Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky AUERHAN Jan 2.9.1880-9.6.1942

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan AUERHAN
| obrázek = Auerhan Jan portret.jpg
| datum narození = 2.9.1880
| místo narození = Leština u Humpolce
| datum úmrtí = 9.6.1942
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 59- Společnost - ostatní
19- Ekonom nebo statistik

| jiná jména = 
}}

'''AUERHAN, Jan,''' ''* 2. 9. 1880 Leština u Humpolce, † 9. 6. 1942 Praha, právník, statistik, demograf''

Pocházel z rodiny lesního úředníka. Studoval na gymnáziu
v Havlíčkově Brodě a poté práva na české univerzitě v Praze.
Jeho odborné zaměření ovlivnila účast na seminářích národohospodáře prof. A. Bráfa a statistika prof. C. Horáčka. Ještě
jako student připravil práce o regulaci pozemkových dluhů
a zemědělském dělnictvu. Studium práv ukončil v červenci
1904 doktorátem a poté krátce praktikoval u Zemského soudu
v Praze. Tehdy se začal intenzivně zajímat o české vystěhovalectví
a napsal na toto téma první studii. Ohlas, který měla
mj. u vedoucího Zemské statistické kanceláře království Českého
D. Krejčího, mu zajistil v této instituci místo. V ní pak
1906–18 působil a vypracoval se na předního odborníka
v oboru statistiky. V tomto období se podílel na vydání obou
''Statistických'' ''příruček'' ''království'' ''Českého'' (1909, 1913), zabýval
se stavem pivovarnického průmyslu v Čechách, otázkami
souvisejícími s komunální a zemskou samosprávou a migrační
problematikou, v níž se u A. spojila úřední aktivita s osobním
zájmem o české vystěhovalectví. Na vlastní náklady
podnikl řadu cest (do Banátu, Chorvatska, Polska a dalších
míst), aby osobně poznal otázku menšin, především Čechů
a Slováků v zahraničí. V srpnu 1914 byl povolán do armády,
z fronty se vrátil nemocný až v červenci 1918.

Po vzniku ČSR se významně podílel na budování Státního
úřadu statistického SÚS, jehož byl od 1926 odborovým přednostou
a viceprezidentem, 1929–39 prezidentem. Vedle rozsáhlé
organizační práce při vedení úřadu a hlavně při vytváření
systému shromažďování a zpracování statistických dat
v celé ČSR se zaměřil na statistiku lesnictví. Organizoval šetření
o stavu lesů a jeho výsledky zveřejnil ve dvou publikacích
(1923, 1924), které jsou dodnes základním souhrnným zdrojem
informací o stavu lesů v celé ČSR po první světové válce.
O lesnické a zemědělské statistice také přednášel na ČVUT
v Praze. Hlavním tématem jeho vědeckého zájmu se však
stala problematika vystěhovalectví a jazykových menšin v Evropě,
zvláště českých menšin v zahraničí. Výsledky svého
předválečného bádání shrnul v knize ''Československé'' ''menšiny''
''za hranicemi'' (1918) a v nových studiích o krajanech v Bulharsku,
Jugoslávii, Rakousku, Rumunsku, Prusku, Polsku
a Rusku. Studoval i menšinový problém v evropském kontextu.
Jeho práce ''Československé'' ''jazykové'' ''menšiny'' ''v evropském''
''zahraničí'' (1924) je objektivní srovnávací studií menšinového
práva ve 24 evropských státech. Vyšla i v německém a francouzském
překladu.Ve 30. letech shrnul výsledky svého dalšího
výzkumu českých a slovenských menšin v zahraničí
v rozsáhlé stati ''Češi a'' ''Slováci za'' ''hranicemi'', zařazené do
5. svazku ''Československé'' ''vlastivědy'' (1931) a poté vydané i v samostatné
publikaci ''Československé'' ''jazykové'' ''menšiny'' ''v evropském''
''zahraničí'' (1935). Zasloužil se rovněž o založení Československého
ústavu zahraničního, jehož byl od 1929 prvním
předsedou. Ve 30. letech se jeho odborný zájem ještě rozšířil.
1930 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě UK z antropogeografie. Většinou ve ''Statistickém obzoru'' publikoval demografické a antropogeografické práce věnované hustotě a stěhování
obyvatelstva, tělesné výšce obyvatel a jejich dlouhověkosti.
V řadě statí se podnětně vyjadřoval i k dalším otázkám, mj. menšinové ochraně, zbytečnému dovozu nebo velikosti pozemkového
majetku. Jako mezinárodně uznávaný odborník
se účastnil i práce Mezinárodního statistického institutu.
Vedle odborné a organizační činnosti v oblasti statistiky se
věnoval též organizování spolupráce s krajany. Byl aktivním
členem řady institucí, mj. Národopisné společnosti českoslovanské,
Československé zemědělské akademie a Slovanského
ústavu. 1939 odešel do penze a pracoval na díle o zahraničních
Češích a Slovácích. Práci nestačil dokončit, za odbojovou
činnost proti nacistům byl gestapem zatčen a popraven
na střelnici v Kobylisích.

'''D:''' Československé menšiny za hranicemi, 1918; Osady českých emigrantů
v Prusku, Polsku a Rusku, 1920; Úhrnné výsledky statistického šetření o poměrech
lesů v Čechách, 1923; Úhrnné výsledky statistického šetření o poměrech
lesů na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, 1924;
Jazykové menšiny v Evropě, 1924; Československé jazykové menšiny v evropském
zahraničí, 1935; Pokus o demografii zahraničních Čechů, 1936.

'''L:''' J. Hůrský, J. A. Život a dílo, 1946; J. Podzimek, 50 let od smrti předsedy
SÚS dr. J. A., in: Statistika 1992, 5, s. 236n.; Tomeš 1, s. 32; J. a M. Martínkovi,
Kdo byl kdo, naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 48.

'''P:''' Náprstkovo muzeum Praha – knihovna.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/118921 Bibliografie dějin Českých zemí]


Vlastislav Lacina

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]]
[[Kategorie:1880]]
[[Kategorie:Leština]]
[[Kategorie:1942]]
[[Kategorie:Praha]]