Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky AUERSPERG Karl Wilhelm Philipp 1.5.1814-4.1.1890

{{Infobox - osoba
| jméno = Karl Wilhelm Philipp AUERSPERG
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1.5.1814
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 4.1.1890
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
}}

'''AUERSPERG, Karl (též Carlos) Wilhelm Philipp,''' ''* 1. 5. 1814 Praha, † 4. 1. 1890 Praha, státník, politik''

Starší bratr Adolfa A. (1821–1885). Po smrti otce Wilhelma
(† 1827) se stal hlavou knížecího rodu; zdědil vlašimské panství
ve středních Čechách, titul vévody chočevského (Kočevje,
též Gottschee, jižní část Slovinska) a okněžněného hraběte
z Welsu (Horní Rakousy). Po absolvování práv v Praze cestoval
několik let po západní Evropě. 1835–47 byl členem českého
zemského stavovského sněmu, kde vystupoval převážně
proti centralizačním snahám rakouské vlády. Usiloval o navázání
kontaktů s uherskou reformní šlechtou. 1848 odešel
z politického života a po celé období absolutismu se věnoval
výlučně správě svých statků. 1851 se oženil s uherskou hraběnkou
Ernestinou Festeticsovou de Tolna. 1852 byl vyznamenán
řádem zlatého rouna a o rok později mu byl udělen
titul c. k. tajný rada. 1859 byl jedním ze tříčlenného poradního
výboru pro české obecní zákonodárství, kde jako obhájce
historických státních práv vystupoval proti zavedení okresních
úřadů a orgánů vyšší úřední samosprávy. Na počátku 60.
let se stal odpůrcem českých autonomistických požadavků a horlivým centralistou a přiklonil se k rakouskoněmeckým
liberálům. 1861 přijal mandát do českého zemského sněmu
za aristokratický velkostatek, složil jej 1865. V čele ústavověrné
německé šlechty v Čechách na zemském sněmu stál opět
1872–83, kdy byl rovněž nejvyšším zemským maršálkem
Království českého. Od 1861 byl dědičným členem a prezidentem
panské sněmovny rakouské říšské rady, v jejímž vedení
setrval do 1867. Nebyl zastáncem rakousko-uherského
vyrovnání, ale 1867 přijetí dualistických a prosincových zákonů
v říšské radě podpořil. V prosinci 1867 nastoupil do čela
předlitavského, tzv. občanského ministerstva (Bürgerministerium),
ve kterém působily tehdejší vedoucí osobnosti rakouskoněmeckého
liberalismu. Na místo ministerského předsedy
však kvůli rozdílným politickým názorům mezi ním a kancléřem
Beustem (zejména nesouhlasil s vyjednáváním s federalistickou
opozicí v Čechách) 8. 9. 1868 rezignoval. Na přelomu
60. a 70. let několikrát podpořil jmenování svého bratra
Adolfa do funkce předsedy vlády a po jeho zvolení (1871)
zastával jeho německou liberální politiku v panské sněmovně
a v českém zemském sněmu již trvale. Aristokraticky smýšlející
A. věřil v politickou budoucnost šlechty, kterou považoval
za nosnou politickou složku též pro rakouskoněmecký liberalismus.
Jako dědičný člen panské sněmovny i po odchodu
z aktivní politické scény podporoval centralistickou politiku
německých liberálů, stál však od 1881 v zásadní opozici vůči
hraběti E. Taaffemu, jehož politika A. velmi zklamala; 1883
odešel z veřejného politického života.

'''L:''' F. F. v. Beust, Aus drei Viertel-Jahrhunderten. Erinnerungen und Aufzeichnungen
2, 1866–1885 a 1887, s. 190n.; BL 1, s. 31; Biographisches
Lexikon zur Geschichte Südosteuropas, 1, s. 113n.; DBE 1, s. 217; F. Fellner,
Kaiser Franz Joseph und das Parlament. Materialien zur Geschichte der Innenpolitik
Österreichs in den Jahren 1867–1873, in: Mitteilungen des österreichischen
Staatsarchivs 9, 1956, s. 287n.; Handbuch der Geschichte der
böhmischen Länder 3, passim; O. Knauer, Österreichs Männer des öffentlichen
Lebens von 1848 bis heute, 1960, s. 14; P. Mašek, Modrá krev, 1999,
s. 17n.; MČE 1, s. 275; P. Molisch ed., Briefe zur deutschen Politik in Oesterreich
von 1848 bis 1918, 1934, s. 89n.; MSN 1, s. 313; NDB 1, s. 436n.;
Neue Freie Presse 4. 1., 5. 1., 21. 1., 22. 1. 1890; ÖBL 1, s. 36; OSN 2,
s. 1023n.; Wurzbach 11, s. 362, 22, s. 469, 28, s. 328.

Jiří-Joseph Veselý, Martin Kučera

[[Kategorie:B]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:1814]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1890]] 
[[Kategorie:Praha]]