AUGUSTA Antonín 12.4.1832-17.8.1866: Porovnání verzí
(AUGUSTA_Antonín_12.4.1832-17.8.1866) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Antonín AUGUSTA | | jméno = Antonín AUGUSTA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Augusta Antonin portret.jpg |
| datum narození = 12.4.1832 | | datum narození = 12.4.1832 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = asi Městec Králové |
| datum úmrtí = 17.8.1866 | | datum úmrtí = 17.8.1866 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jefferson City (Missouri, USA) |
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 137 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''AUGUSTA, Antonín,''' ''* 12. 4. 1832 asi Městec Králové, † 17. 8. 1866 Jefferson City (Missouri, USA), knihtiskař, nakladatel'' | ||
+ | |||
+ | O jeho původu a mládí jsou jen kusé, částečně si odporující | ||
+ | zprávy (např. jako rodiště se občas uvádí i obec Nehvizdy | ||
+ | u Prahy). 1852 se přiženil do rodiny litomyšlského tiskaře | ||
+ | Fr. Bergra a současně převzal jeho podnik. Protože sám nebyl | ||
+ | vyučeným tiskařem, vedl tiskárnu J. Jeřábek z pražské tiskařské | ||
+ | rodiny. Litomyšlská tiskárna měla 1852 za sebou dlouhou | ||
+ | a slavnou minulost, od konce 18. století však utrpěli její majitelé | ||
+ | mnohé ztráty, což se projevilo kvalitou a množstvím | ||
+ | vydávaných tisků. Ani tchán A. situaci podniku příliš nezlepšil. | ||
+ | Vydával ročně průměrně tři až čtyři spisy – česky psané | ||
+ | modlitební knížky, rytířské příběhy, zpěvníky a jednoduchou lidovou četbu. A. se také zaměřil především na české čtenáře. | ||
+ | Měl však větší zájem o vzdělané vrstvy a lidová četba, kterou | ||
+ | nadále vydával, měla zpravidla osvětový charakter. V 50. letech | ||
+ | se mu podařilo zlepšit technické vybavení tiskárny a zřídit | ||
+ | dokonce pobočku v Kolovratské ulici (dnes Na Příkopech) | ||
+ | v Praze. Peníze, které do podniku investoval, získával mj. | ||
+ | z vojenských zakázek pro posádky v Brně, Krakově a Pešti. | ||
+ | Na přelomu 50. a 60. let se pokusil soustředit v okruhu své | ||
+ | tiskárny významné osobnosti českého veřejného a kulturního | ||
+ | života. Publikovali u něho Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František | ||
+ | Ladislav Rieger, Karel Lambl, Jakub B. Malý, Josef | ||
+ | Wenzig, Rudolf, kníže Thurn-Taxis ad. Vedle samostatných | ||
+ | spisů vydával také periodika ''Obrazy'' ''života'' (redaktoři Jan | ||
+ | Neruda a Jiljí Vratislav Jahn) a ''Hlasy z'' ''Litomyšle'' (redaktor | ||
+ | Josef Kučera). Problematický věhlas získal tím, že ve svém | ||
+ | podniku zaměstnal Boženu Němcovou a slíbil vydat její ''Sebrané'' | ||
+ | ''spisy''. Výsledkem spolupráce bylo osm svazků, které | ||
+ | vyšly částečně až po autorčině smrti. Její pobyt v Litomyšli | ||
+ | však byl poznamenán nemocí a vážnými spory s vydavatelem. | ||
+ | Chování A. k Boženě Němcové přispělo v očích českých vlastenců | ||
+ | ke ztrátě jeho dobré pověsti. Také jeho osobní život se | ||
+ | nevyvíjel příznivě. 1863 opustil rodinu a odešel sám do Ameriky, | ||
+ | kde se pokusil začít znovu. Přijal i nové jméno Elsner. | ||
+ | Dříve, než tam mohl zakotvit, zemřel ve věku 34 let. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní | ||
+ | tištěné, in: Druhá výroční zpráva o městských vyšších reálních školách v Litomyšli | ||
+ | za školní rok 1877–78, 1878, s. 21n.; Z. Nejedlý, Litomyšl, 1934; | ||
+ | týž, Spisy 2, 1954; E. Freyová, A. A. – první vydavatel Sebraných spisů | ||
+ | B. Němcové, in: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník, 1959, s. 37n.; J. Štusák, | ||
+ | A. A., Knihtiskař a nakladatel, in: Vlastivědná ročenka okresního archivu | ||
+ | v Blansku, 1968, 51n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Městské muzeum Litomyšl. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/269759 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1832]] | [[Kategorie:1832]] | ||
+ | [[Kategorie:Městec Králové]] | ||
[[Kategorie:1866]] | [[Kategorie:1866]] | ||
+ | [[Kategorie:Jefferson City]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 17:47
Antonín AUGUSTA | |
Narození | 12.4.1832 |
---|---|
Místo narození | asi Městec Králové |
Úmrtí | 17.8.1866 |
Místo úmrtí | Jefferson City (Missouri, USA) |
Povolání | 67- Nakladatel nebo vydavatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 137 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39712 |
AUGUSTA, Antonín, * 12. 4. 1832 asi Městec Králové, † 17. 8. 1866 Jefferson City (Missouri, USA), knihtiskař, nakladatel
O jeho původu a mládí jsou jen kusé, částečně si odporující zprávy (např. jako rodiště se občas uvádí i obec Nehvizdy u Prahy). 1852 se přiženil do rodiny litomyšlského tiskaře Fr. Bergra a současně převzal jeho podnik. Protože sám nebyl vyučeným tiskařem, vedl tiskárnu J. Jeřábek z pražské tiskařské rodiny. Litomyšlská tiskárna měla 1852 za sebou dlouhou a slavnou minulost, od konce 18. století však utrpěli její majitelé mnohé ztráty, což se projevilo kvalitou a množstvím vydávaných tisků. Ani tchán A. situaci podniku příliš nezlepšil. Vydával ročně průměrně tři až čtyři spisy – česky psané modlitební knížky, rytířské příběhy, zpěvníky a jednoduchou lidovou četbu. A. se také zaměřil především na české čtenáře. Měl však větší zájem o vzdělané vrstvy a lidová četba, kterou nadále vydával, měla zpravidla osvětový charakter. V 50. letech se mu podařilo zlepšit technické vybavení tiskárny a zřídit dokonce pobočku v Kolovratské ulici (dnes Na Příkopech) v Praze. Peníze, které do podniku investoval, získával mj. z vojenských zakázek pro posádky v Brně, Krakově a Pešti. Na přelomu 50. a 60. let se pokusil soustředit v okruhu své tiskárny významné osobnosti českého veřejného a kulturního života. Publikovali u něho Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František Ladislav Rieger, Karel Lambl, Jakub B. Malý, Josef Wenzig, Rudolf, kníže Thurn-Taxis ad. Vedle samostatných spisů vydával také periodika Obrazy života (redaktoři Jan Neruda a Jiljí Vratislav Jahn) a Hlasy z Litomyšle (redaktor Josef Kučera). Problematický věhlas získal tím, že ve svém podniku zaměstnal Boženu Němcovou a slíbil vydat její Sebrané spisy. Výsledkem spolupráce bylo osm svazků, které vyšly částečně až po autorčině smrti. Její pobyt v Litomyšli však byl poznamenán nemocí a vážnými spory s vydavatelem. Chování A. k Boženě Němcové přispělo v očích českých vlastenců ke ztrátě jeho dobré pověsti. Také jeho osobní život se nevyvíjel příznivě. 1863 opustil rodinu a odešel sám do Ameriky, kde se pokusil začít znovu. Přijal i nové jméno Elsner. Dříve, než tam mohl zakotvit, zemřel ve věku 34 let.
L: J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní tištěné, in: Druhá výroční zpráva o městských vyšších reálních školách v Litomyšli za školní rok 1877–78, 1878, s. 21n.; Z. Nejedlý, Litomyšl, 1934; týž, Spisy 2, 1954; E. Freyová, A. A. – první vydavatel Sebraných spisů B. Němcové, in: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník, 1959, s. 37n.; J. Štusák, A. A., Knihtiskař a nakladatel, in: Vlastivědná ročenka okresního archivu v Blansku, 1968, 51n.
P: Městské muzeum Litomyšl.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková