AUGUSTA Antonín 12.4.1832-17.8.1866: Porovnání verzí

Z Personal
(AUGUSTA_Antonín_12.4.1832-17.8.1866)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín AUGUSTA
 
| jméno = Antonín AUGUSTA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Augusta Antonin portret.jpg
 
| datum narození = 12.4.1832
 
| datum narození = 12.4.1832
| místo narození =  
+
| místo narození = asi Městec Králové
 
| datum úmrtí = 17.8.1866
 
| datum úmrtí = 17.8.1866
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Jefferson City (Missouri, USA)
 
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
 
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Antonín AUGUSTA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 137
 +
}}
 +
 
 +
'''AUGUSTA, Antonín,''' ''* 12. 4. 1832 asi Městec Králové, † 17. 8. 1866 Jefferson City (Missouri, USA), knihtiskař, nakladatel''
 +
 
 +
O jeho původu a mládí jsou jen kusé, částečně si odporující
 +
zprávy (např. jako rodiště se občas uvádí i obec Nehvizdy
 +
u Prahy). 1852 se přiženil do rodiny litomyšlského tiskaře
 +
Fr. Bergra a současně převzal jeho podnik. Protože sám nebyl
 +
vyučeným tiskařem, vedl tiskárnu J. Jeřábek z pražské tiskařské
 +
rodiny. Litomyšlská tiskárna měla 1852 za sebou dlouhou
 +
a slavnou minulost, od konce 18. století však utrpěli její majitelé
 +
mnohé ztráty, což se projevilo kvalitou a množstvím
 +
vydávaných tisků. Ani tchán A. situaci podniku příliš nezlepšil.
 +
Vydával ročně průměrně tři až čtyři spisy – česky psané
 +
modlitební knížky, rytířské příběhy, zpěvníky a jednoduchou lidovou četbu. A. se také zaměřil především na české čtenáře.
 +
Měl však větší zájem o vzdělané vrstvy a lidová četba, kterou
 +
nadále vydával, měla zpravidla osvětový charakter. V 50. letech
 +
se mu podařilo zlepšit technické vybavení tiskárny a zřídit
 +
dokonce pobočku v Kolovratské ulici (dnes Na Příkopech)
 +
v Praze. Peníze, které do podniku investoval, získával mj.
 +
z vojenských zakázek pro posádky v Brně, Krakově a Pešti.
 +
Na přelomu 50. a 60. let se pokusil soustředit v okruhu své
 +
tiskárny významné osobnosti českého veřejného a kulturního
 +
života. Publikovali u něho Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František
 +
Ladislav Rieger, Karel Lambl, Jakub B. Malý, Josef
 +
Wenzig, Rudolf, kníže Thurn-Taxis ad. Vedle samostatných
 +
spisů vydával také periodika ''Obrazy'' ''života'' (redaktoři Jan
 +
Neruda a Jiljí Vratislav Jahn) a ''Hlasy z'' ''Litomyšle'' (redaktor
 +
Josef Kučera). Problematický věhlas získal tím, že ve svém
 +
podniku zaměstnal Boženu Němcovou a slíbil vydat její ''Sebrané''
 +
''spisy''. Výsledkem spolupráce bylo osm svazků, které
 +
vyšly částečně až po autorčině smrti. Její pobyt v Litomyšli
 +
však byl poznamenán nemocí a vážnými spory s vydavatelem.
 +
Chování A. k Boženě Němcové přispělo v očích českých vlastenců
 +
ke ztrátě jeho dobré pověsti. Také jeho osobní život se
 +
nevyvíjel příznivě. 1863 opustil rodinu a odešel sám do Ameriky,
 +
kde se pokusil začít znovu. Přijal i nové jméno Elsner.
 +
Dříve, než tam mohl zakotvit, zemřel ve věku 34 let.
 +
 
 +
'''L:''' J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní
 +
tištěné, in: Druhá výroční zpráva o městských vyšších reálních školách v Litomyšli
 +
za školní rok 1877–78, 1878, s. 21n.; Z. Nejedlý, Litomyšl, 1934;
 +
týž, Spisy 2, 1954; E. Freyová, A. A. – první vydavatel Sebraných spisů
 +
B. Němcové, in: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník, 1959, s. 37n.; J. Štusák,
 +
A. A., Knihtiskař a nakladatel, in: Vlastivědná ročenka okresního archivu
 +
v Blansku, 1968, 51n.
 +
 
 +
'''P:''' Městské muzeum Litomyšl.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/269759 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
 
[[Kategorie:1832]]
 
[[Kategorie:1832]]
 +
[[Kategorie:Městec Králové]]
 
[[Kategorie:1866]]
 
[[Kategorie:1866]]
 +
[[Kategorie:Jefferson City]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 17:47

Antonín AUGUSTA
Narození 12.4.1832
Místo narození asi Městec Králové
Úmrtí 17.8.1866
Místo úmrtí Jefferson City (Missouri, USA)
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 137
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39712

AUGUSTA, Antonín, * 12. 4. 1832 asi Městec Králové, † 17. 8. 1866 Jefferson City (Missouri, USA), knihtiskař, nakladatel

O jeho původu a mládí jsou jen kusé, částečně si odporující zprávy (např. jako rodiště se občas uvádí i obec Nehvizdy u Prahy). 1852 se přiženil do rodiny litomyšlského tiskaře Fr. Bergra a současně převzal jeho podnik. Protože sám nebyl vyučeným tiskařem, vedl tiskárnu J. Jeřábek z pražské tiskařské rodiny. Litomyšlská tiskárna měla 1852 za sebou dlouhou a slavnou minulost, od konce 18. století však utrpěli její majitelé mnohé ztráty, což se projevilo kvalitou a množstvím vydávaných tisků. Ani tchán A. situaci podniku příliš nezlepšil. Vydával ročně průměrně tři až čtyři spisy – česky psané modlitební knížky, rytířské příběhy, zpěvníky a jednoduchou lidovou četbu. A. se také zaměřil především na české čtenáře. Měl však větší zájem o vzdělané vrstvy a lidová četba, kterou nadále vydával, měla zpravidla osvětový charakter. V 50. letech se mu podařilo zlepšit technické vybavení tiskárny a zřídit dokonce pobočku v Kolovratské ulici (dnes Na Příkopech) v Praze. Peníze, které do podniku investoval, získával mj. z vojenských zakázek pro posádky v Brně, Krakově a Pešti. Na přelomu 50. a 60. let se pokusil soustředit v okruhu své tiskárny významné osobnosti českého veřejného a kulturního života. Publikovali u něho Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František Ladislav Rieger, Karel Lambl, Jakub B. Malý, Josef Wenzig, Rudolf, kníže Thurn-Taxis ad. Vedle samostatných spisů vydával také periodika Obrazy života (redaktoři Jan Neruda a Jiljí Vratislav Jahn) a Hlasy z Litomyšle (redaktor Josef Kučera). Problematický věhlas získal tím, že ve svém podniku zaměstnal Boženu Němcovou a slíbil vydat její Sebrané spisy. Výsledkem spolupráce bylo osm svazků, které vyšly částečně až po autorčině smrti. Její pobyt v Litomyšli však byl poznamenán nemocí a vážnými spory s vydavatelem. Chování A. k Boženě Němcové přispělo v očích českých vlastenců ke ztrátě jeho dobré pověsti. Také jeho osobní život se nevyvíjel příznivě. 1863 opustil rodinu a odešel sám do Ameriky, kde se pokusil začít znovu. Přijal i nové jméno Elsner. Dříve, než tam mohl zakotvit, zemřel ve věku 34 let.

L: J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní tištěné, in: Druhá výroční zpráva o městských vyšších reálních školách v Litomyšli za školní rok 1877–78, 1878, s. 21n.; Z. Nejedlý, Litomyšl, 1934; týž, Spisy 2, 1954; E. Freyová, A. A. – první vydavatel Sebraných spisů B. Němcové, in: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník, 1959, s. 37n.; J. Štusák, A. A., Knihtiskař a nakladatel, in: Vlastivědná ročenka okresního archivu v Blansku, 1968, 51n.

P: Městské muzeum Litomyšl.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Pavla Vošahlíková