Verze z 21. 9. 2019, 18:47, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

AUGUSTA Antonín 12.4.1832-17.8.1866

Z Personal
Antonín AUGUSTA
Narození 12.4.1832
Místo narození asi Městec Králové
Úmrtí 17.8.1866
Místo úmrtí Jefferson City (Missouri, USA)
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 137

AUGUSTA, Antonín, * 12. 4. 1832 asi Městec Králové, † 17. 8. 1866 Jefferson City (Missouri, USA), knihtiskař, nakladatel

O jeho původu a mládí jsou jen kusé, částečně si odporující zprávy (např. jako rodiště se občas uvádí i obec Nehvizdy u Prahy). 1852 se přiženil do rodiny litomyšlského tiskaře Fr. Bergra a současně převzal jeho podnik. Protože sám nebyl vyučeným tiskařem, vedl tiskárnu J. Jeřábek z pražské tiskařské rodiny. Litomyšlská tiskárna měla 1852 za sebou dlouhou a slavnou minulost, od konce 18. století však utrpěli její majitelé mnohé ztráty, což se projevilo kvalitou a množstvím vydávaných tisků. Ani tchán A. situaci podniku příliš nezlepšil. Vydával ročně průměrně tři až čtyři spisy – česky psané modlitební knížky, rytířské příběhy, zpěvníky a jednoduchou lidovou četbu. A. se také zaměřil především na české čtenáře. Měl však větší zájem o vzdělané vrstvy a lidová četba, kterou nadále vydával, měla zpravidla osvětový charakter. V 50. letech se mu podařilo zlepšit technické vybavení tiskárny a zřídit dokonce pobočku v Kolovratské ulici (dnes Na Příkopech) v Praze. Peníze, které do podniku investoval, získával mj. z vojenských zakázek pro posádky v Brně, Krakově a Pešti. Na přelomu 50. a 60. let se pokusil soustředit v okruhu své tiskárny významné osobnosti českého veřejného a kulturního života. Publikovali u něho Jan Neruda, Vítězslav Hálek, František Ladislav Rieger, Karel Lambl, Jakub B. Malý, Josef Wenzig, Rudolf, kníže Thurn-Taxis ad. Vedle samostatných spisů vydával také periodika Obrazy života (redaktoři Jan Neruda a Jiljí Vratislav Jahn) a Hlasy z Litomyšle (redaktor Josef Kučera). Problematický věhlas získal tím, že ve svém podniku zaměstnal Boženu Němcovou a slíbil vydat její Sebrané spisy. Výsledkem spolupráce bylo osm svazků, které vyšly částečně až po autorčině smrti. Její pobyt v Litomyšli však byl poznamenán nemocí a vážnými spory s vydavatelem. Chování A. k Boženě Němcové přispělo v očích českých vlastenců ke ztrátě jeho dobré pověsti. Také jeho osobní život se nevyvíjel příznivě. 1863 opustil rodinu a odešel sám do Ameriky, kde se pokusil začít znovu. Přijal i nové jméno Elsner. Dříve, než tam mohl zakotvit, zemřel ve věku 34 let.

L: J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní tištěné, in: Druhá výroční zpráva o městských vyšších reálních školách v Litomyšli za školní rok 1877–78, 1878, s. 21n.; Z. Nejedlý, Litomyšl, 1934; týž, Spisy 2, 1954; E. Freyová, A. A. – první vydavatel Sebraných spisů B. Němcové, in: Pardubický kraj. Vlastivědný sborník, 1959, s. 37n.; J. Štusák, A. A., Knihtiskař a nakladatel, in: Vlastivědná ročenka okresního archivu v Blansku, 1968, 51n.

P: Městské muzeum Litomyšl.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Pavla Vošahlíková