AUGUSTA Jaroslav 4.9.1878-28.2.1970: Porovnání verzí
(AUGUSTA_Jaroslav_4.9.1878-28.2.1970) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jaroslav AUGUSTA | | jméno = Jaroslav AUGUSTA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Augusta Jaroslav portret.jpg |
| datum narození = 4.9.1878 | | datum narození = 4.9.1878 | ||
| místo narození = Humpolec | | místo narození = Humpolec | ||
| datum úmrtí = 28.2.1970 | | datum úmrtí = 28.2.1970 | ||
− | | místo úmrtí = Bánská Štiavnica | + | | místo úmrtí = Bánská Štiavnica (Slovensko) |
− | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />48- Politický publicista |
− | 48- Politický publicista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 138-139 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''AUGUSTA, Jaroslav,''' ''* 4. 9. 1878 Humpolec, † 28. 2. 1970 Banská Štiavnica (Slovensko), malíř, grafik'' | ||
+ | |||
+ | Jeho otec 1892 přesídlil s rodinou na Slovensko. 1897–1900 | ||
+ | studoval na pražské AVU u prof. M. Pirnera, poté 1900–06 | ||
+ | v Mnichově na akademii u prof. J. Hertericha a K. Marra | ||
+ | a 1904 i na tamní soukromé malířské škole u A. Ažbého. Od | ||
+ | počátku studií, na nichž ho podporovala Českoslovanská | ||
+ | jednota, inspirovala A. sociální a etnografická témata z oblasti | ||
+ | Detvy. Během prázdnin putoval po rázovitých dědinách, | ||
+ | maloval a kreslil krojové studie, lidovou architekturu a interiéry, | ||
+ | náměty, které často měly dokumentární hodnotu. Patřil | ||
+ | k zakladatelům malířské kolonie na Detve (1901–08) a byl | ||
+ | členem v Praze působícího slovenského spolku Detvan. Jeho | ||
+ | tvorba, ovlivněná i evropskou plenérovou malbou, byla charakteristická | ||
+ | národním a sociálním zaměřením. Inspiraci nacházel | ||
+ | též v dalších slovenských oblastech, jako např. ve Važci, | ||
+ | kde 1911 založil malířskou kolonii (zanikla 1913). Tato druhá | ||
+ | významná etapa A. tvorby znamenala větší příklon ke | ||
+ | krajinářství. Z oblasti Oravy vytěžil především soubor krojových | ||
+ | figurálních studií, které vycházely jako pohlednice | ||
+ | u olomouckého nakladatele R. Prombergra. Navazoval kontakty | ||
+ | s jinými názorově spřízněnými výtvarníky. Grupa uherských | ||
+ | a slovenských malířů, jejímž byl A. spoluzakladatelem, | ||
+ | organizovala četné společné výstavy na Slovensku a na Moravě. | ||
+ | Slibně se rozvíjející kariéru narušila 1. světová válka, kdy | ||
+ | narukoval na ruskou frontu a léta 1915–18 strávil v ruském | ||
+ | zajetí. Vrátil se s podlomeným zdravím a až do odchodu do | ||
+ | důchodu 1948 se věnoval pedagogickému působení v Banské Štiavnici. 1919 sice ještě spoluzakládal Spolek výtvarných | ||
+ | umělců v Martině, absolvoval několik zahraničních studijních | ||
+ | cest, avšak vlastní malířské tvorbě se věnoval stále méně | ||
+ | a výstavy obesílal jen příležitostně. Byl i literárně činný, psal | ||
+ | příspěvky do kulturních časopisů a vydal historicky cennou | ||
+ | autobiografii. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výtvarné – samostatné výstavy: Vídeň 1913; Martin 1943; Bratislava | ||
+ | 1954; Banská Štiavnica 1956 a 1979; kolektivní výstavy: Hodonín 1902; | ||
+ | Ostrava, Žilina 1903; Přerov, Uherské Hradiště 1904; Kroměříž, Prostějov | ||
+ | 1905; Hodonín, Kyjov, Olomouc 1906; Hranice, Luhačovice, Opava 1907; | ||
+ | Praha 1910; Humpolec 1911; Německý Brod 1912; Kroměříž 1914; | ||
+ | 1919–30 většina členských výstav Spolku slovenských umělců a Umělecké | ||
+ | besedy slovenské; literární: Spomienky, 1962. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. A., Výber zo súborného diela, 1956; M. Váross, Augusta, 1956; M. Mariányiová, | ||
+ | J. A. a jeho tvorba, in: Časopis Muzeálnej slovenskej spoločnosti, | ||
+ | 35, 1944, č. 2, s. 33n.; Toman 1, s. 26; SBS 1, s. 83n.; Tomeš 1, s. 33; | ||
+ | SČSVU 1, s. 54; BLS 1, s. 118n. (se soupisem díla a literatury). | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:48- Politický publicista]] | [[Kategorie:48- Politický publicista]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1878]] | [[Kategorie:1878]] | ||
[[Kategorie:Humpolec]] | [[Kategorie:Humpolec]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Bánská Štiavnica]] |
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Augusta Jaroslav obraz.jpg|Osamělý, 1906 | ||
+ | Augusta Jaroslav obraz2.jpg|Detvanka, 1906 | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 18:50
Jaroslav AUGUSTA | |
Narození | 4.9.1878 |
---|---|
Místo narození | Humpolec |
Úmrtí | 28.2.1970 |
Místo úmrtí | Bánská Štiavnica (Slovensko) |
Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 48- Politický publicista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 138-139 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39717 |
AUGUSTA, Jaroslav, * 4. 9. 1878 Humpolec, † 28. 2. 1970 Banská Štiavnica (Slovensko), malíř, grafik
Jeho otec 1892 přesídlil s rodinou na Slovensko. 1897–1900 studoval na pražské AVU u prof. M. Pirnera, poté 1900–06 v Mnichově na akademii u prof. J. Hertericha a K. Marra a 1904 i na tamní soukromé malířské škole u A. Ažbého. Od počátku studií, na nichž ho podporovala Českoslovanská jednota, inspirovala A. sociální a etnografická témata z oblasti Detvy. Během prázdnin putoval po rázovitých dědinách, maloval a kreslil krojové studie, lidovou architekturu a interiéry, náměty, které často měly dokumentární hodnotu. Patřil k zakladatelům malířské kolonie na Detve (1901–08) a byl členem v Praze působícího slovenského spolku Detvan. Jeho tvorba, ovlivněná i evropskou plenérovou malbou, byla charakteristická národním a sociálním zaměřením. Inspiraci nacházel též v dalších slovenských oblastech, jako např. ve Važci, kde 1911 založil malířskou kolonii (zanikla 1913). Tato druhá významná etapa A. tvorby znamenala větší příklon ke krajinářství. Z oblasti Oravy vytěžil především soubor krojových figurálních studií, které vycházely jako pohlednice u olomouckého nakladatele R. Prombergra. Navazoval kontakty s jinými názorově spřízněnými výtvarníky. Grupa uherských a slovenských malířů, jejímž byl A. spoluzakladatelem, organizovala četné společné výstavy na Slovensku a na Moravě. Slibně se rozvíjející kariéru narušila 1. světová válka, kdy narukoval na ruskou frontu a léta 1915–18 strávil v ruském zajetí. Vrátil se s podlomeným zdravím a až do odchodu do důchodu 1948 se věnoval pedagogickému působení v Banské Štiavnici. 1919 sice ještě spoluzakládal Spolek výtvarných umělců v Martině, absolvoval několik zahraničních studijních cest, avšak vlastní malířské tvorbě se věnoval stále méně a výstavy obesílal jen příležitostně. Byl i literárně činný, psal příspěvky do kulturních časopisů a vydal historicky cennou autobiografii.
D: výtvarné – samostatné výstavy: Vídeň 1913; Martin 1943; Bratislava 1954; Banská Štiavnica 1956 a 1979; kolektivní výstavy: Hodonín 1902; Ostrava, Žilina 1903; Přerov, Uherské Hradiště 1904; Kroměříž, Prostějov 1905; Hodonín, Kyjov, Olomouc 1906; Hranice, Luhačovice, Opava 1907; Praha 1910; Humpolec 1911; Německý Brod 1912; Kroměříž 1914; 1919–30 většina členských výstav Spolku slovenských umělců a Umělecké besedy slovenské; literární: Spomienky, 1962.
L: J. A., Výber zo súborného diela, 1956; M. Váross, Augusta, 1956; M. Mariányiová, J. A. a jeho tvorba, in: Časopis Muzeálnej slovenskej spoločnosti, 35, 1944, č. 2, s. 33n.; Toman 1, s. 26; SBS 1, s. 83n.; Tomeš 1, s. 33; SČSVU 1, s. 54; BLS 1, s. 118n. (se soupisem díla a literatury).
Marie Makariusová