AUGUSTA Jaroslav 4.9.1878-28.2.1970: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jaroslav AUGUSTA
 
| jméno = Jaroslav AUGUSTA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Augusta Jaroslav portret.jpg
 
| datum narození = 4.9.1878
 
| datum narození = 4.9.1878
 
| místo narození = Humpolec
 
| místo narození = Humpolec
Řádka 68: Řádka 68:
 
[[Kategorie:1970]]
 
[[Kategorie:1970]]
 
[[Kategorie:Bánská Štiavnica]]
 
[[Kategorie:Bánská Štiavnica]]
 +
 +
<gallery>
 +
Augusta Jaroslav obraz.jpg|Osamělý, 1906
 +
Augusta Jaroslav obraz2.jpg|Detvanka, 1906
 +
</gallery>

Verze z 12. 8. 2017, 14:55

Jaroslav AUGUSTA
Narození 4.9.1878
Místo narození Humpolec
Úmrtí 28.2.1970
Místo úmrtí Bánská Štiavnica (Slovensko)
Povolání

76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

48- Politický publicista
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39717

AUGUSTA, Jaroslav, * 4. 9. 1878 Humpolec, † 28. 2. 1970 Banská Štiavnica (Slovensko), malíř, grafik

Jeho otec 1892 přesídlil s rodinou na Slovensko. 1897–1900 studoval na pražské AVU u prof. M. Pirnera, poté 1900–06 v Mnichově na akademii u prof. J. Hertericha a K. Marra a 1904 i na tamní soukromé malířské škole u A. Ažbého. Od počátku studií, na nichž ho podporovala Českoslovanská jednota, inspirovala A. sociální a etnografická témata z oblasti Detvy. Během prázdnin putoval po rázovitých dědinách, maloval a kreslil krojové studie, lidovou architekturu a interiéry, náměty, které často měly dokumentární hodnotu. Patřil k zakladatelům malířské kolonie na Detve (1901–08) a byl členem v Praze působícího slovenského spolku Detvan. Jeho tvorba, ovlivněná i evropskou plenérovou malbou, byla charakteristická národním a sociálním zaměřením. Inspiraci nacházel též v dalších slovenských oblastech, jako např. ve Važci, kde 1911 založil malířskou kolonii (zanikla 1913). Tato druhá významná etapa A. tvorby znamenala větší příklon ke krajinářství. Z oblasti Oravy vytěžil především soubor krojových figurálních studií, které vycházely jako pohlednice u olomouckého nakladatele R. Prombergra. Navazoval kontakty s jinými názorově spřízněnými výtvarníky. Grupa uherských a slovenských malířů, jejímž byl A. spoluzakladatelem, organizovala četné společné výstavy na Slovensku a na Moravě. Slibně se rozvíjející kariéru narušila 1. světová válka, kdy narukoval na ruskou frontu a léta 1915–18 strávil v ruském zajetí. Vrátil se s podlomeným zdravím a až do odchodu do důchodu 1948 se věnoval pedagogickému působení v Banské Štiavnici. 1919 sice ještě spoluzakládal Spolek výtvarných umělců v Martině, absolvoval několik zahraničních studijních cest, avšak vlastní malířské tvorbě se věnoval stále méně a výstavy obesílal jen příležitostně. Byl i literárně činný, psal příspěvky do kulturních časopisů a vydal historicky cennou autobiografii.

D: výtvarné – samostatné výstavy: Vídeň 1913; Martin 1943; Bratislava 1954; Banská Štiavnica 1956 a 1979; kolektivní výstavy: Hodonín 1902; Ostrava, Žilina 1903; Přerov, Uherské Hradiště 1904; Kroměříž, Prostějov 1905; Hodonín, Kyjov, Olomouc 1906; Hranice, Luhačovice, Opava 1907; Praha 1910; Humpolec 1911; Německý Brod 1912; Kroměříž 1914; 1919–30 většina členských výstav Spolku slovenských umělců a Umělecké besedy slovenské; literární: Spomienky, 1962.

L: J. A., Výber zo súborného diela, 1956; M. Váross, Augusta, 1956; M. Mariányiová, J. A. a jeho tvorba, in: Časopis Muzeálnej slovenskej spoločnosti, 35, 1944, č. 2, s. 33n.; Toman 1, s. 26; SBS 1, s. 83n.; Tomeš 1, s. 33; SČSVU 1, s. 54; BLS 1, s. 118n. (se soupisem díla a literatury).

Marie Makariusová