AUGUSTA Josef 17.3.1903-4.2.1968: Porovnání verzí

Z Personal
(AUGUSTA_Josef_17.3.1903-4.2.1968)
 
Řádka 13: Řádka 13:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef AUGUSTA
+
}}
 +
 
 +
'''AUGUSTA, Josef,''' ''* 17. 3. 1903 Boskovice, † 4. 2. 1968 Praha, paleontolog, pedagog, spisovatel''
 +
 
 +
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Boskovicích studoval
 +
1922–26 přírodopis a zeměpis na univerzitě v Brně, kde obhájil
 +
disertační práci o geologii střední části Boskovické brázdy
 +
a 1926 byl promován doktorem přírodních věd. Tato oblast
 +
(tj. zlomová zóna poledníkového směru při východním
 +
okraji Českého masivu s uloženinami svrchního karbonu
 +
a permu se slojemi černého uhlí v rosicko-oslavanském revíru)
 +
zůstala nadále těžištěm jeho výzkumu. Od 1924 byl
 +
asistentem Geologického ústavu české univerzity v Brně
 +
u J. Woldřicha a od 1929 u B. Zahálky. 1931–33 učil na
 +
měšťanské škole v Olešnici, poté se stal asistentem J. Pernera
 +
v Geologicko-paleontologickém ústavu UK v Praze. 1937 se
 +
habilitoval v oboru všeobecná paleontologie a systematická
 +
zoopaleontologie prací o primitivních obojživelnících stegocefalech
 +
(krytolebcích) z permu Boskovické brázdy. 1935 se
 +
seznámil s akademickým malířem Z. Burianem, s nímž pak
 +
déle než třicet let spolupracoval na obrazových paleontologických
 +
rekonstrukcích. 1936 vydal s M. Remešem první českou
 +
moderní příručku všeobecné paleontologie. Po uzavření českých
 +
vysokých škol 1939 byl přeřazen do Geologického
 +
ústavu pro Čechy a Moravu v Praze, pro který pracoval v rosicko-
 +
oslavanském a ostravském revíru. 1945 se vrátil na UK,
 +
kde byl 1946 jmenován profesorem paleontologie se zpětnou
 +
platností od 1939. V dalších letech zastával akademické funkce,
 +
1952–56 byl proděkanem, 1957–59 děkanem přírodovědecké
 +
fakulty, 1959–68 vedoucím katedry paleontologie.
 +
1956 se stal doktorem věd. Jeho činnost zahrnula tři hlavní
 +
zájmové okruhy: výzkum svrchního karbonu a permu Českého
 +
masivu, paleontologické rekonstrukce a popularizaci vědeckých
 +
poznatků. Během geologického mapování a stratigrafického výzkumu Boskovické brázdy v okolí Letovic, Boskovic,
 +
Rosic a Moravského Krumlova objevil nová paleontologická
 +
naleziště (Bačov, Říčany, Zbýšov aj.) s hojným výskytem
 +
stegocefalů, primitivních ryb skupiny Acanthodii, hmyzu
 +
a rostlin kapraďosemenných (rodu Callipteris aj.) a jehličnatých.
 +
V Čechách se zabýval nálezy stegocefalů a ryb ze svrchního
 +
karbonu plzeňské pánve (z Třemošné, Nýřan) a z permu
 +
podkrkonošské a vnitrosudetské pánve (z Ruprechtic a Olivětína
 +
u Broumova, Libštátu aj.). Popsal řadu nových rodů
 +
a druhů stegocefalů a rostlin, ontogenezi stegocefalů. Z období
 +
jury ze Štramberka studoval plže a desetinohé korýše,
 +
z české křídové pánve zbytky ryb z Plaňan, Kladna, plazy
 +
skupiny Plesiosauria, měkkýše z moravského neogénu a savce
 +
z kvartérních krasových výplní ze Štramberka a z jeskyně
 +
Domica ve Slovenském krasu. Od 40. let se jeho hlavním
 +
zájmem staly paleontologické a prehistorické rekonstrukce,
 +
na kterých spolupracoval se Z. Burianem. Od 1941 uveřejňoval
 +
knihy s Burianovými ilustracemi zobrazujícími vyhynulá
 +
zvířata, rostliny a prehistorické lidi v přirozených seskupeních
 +
a situacích a rekonstrukce krajin v minulých geologických
 +
obdobích. Od 1956 tyto knihy vycházely ve dvanácti cizojazyčných
 +
mutacích. Rekonstrukce, vydávané i formou nástěnných
 +
obrazů a alb, byly ve své době pokládány za nejlepší na
 +
světě a byly otiskovány i v zahraničních učebnicích a popularizačních
 +
knihách, vystavovány v muzeích a školách. S tím
 +
souvisela A. činnost popularizační. Od počátku 30. let psal
 +
články do časopisů ''Příroda'', ''Přírodní'' ''vědy ve'' ''škole'' aj., byl filmovým
 +
poradcem, spolupracoval s Národním muzeem v Praze
 +
a Krajským muzeem v Olomouci. Ve Slezském muzeu
 +
v Opavě navrhl sloučení zoologické a paleontologické expozice,
 +
aby návštěvník mohl, poprvé u nás, sledovat souvislosti
 +
vymřelých a živých forem zvířeny. Publikoval články z dějin
 +
geologie a slovníková hesla. Uveřejnil na 340 prací, z toho 30
 +
knih. 1946 byl zvolen mimořádným členem KČSN, 1960
 +
dostal stříbrnou medaili UK a 1963 Řád práce. Vychoval
 +
řadu žáků, mezi nimi byli Z. Špinar, jeho nástupce ve vedení
 +
katedry a specialista na obratlovce a Jarmila Kukalová-Peck,
 +
specialistka na fosilní hmyz (žije v Kanadě).
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Fauna v permu Boskovické brázdy, in: Věstník Klubu přírodovědeckého
 +
v Prostějově 19, 1926, s. 25n.; Příspěvek k poznání povahy střední
 +
části Boskovické brázdy, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 6,
 +
1926, s. 143n.; Callipteris Woldřichi n. sp. z permu Boskovické brázdy, in:
 +
Práce Moravské přírodovědecké společnosti 3, 1926, č. 12, s. 335n.; Ein
 +
Stegocephalenkoprolith aus dem mährischen Perm, in: Zbl. Mineral. Geol.
 +
Paläont., Abt. B, 1936, s. 334n.; Krytolebci ze spodního permu boskovické
 +
brázdy na Moravě, 1936; Úvod do všeobecné paleontologie (spolu s M.
 +
Remešem) 1936; Zavátý život, 1941; Divy prasvěta, 1942; Lovci jeskynních
 +
medvědů, 1947; Spodnopermská zvířena a květena z nového naleziště za
 +
pilou dolu Antonín u Zbýšova na Moravě, in: Věstník Stát. geol. ústavu 22,
 +
1947, č. 4, s. 187n.; Pravěké ptactvo, 1949; Z hlubin pravěku, 1949; Spodnopermská
 +
květena kamenouhelné pánve rosicko-oslavanské a jejího širšího
 +
okolí, in: Sborník Ústředního ústavu geologického k šedesátinám prof. R.
 +
Kettnera, 18, 1951, s. 397n.; Příspěvek k biostratigrafii moravského spodního
 +
permu, in: Časopis pro mineralogii a geologii 1, 1956, č. 1, s. 4n.; Tiere
 +
der Urzeit (se Z. Burianem), 1956; Zrození Venuše, 1960; Prehistoric reptiles
 +
and birds (se Z. Burianem), Londýn 1961.
 +
 
 +
'''L:''' V. Pokorný, J. A., in: Časopis pro mineralogii a geologii 8, 1963, č. 3,
 +
s. 309n. (s bibliografií); V. Prokop, Zdeněk Burian a paleontologie, 1990.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
== Literatura ==
 
  Churáň, 13; Kniha o Praze 4, 159; MČE I, 277; LČL I, 91; PSN I, 134; SČSB, 16-17; Kunz 6; KK I, 49; KSN I, 341; EH I, 59; Churáň II, 19; Tomeš I., 32-33;
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:5- Paleontolog]]
 
[[Kategorie:5- Paleontolog]]
Řádka 23: Řádka 115:
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:Boskovice]]
 
[[Kategorie:Boskovice]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:1968]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 2. 2016, 12:18

Josef AUGUSTA
Narození 17.3.1903
Místo narození Boskovice
Úmrtí 4.2.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání

5- Paleontolog 11- Geolog 61- Pedagog 63- Spisovatel

6- Botanik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39718

AUGUSTA, Josef, * 17. 3. 1903 Boskovice, † 4. 2. 1968 Praha, paleontolog, pedagog, spisovatel

Po maturitě na klasickém gymnáziu v Boskovicích studoval 1922–26 přírodopis a zeměpis na univerzitě v Brně, kde obhájil disertační práci o geologii střední části Boskovické brázdy a 1926 byl promován doktorem přírodních věd. Tato oblast (tj. zlomová zóna poledníkového směru při východním okraji Českého masivu s uloženinami svrchního karbonu a permu se slojemi černého uhlí v rosicko-oslavanském revíru) zůstala nadále těžištěm jeho výzkumu. Od 1924 byl asistentem Geologického ústavu české univerzity v Brně u J. Woldřicha a od 1929 u B. Zahálky. 1931–33 učil na měšťanské škole v Olešnici, poté se stal asistentem J. Pernera v Geologicko-paleontologickém ústavu UK v Praze. 1937 se habilitoval v oboru všeobecná paleontologie a systematická zoopaleontologie prací o primitivních obojživelnících stegocefalech (krytolebcích) z permu Boskovické brázdy. 1935 se seznámil s akademickým malířem Z. Burianem, s nímž pak déle než třicet let spolupracoval na obrazových paleontologických rekonstrukcích. 1936 vydal s M. Remešem první českou moderní příručku všeobecné paleontologie. Po uzavření českých vysokých škol 1939 byl přeřazen do Geologického ústavu pro Čechy a Moravu v Praze, pro který pracoval v rosicko- oslavanském a ostravském revíru. 1945 se vrátil na UK, kde byl 1946 jmenován profesorem paleontologie se zpětnou platností od 1939. V dalších letech zastával akademické funkce, 1952–56 byl proděkanem, 1957–59 děkanem přírodovědecké fakulty, 1959–68 vedoucím katedry paleontologie. 1956 se stal doktorem věd. Jeho činnost zahrnula tři hlavní zájmové okruhy: výzkum svrchního karbonu a permu Českého masivu, paleontologické rekonstrukce a popularizaci vědeckých poznatků. Během geologického mapování a stratigrafického výzkumu Boskovické brázdy v okolí Letovic, Boskovic, Rosic a Moravského Krumlova objevil nová paleontologická naleziště (Bačov, Říčany, Zbýšov aj.) s hojným výskytem stegocefalů, primitivních ryb skupiny Acanthodii, hmyzu a rostlin kapraďosemenných (rodu Callipteris aj.) a jehličnatých. V Čechách se zabýval nálezy stegocefalů a ryb ze svrchního karbonu plzeňské pánve (z Třemošné, Nýřan) a z permu podkrkonošské a vnitrosudetské pánve (z Ruprechtic a Olivětína u Broumova, Libštátu aj.). Popsal řadu nových rodů a druhů stegocefalů a rostlin, ontogenezi stegocefalů. Z období jury ze Štramberka studoval plže a desetinohé korýše, z české křídové pánve zbytky ryb z Plaňan, Kladna, plazy skupiny Plesiosauria, měkkýše z moravského neogénu a savce z kvartérních krasových výplní ze Štramberka a z jeskyně Domica ve Slovenském krasu. Od 40. let se jeho hlavním zájmem staly paleontologické a prehistorické rekonstrukce, na kterých spolupracoval se Z. Burianem. Od 1941 uveřejňoval knihy s Burianovými ilustracemi zobrazujícími vyhynulá zvířata, rostliny a prehistorické lidi v přirozených seskupeních a situacích a rekonstrukce krajin v minulých geologických obdobích. Od 1956 tyto knihy vycházely ve dvanácti cizojazyčných mutacích. Rekonstrukce, vydávané i formou nástěnných obrazů a alb, byly ve své době pokládány za nejlepší na světě a byly otiskovány i v zahraničních učebnicích a popularizačních knihách, vystavovány v muzeích a školách. S tím souvisela A. činnost popularizační. Od počátku 30. let psal články do časopisů Příroda, Přírodní vědy ve škole aj., byl filmovým poradcem, spolupracoval s Národním muzeem v Praze a Krajským muzeem v Olomouci. Ve Slezském muzeu v Opavě navrhl sloučení zoologické a paleontologické expozice, aby návštěvník mohl, poprvé u nás, sledovat souvislosti vymřelých a živých forem zvířeny. Publikoval články z dějin geologie a slovníková hesla. Uveřejnil na 340 prací, z toho 30 knih. 1946 byl zvolen mimořádným členem KČSN, 1960 dostal stříbrnou medaili UK a 1963 Řád práce. Vychoval řadu žáků, mezi nimi byli Z. Špinar, jeho nástupce ve vedení katedry a specialista na obratlovce a Jarmila Kukalová-Peck, specialistka na fosilní hmyz (žije v Kanadě).

D: výběr: Fauna v permu Boskovické brázdy, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 19, 1926, s. 25n.; Příspěvek k poznání povahy střední části Boskovické brázdy, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 6, 1926, s. 143n.; Callipteris Woldřichi n. sp. z permu Boskovické brázdy, in: Práce Moravské přírodovědecké společnosti 3, 1926, č. 12, s. 335n.; Ein Stegocephalenkoprolith aus dem mährischen Perm, in: Zbl. Mineral. Geol. Paläont., Abt. B, 1936, s. 334n.; Krytolebci ze spodního permu boskovické brázdy na Moravě, 1936; Úvod do všeobecné paleontologie (spolu s M. Remešem) 1936; Zavátý život, 1941; Divy prasvěta, 1942; Lovci jeskynních medvědů, 1947; Spodnopermská zvířena a květena z nového naleziště za pilou dolu Antonín u Zbýšova na Moravě, in: Věstník Stát. geol. ústavu 22, 1947, č. 4, s. 187n.; Pravěké ptactvo, 1949; Z hlubin pravěku, 1949; Spodnopermská květena kamenouhelné pánve rosicko-oslavanské a jejího širšího okolí, in: Sborník Ústředního ústavu geologického k šedesátinám prof. R. Kettnera, 18, 1951, s. 397n.; Příspěvek k biostratigrafii moravského spodního permu, in: Časopis pro mineralogii a geologii 1, 1956, č. 1, s. 4n.; Tiere der Urzeit (se Z. Burianem), 1956; Zrození Venuše, 1960; Prehistoric reptiles and birds (se Z. Burianem), Londýn 1961.

L: V. Pokorný, J. A., in: Časopis pro mineralogii a geologii 8, 1963, č. 3, s. 309n. (s bibliografií); V. Prokop, Zdeněk Burian a paleontologie, 1990.

Pavel Vlašímský