AUGUSTA Oldřich 30.5.1924-1.8.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Oldřich AUGUSTA
 
| jméno = Oldřich AUGUSTA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Augusta Oldrich portret.jpg
 
| datum narození = 30.5.1924
 
| datum narození = 30.5.1924
 
| místo narození = Vysoké Mýto
 
| místo narození = Vysoké Mýto
 
| datum úmrtí = 1.8.1997
 
| datum úmrtí = 1.8.1997
 
| místo úmrtí = Liberec
 
| místo úmrtí = Liberec
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti<br />82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
+
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 140
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 17:55

Oldřich AUGUSTA
Narození 30.5.1924
Místo narození Vysoké Mýto
Úmrtí 1.8.1997
Místo úmrtí Liberec
Povolání 63- Spisovatel
81- Divadel. ředitel nebo majitel div. společnosti
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 140
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39720

AUGUSTA, Oldřich, * 30. 5. 1924 Vysoké Mýto, † 1. 8. 1997 Liberec, autor loutkových her, redaktor, ředitel divadla

1943 maturoval na obchodní akademii v Hořicích. Práce daňového účetního však nevyhovovala jeho všestranným kulturním zájmům. 1950 odešel do invalidního důchodu a začal se věnovat loutkovému divadlu jako autor a divadelní kritik. Jeho první hry Taškáři a O chaloupce z marcipánu zaujaly smyslem pro humor a komediální zkratku. V krátké době se zařadil mezi autory prověřující svou tvorbou inscenační možnosti moderního loutkového divadla. Působil krátce v redakci časopisu Československý loutkář (1963), poté spolupracoval s nakladatelstvím Orbis a stal se ředitelem Naivního divadla v Liberci (1966–86). Bylo to nejproduktivnější období jeho života – jako ředitel vytvořil podmínky pro tvůrčí práci souboru, který se propracoval mezi loutkové scény evropského formátu. Jeho dramatická tvorba se osvobodila od didaktičnosti a schematičnosti, která poznamenala např. hru Kazisvět, a posílil ve své tvorbě metaforickou poetičnost a hravost, podporující představivost dětských diváků (Ponorka na dvorku, Dračí kámen, Hra na Bajaju). S ohledem na možnosti vnímání dětí usiloval o obohacení jejich vnitřního světa silným citovým zážitkem. Loutková hra Vyšetřování Ikarova pádu měla oslovit dospělé publikum.

D: Taškáři, 1957; O chaloupce z marcipánu, 1957; O princezně a bodláčí, 1957; Krakonoš, 1959; Kazisvět, 1962; Ponorka na dvorku, 1965; SOS, 1971; Krakonošův les, 1973; Blázen Pabo, 1976; Dračí kámen, 1976; Pravdykvítek, 1980; Krakonošská pohádka o Kubovi a Káče, 1984; O Pitrýskovi, 1986; Vyšetřování Ikarova pádu, 1987; Hra na Bajaju, 1991.

L: M. Česal, Poněkud tvrdohlavý padesátník, in: Československý loutkář 1974, s. 132; vb., Od hravosti k tvorbě hodnot, in: Průboj 3. 9. 1980; M. Česal, 30 let autorské tvorby a 30 let autorských zápasů, in: Československý loutkář 1984, s. 98.

Alice Dubská