Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky AUGUSTIN František 24.5.1846-1.12.1908

{{Infobox - osoba
| jméno = František AUGUSTIN
| obrázek = Augustin Frantisek portret.jpg
| datum narození = 24.5.1846
| místo narození = Sirákov u Žďáru nad Sázavou
| datum úmrtí = 1.12.1908
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 10- Meteorolog nebo klimatolog<br />9- Astronom nebo astrolog<br />12- Geograf<br />

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 140-141
}}

'''AUGUSTIN, František,''' ''* 24. 5. 1846 Sirákov u Žďáru nad Sázavou, † 1. 12. 1908 Praha, meteorolog, klimatolog, hydrolog''

Gymnázium absolvoval v Jihlavě, studium filozofie, matematiky,
zeměpisu a dějepisu 1867–70 na univerzitě ve Vídni;
1874 získal titul doktora filozofie. Od 1872 učil dějepis a zeměpis
na středních školách v Praze a začal se zabývat výzkumem
klimatu Čech. 1883 se habilitoval na české univerzitě
v Praze pro meteorologii a klimatologii prací ''Proměny a'' ''rozdělení''
''tlaku'' ''vzdušného na'' ''povrchu'' ''zemském''. 1895 byl jmenován
mimořádným, 1904 řádným profesorem. Na univerzitě
vybudoval meteorologický ústav, 1905 prosadil jeho umístění
do nového objektu v Praze na Karlově. 1904–08 dočasně vedl
i geografický ústav. Na nové rozhledně v Praze na Petříně
zřídil 1892 meteorologickou stanici a zpracoval pozorování
z let 1894–1906. Po absolvování studijních cest do Německa
(1885) a Itálie (1899) se neúspěšně pokusil zřídit český zemský
meteorologický ústav a modernizovat chátrající české
meteorologické sítě. Pro městskou správu v Praze vybudoval
1896 síť dvaceti srážkoměrných stanic, které poskytovaly
údaje pro vodárny a pro dimenzování kanalizace. 1905 zřídil
v Čechách dočasnou síť více než šesti set bouřkových stanic,
v té době nejhustší na světě. Na základě dlouholetých pozorování
napsal práce o klimatu Čech, střední Evropy a velkoměsta
(na příkladu Prahy), vzniku bouřek, kolísání vodních
stavů na Vltavě a příčinách katastrofální povodně 1890. Dešťové
srážky vysvětloval ve vztahu ke sluneční činnosti. Rozšířil
české meteorologické názvosloví. Velký význam přikládal
statistickým metodám zpracování dlouholetých klimatologických
řad, zdůrazňoval praktický význam meteorologie. 1888
byl jmenován mimořádným členem KČSN, 1901 korespondentem
Centrálního ústavu pro meteorologii a zemský magnetismus
ve Vídni, 1907–08 byl předsedou České společnosti
zeměvědné. Patřil k nejvýznamnějším českým meteorologům
19. století, stal se prvním profesorem meteorologie
a klimatologie na českých vysokých školách. Oživil českou meteorologii po stagnaci trvající od odchodu K. Kreila
a K. Fritsche 1851, později i K. Jelínka do Centrálního ústavu
ve Vídni. Jeho nejznámějšími žáky byli S. Hanzlík (1878
až 1956), A. nástupce na univerzitě, a R. Schneider (1881 až
1955), po vzniku ČSR první ředitel Státního ústavu meteorologického.

'''D:''' Das Klima von Prag, 1880; O potřebě zorganizovati meteorologická pozorování
v Čechách, 1885; Über den jährlichen Gang der meteorologischen
Elemente zu Prag, in: Abh. Böhm. Gesell. Wiss., 7. 2. 1888, s. 166n.; Povodeň
v Čechách roku 1890, 1891; Über die Schwankungen des Wasserstandes
der Moldau, in: Sitz.-Ber. Böhm. Gesell. Wiss., 1891, s. 50n.; Die Temperaturverhältnisse
der Sudetenländer, I–II, 1899–1900.

'''L:''' S. Hanzlík, prof. dr. F. A., in: Sborník České Společnosti zeměvědné, 15,
1909, č. 2, s. 33n.; Kapitoly z dějin meteorologie v českých zemích a na
Slovensku, in: Meteorologické zprávy, 50, 1997 (příloha), s. 82n.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/276279 Bibliografie dějin Českých zemí]


Pavel Vlašímský

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:10- Meteorolog nebo klimatolog]]
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
[[Kategorie:12- Geograf]]
[[Kategorie:1846]]
[[Kategorie:Sirákov]]
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:Praha]]