Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky AULÍČEK Dominik 1.8.1734-14.10.1803

{{Infobox - osoba
| jméno = Dominik AULÍČEK
| obrázek = Aulicek Dominik portret.jpg
| datum narození = 1.8.1734
| místo narození = Polička
| datum úmrtí = 14.10.1803
| místo úmrtí = Mnichov (Německo)
| povolání = 75- Sochař nebo medailér

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 143
}}

'''AULÍČEK, Dominik''' ''(též AULICZEK, AULIZEK, OULÍČEK),'' ''* 1. 8. 1734 Polička, † 14. 10. 1803 Mnichov (Německo), sochař, modelér''

Studoval nejprve v Praze teologii, později se odešel učit malířem
do dílny Františka Pacáka (žáka M. B. Brauna) do Litomyšle
a do Vídně k Johannu Georgu Leitnerovi, 1753 byl
zmiňován mezi žáky vídeňské výtvarné akademie. Ve studiích
pokračoval v Paříži (1754), na zkušenou odejel do Londýna
(1755–56), vzdělání ukončil šestiletým pobytem na papežské
výtvarné akademii v Římě, kde mj. pracoval pro architekta
Gaetana Chiaveriho, získal prestižní cenu akademie sv. Lukáše
(S. Luca) za modelérství, podrobně se seznámil s Winckelmannovými
názory na umění a prohlédl si antické památky.
Pak se vrátil do střední Evropy a od 1762 pracoval v Mnichově.
1764 se stal modelérem kurfiřtské porcelánky v Nymphenburgu
u Mnichova, kde od 1773 zůstal až do svého odchodu
do výslužby 1797 jako inspektor (ředitel). Poslední léta
života strávil na svém zámečku Massenhausen v Bavorsku.
Ve figurální tvorbě vycházel technickým zpracováním svých
postav často z tradice pozdně barokního italského umění, do
něhož pronikaly prvky nového klasicismu spíše v námětech.
Některé jeho servisy (např. tzv. ''Perlové'' ''servisy'' z let 1792–95)
nebo stolní nástavce (např. s tématem čtyř světadílů) byly
však už čistě klasicistní. Nejlepší návrhy vytvořil v 60. letech.
Jako modelér porcelánky se věnoval zejména návrhům figurálních
skupin, portrétům a různým skupinám zvířat (nejčastěji
lovecké výjevy). Proslavil se souborem antických bohů
(''Ceres'', ''Flora'', ''Kovající'' ''Vulkán'', ''Bacchus'') a skupinami zvířat (''Štvanice na'' ''jelena'', ''Štvanice'' ''býka'', ''Kůň a'' ''dva panteři'', ''Kůň a'' ''lev''
ap.). Z portrétů si sám nejvíce cenil busty hraběte Haimhausena
v životní velikosti (dnes Bayerisches Nationalmuseum
Mnichov), ale vytvořil i další portrétní medailony, z nichž
jeden (ve sbírkách téhož muzea) je považován za A. autoportrét.
V Bavorsku se věnoval i sochařství; za jeho práci lze pokládat
např. mramorové sochy v zahradě kurfiřtského zámku
v Nymphenburgu: ''Jupiter'' a ''Juno'' (1765, první podle modelu
J. Guenthera, druhá podle modelu J. B. Strauba) a ''Proserpina''
a ''Pluto'' (1778, obě podle modelů J. B. Strauba). Jeho hliněné
modely i porcelánové figurky je možno vidět v mnoha evropských
muzeích, je zastoupen také ve sbírkách pražského
Uměleckoprůmyslového muzea a na zámku v Hluboké nad
Vltavou. Díla signoval Domenicus Auliczek či Aulicek.

'''L:''' Wurzbach 1, s. 94; K. Trautmann, Kurzgefasste Nachrichten von dem
kurbayerischen Hofbildhauer u. Modellmeister Herrn D. A., in: Altbayerische
Monatshefte 2, 1900, s. 25n.; A. Walcher v. Moltheim, Tiergruppen
von D. A. der Aelt, in: Altes Kunsthandwerk 1, 1927, s. 224n.; Toman 1,
s. 27; F. X. Jiřík, D. A., český sochař 18. stol., in: Umění 2, 1953, s. 99n.;
Saur 5, s. 656 (kde další literatura).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/126380 Bibliografie dějin Českých zemí]


Jitka Lněničková

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
[[Kategorie:1734]]
[[Kategorie:Polička]]
[[Kategorie:1803]]
[[Kategorie:Mnichov]]

<gallery>
Aulicek Dominik socha.jpg|Pluto, Nymphenburgský park v Mnichově
</gallery>