StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie AUTENGRUBER Jan 25.4.1887-15.7.1920

Jan AUTENGRUBER
Narození	25.4.1887
Místo narození	Pacov
Úmrtí	15.7.1920
Místo úmrtí	Praha
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39787

AUTENGRUBER, Jan, * 25. 4. 1887 Pacov, † 15. 7. 1920 Praha, malíř

První odborné školení získal u sochařů R. Kristina a J. Hampejse. 1904 začal studovat pražskou Uměleckoprůmyslovou školu u Em. Dítěte. Od 1906 pokračoval na mnichovské akademii jako žák prof. H. v. Habermanna a A. Janka. 1910 složil v Praze státní zkoušky pro vyučování kreslení a odjel na studijní cestu po Německu a Francii. Následujícího roku získal dvakrát 1. cenu mnichovské akademie. Od 1911 vystavoval především v Německu a Rakousku. 1913 odjel na Klárovo stipendium do Itálie, kde maloval na různých místech, ale především v Římě. Po vstupu Itálie do války musel svůj pobyt 1915 předčasně ukončit, vrátil se zpět do Mnichova, kde pokračoval ve studiu freskové malby a restaurování u M. Dörnera. Mezi tím vystavoval početnou kolekci obrazů v Berlíně, Hamburku a Mnichově (akty, portréty, krajiny a zátiší). 1917 narukoval a po krátké válečné epizodě v Debrecínu byl z armády povolán k restaurování fresek v kostele sv. Jana v Jindřichově Hradci. Po válce zůstal v Praze, 1919 se oženil s dlouholetou přítelkyní, malířkou Hanou Jedličkovou (1888–1970). 1920 onemocněl španělskou chřipkou, jejímž následkům podlehl.

Byl vynikajícím portrétistou, malířem aktů, krajin i zátiší. Tyto obrazy tvořily základ všech jeho výstav, ale A. další umělecký vývoj směřoval k expresivnímu výrazu. To naznačily už některé skicy z let 1913–14 (Vztyčení kříže, Snímání z kříže, Akt na pláži, Koupání, Salome) a zejména množství kreseb s biblickými náměty z posledního období. Postupně dospíval k uměleckému výrazu, který korespondoval s výtvarným názorem jeho evropských současníků. Zásluhu na propagaci A. díla měla jeho manželka. Sama malovala lesní zákoutí, studie stromů, krajiny a květinová zátiší. Kromě vlastní malířské profese byla známa její organizátorská práce v Kruhu výtvarných umělkyň (členkou spolku byla od vzniku 1917, několikrát byla i jeho předsedkyní). Zásluhou výstavní činnosti Kruhu se do mnoha českých měst i do zahraničí dostaly práce našich předních výtvarnic.

D: oleje, skici a kresby portrétů, aktů a námětů koupání, biblické tematiky, krajin a zátiší. Zastoupení ve sbírkách: Městské muzeum Ant. Sovy v Pacově; Grafická sbírka Národní galerie Praha (kresby z posledního období); České muzeum výtvarného umění Praha; Galerie hlavního města Prahy; Okresní muzeum Jindřichův Hradec.

L: A. Birnbaumová, Malíř J. A., in: Umělci Vysočiny, 1960; F. X. Harlas, J. A., katalog souborné výstavy sdružení výtvarných umělců Myslbek k 15. výročí úmrtí, 1935; J. Pečírka, Katalog výstavy J. A. v Městském muzeu v Pacově k 20. výročí úmrtí, 1940; J. M. Boháč, J. A. 1887–1920. Malířské dílo, katalog Středočeské galerie v Praze, 1984; V. Lahoda: J. A. Dílo/Works 1910–1920, katalog Národní galerie v Praze, 2002; J. Pečírka, Gedächtnissausstellung J. A., in: Prager Presse 15, 17. 5. 1935, s. 8; -j.č.-, Souborná výstava J. A., in: Lidové noviny 18. 5. 1935; J. R. Marek, Posmrtný debut, in: Národní listy 23. 5. 1935; Vzpomínková výstava J. A., in: Národní osvobození 25. 5. 1935; J. A. (1887–1920), in: Umění (Štenc) 7, 1935, s. 430; Sdružení Myslbek uspořádalo soubornou výstavu díla J. A., in: Veraikon 21, 1935, s. 34; Pacov památce J. A., in: Večerník Národních listů, 14. 10. 1940; Český jih památce malíře J. A., in: Český jih 68, 26. 10. 1940, č. 43, s. 1; Město Pacov památce svého rodáka význačného českého malíře J. A., in: Jihočeský věstník 20, 7. 11. 1940, č. 31, s. 1n.; Toman 1, s. 29; Vollmer, 1, s. 81; Dílo neznámého malíře, in: Lidová demokracie 8. 8. 1987; J. M. Boháč, Hana A. Výběr z díla, katalog výstavy v Městském muzeu Antonína Sovy v Pacově k 100. výročí narození, 1988; Saur 5, s. 691; E. Stejskalová, J. A. – návrat jeho díla, in: Vlastivědný sborník Pelhřimovska 6, 1995, s. 56n.; D. Veselská, Nedokončená pouť k vrcholu, J. A., in: Jihočeský vlastivědný sborník 9, 1997, s. 61n.; D. Blümlová, J. A. 1887–1920, Sto tváří z jihočeské kulturní historie, 2000, s. 262n.; T. Werner, J. A. – dílo 1910 až 1920, in: Ateliér 14–15, 2002, s. 5.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Eliška Stejskalová

• 

  Lázeň, 1911

• 

  Vlastní podobizna, 1913