Biografický slovník
AUTRATA František Václav 10.8.1872-28.8.1966: Porovnání verzí
(AUTRATA_František_Václav_10.8.1872-28.8.1966) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.8.1872 | | datum narození = 10.8.1872 | ||
| − | | místo narození = Křižanov | + | | místo narození = Křižanov u Velkého Meziříčí |
| datum úmrtí = 28.8.1966 | | datum úmrtí = 28.8.1966 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| Řádka 12: | Řádka 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''AUTRATA, František Václav,''' ''* 10. 8. 1872 Křižanov u Velkého Meziříčí, † 28. 8. 1966 Brno, spisovatel, překladatel, literární historik, filolog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny drobného rolníka. 1892 maturoval na gymnáziu | ||
| + | v Brně a po krátkém studiu teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde 1892–96 absolvoval | ||
| + | obory čeština a němčina. Pedagogickou praxi vykonával | ||
| + | na reálce a obchodní akademii v Prostějově, 1898–1900 na | ||
| + | reálce v Uherském Brodě, do 1905 na učitelském ústavu | ||
| + | v Brně. Poté, až do 1922 (s výjimkou válečných let, kdy narukoval), | ||
| + | byl ředitelem učitelského ústavu v Polské (Slezské) | ||
| + | Ostravě, kde vychoval řadu národně uvědomělých učitelů, | ||
| + | a 1922–34 ředitelem gymnázia v Litomyšli. Poslední léta života | ||
| + | prožil v Brně a Plavči u Znojma. Od studií projevoval | ||
| + | mnohostranné kulturní zájmy – filologické, literárněhistorické, | ||
| + | pedagogické. Zájem o dialektologii rodného kraje uplatnil | ||
| + | ve spolupráci s L. Janáčkem ve Výboru pro českou lidovou | ||
| + | píseň. Vydal přehled české literatury na Moravě, úspěšná byla | ||
| + | jeho slovníkářská činnost: česko-německý kapesní slovník | ||
| + | vyšel devětkrát, opakovaně vycházely A. úvody do české a německé | ||
| + | gramatiky, pedagogické přehledy a učebnice. Řada jeho odborných článků byla publikována v pedagogických | ||
| + | časopisech, např. ''Komenský'', ''Naše'' ''řeč'', ''Věstník'' ''Ústředního'' ''spolku'' | ||
| + | ''jednot'' ''učitelských'' ''na Moravě''. Uplatnil se i jako překladatel | ||
| + | beletrie z němčiny (např. převedl ''Píseň o'' ''Nibelunzích'', F. Hebbela | ||
| + | ''Gyges a'' ''jeho prsten''), francouzštiny a polštiny. Jako tvůrce | ||
| + | vlastní beletrie začínal vyprávěním realistických příběhů pro | ||
| + | mládež. Své životní zážitky vylíčil ve dvou autobiografických | ||
| + | humorně laděných knihách o chudém gymnazistovi a později | ||
| + | filozofovi Václavu Outerkovi. (3. díl vzpomínek ''V zemi'' | ||
| + | ''nevěřících'' byl publikován na pokračování časopisecky). A. | ||
| + | navazoval na českou realistickou prózu 19. století. Byl talentovaným | ||
| + | vypravěčem se smyslem pro humor. Slezské kulturní | ||
| + | historii věnoval prózu o písmákovi a lidovém filozofovi, otci | ||
| + | prof. L. Drasticha ''Stryk'' ''Drastich''. Do prostředí Litomyšle zasadil | ||
| + | monografii o spisovatelce M. D. Rettigové. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století, 1898; | ||
| + | Výlety do dětského ráje, 1925; Václav Outerek na studiích, 1928; Filosofská | ||
| + | léta Václava Outerka, 1934; Stryk Drastich, 1935; Profesoři, studenti a rodiče | ||
| + | v Barkalonii, 1936 (pseudonym Kato Novotný); Zapadlý osvícenec | ||
| + | Dr. Jan Melichar, 1939; Rozpůlená podobizna, 1947; M. D. Rettigová, | ||
| + | 1948. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kunc 1, s. 13; LČL 1, s. 96n. (se soupisem díla a literatury); Ficek 2, | ||
| + | s. 10n. (se soupisem díla a literatury); Slezsko 14, s. 15n.; HS 1, s. 36. | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
| Řádka 21: | Řádka 65: | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
[[Kategorie:Křižanov]] | [[Kategorie:Křižanov]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 1. 3. 2016, 13:18
| František Václav AUTRATA | |
 | |
| Narození | 10.8.1872 |
|---|---|
| Místo narození | Křižanov u Velkého Meziříčí |
| Úmrtí | 28.8.1966 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
55- Jazykovědec 63- Spisovatel 64- Překladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39791 |
AUTRATA, František Václav, * 10. 8. 1872 Křižanov u Velkého Meziříčí, † 28. 8. 1966 Brno, spisovatel, překladatel, literární historik, filolog
Pocházel z rodiny drobného rolníka. 1892 maturoval na gymnáziu v Brně a po krátkém studiu teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde 1892–96 absolvoval obory čeština a němčina. Pedagogickou praxi vykonával na reálce a obchodní akademii v Prostějově, 1898–1900 na reálce v Uherském Brodě, do 1905 na učitelském ústavu v Brně. Poté, až do 1922 (s výjimkou válečných let, kdy narukoval), byl ředitelem učitelského ústavu v Polské (Slezské) Ostravě, kde vychoval řadu národně uvědomělých učitelů, a 1922–34 ředitelem gymnázia v Litomyšli. Poslední léta života prožil v Brně a Plavči u Znojma. Od studií projevoval mnohostranné kulturní zájmy – filologické, literárněhistorické, pedagogické. Zájem o dialektologii rodného kraje uplatnil ve spolupráci s L. Janáčkem ve Výboru pro českou lidovou píseň. Vydal přehled české literatury na Moravě, úspěšná byla jeho slovníkářská činnost: česko-německý kapesní slovník vyšel devětkrát, opakovaně vycházely A. úvody do české a německé gramatiky, pedagogické přehledy a učebnice. Řada jeho odborných článků byla publikována v pedagogických časopisech, např. Komenský, Naše řeč, Věstník Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě. Uplatnil se i jako překladatel beletrie z němčiny (např. převedl Píseň o Nibelunzích, F. Hebbela Gyges a jeho prsten), francouzštiny a polštiny. Jako tvůrce vlastní beletrie začínal vyprávěním realistických příběhů pro mládež. Své životní zážitky vylíčil ve dvou autobiografických humorně laděných knihách o chudém gymnazistovi a později filozofovi Václavu Outerkovi. (3. díl vzpomínek V zemi nevěřících byl publikován na pokračování časopisecky). A. navazoval na českou realistickou prózu 19. století. Byl talentovaným vypravěčem se smyslem pro humor. Slezské kulturní historii věnoval prózu o písmákovi a lidovém filozofovi, otci prof. L. Drasticha Stryk Drastich. Do prostředí Litomyšle zasadil monografii o spisovatelce M. D. Rettigové.
D: Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století, 1898; Výlety do dětského ráje, 1925; Václav Outerek na studiích, 1928; Filosofská léta Václava Outerka, 1934; Stryk Drastich, 1935; Profesoři, studenti a rodiče v Barkalonii, 1936 (pseudonym Kato Novotný); Zapadlý osvícenec Dr. Jan Melichar, 1939; Rozpůlená podobizna, 1947; M. D. Rettigová, 1948.
L: Kunc 1, s. 13; LČL 1, s. 96n. (se soupisem díla a literatury); Ficek 2, s. 10n. (se soupisem díla a literatury); Slezsko 14, s. 15n.; HS 1, s. 36.
Marie Makariusová
