AUTRATA František Václav 10.8.1872-28.8.1966: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 28.8.1966
 
| datum úmrtí = 28.8.1966
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 55- Jazykovědec
+
| povolání = 55- Jazykovědec<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />
63- Spisovatel
+
64- Překladatel
+
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 148-149
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 15:16

František Václav AUTRATA
Narození 10.8.1872
Místo narození Křižanov u Velkého Meziříčí
Úmrtí 28.8.1966
Místo úmrtí Brno
Povolání 55- Jazykovědec
63- Spisovatel
64- Překladatel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 148-149
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39791

AUTRATA, František Václav, * 10. 8. 1872 Křižanov u Velkého Meziříčí, † 28. 8. 1966 Brno, spisovatel, překladatel, literární historik, filolog

Pocházel z rodiny drobného rolníka. 1892 maturoval na gymnáziu v Brně a po krátkém studiu teologie přestoupil na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, kde 1892–96 absolvoval obory čeština a němčina. Pedagogickou praxi vykonával na reálce a obchodní akademii v Prostějově, 1898–1900 na reálce v Uherském Brodě, do 1905 na učitelském ústavu v Brně. Poté, až do 1922 (s výjimkou válečných let, kdy narukoval), byl ředitelem učitelského ústavu v Polské (Slezské) Ostravě, kde vychoval řadu národně uvědomělých učitelů, a 1922–34 ředitelem gymnázia v Litomyšli. Poslední léta života prožil v Brně a Plavči u Znojma. Od studií projevoval mnohostranné kulturní zájmy – filologické, literárněhistorické, pedagogické. Zájem o dialektologii rodného kraje uplatnil ve spolupráci s L. Janáčkem ve Výboru pro českou lidovou píseň. Vydal přehled české literatury na Moravě, úspěšná byla jeho slovníkářská činnost: česko-německý kapesní slovník vyšel devětkrát, opakovaně vycházely A. úvody do české a německé gramatiky, pedagogické přehledy a učebnice. Řada jeho odborných článků byla publikována v pedagogických časopisech, např. Komenský, Naše řeč, Věstník Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě. Uplatnil se i jako překladatel beletrie z němčiny (např. převedl Píseň o Nibelunzích, F. Hebbela Gyges a jeho prsten), francouzštiny a polštiny. Jako tvůrce vlastní beletrie začínal vyprávěním realistických příběhů pro mládež. Své životní zážitky vylíčil ve dvou autobiografických humorně laděných knihách o chudém gymnazistovi a později filozofovi Václavu Outerkovi. (3. díl vzpomínek V zemi nevěřících byl publikován na pokračování časopisecky). A. navazoval na českou realistickou prózu 19. století. Byl talentovaným vypravěčem se smyslem pro humor. Slezské kulturní historii věnoval prózu o písmákovi a lidovém filozofovi, otci prof. L. Drasticha Stryk Drastich. Do prostředí Litomyšle zasadil monografii o spisovatelce M. D. Rettigové.

D: Přehled písemnictví českého na Moravě v polovici našeho století, 1898; Výlety do dětského ráje, 1925; Václav Outerek na studiích, 1928; Filosofská léta Václava Outerka, 1934; Stryk Drastich, 1935; Profesoři, studenti a rodiče v Barkalonii, 1936 (pseudonym Kato Novotný); Zapadlý osvícenec Dr. Jan Melichar, 1939; Rozpůlená podobizna, 1947; M. D. Rettigová, 1948.

L: Kunc 1, s. 13; LČL 1, s. 96n. (se soupisem díla a literatury); Ficek 2, s. 10n. (se soupisem díla a literatury); Slezsko 14, s. 15n.; HS 1, s. 36.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Makariusová