AXMAN Josef 23.5.1891-3.6.1947: Porovnání verzí

Z Personal
(AXMAN_Josef_Leopold_3.3.1891-1947)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Josef Leopold AXMAN
+
| jméno = Josef AXMAN
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Axman Josef portret.PNG
−
| datum narození = 3.3.1891
+
| datum narození = 23.5.1891
−
| místo narození = Trstěnice, o. Znojmo
+
| místo narození = Trstěnice u Moravského Krumlova
−
| datum úmrtí = 1947
+
| datum úmrtí = 3.6.1947
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
 
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Josef Leopold AXMAN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 151
 +
}}
  
−
== Literatura ==
+
'''AXMAN, Josef,''' ''* 23. 5. 1891 Trstěnice u Moravského Krumlova, † 3. 6. 1947 Brno, sochař, restaurátor''
 +
 
 +
Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného
 +
živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde A. 1903–05
 +
navštěvoval české státní gymnázium. 1905–09 studoval odbornou
 +
školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední
 +
dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho
 +
na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé
 +
firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích
 +
a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy
 +
prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil
 +
získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské
 +
výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané
 +
prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde
 +
navštívil Řím, Neapol, Florencii, Padovu, Ferraru, Bolognu,
 +
Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby
 +
mohl studovat v letním semestru 1917/18 na speciální medailérské
 +
škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim
 +
1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919–22 suplujícím
 +
profesorem na II. státní reálce.
 +
 
 +
V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na
 +
svých sochařských pracích a zakázkách (1919–24), pak působil
 +
v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování
 +
Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch
 +
v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba a v Brně-Zábrdovicích.
 +
Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se
 +
tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní
 +
plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným
 +
obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem.
 +
V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art
 +
deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru,
 +
vytvořil řadu portrétů, např. dětí, a sošky zvířat, z pálené
 +
hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových
 +
závodů na Masarykově okruhu. 1919–39 byl členem Klubu
 +
výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné
 +
výstavy. Souborné dílo A. poprvé vystavil brněnský
 +
Dům umění (1950).
 +
 
 +
'''D:''' soupis sochařského díla in: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění,
 +
březen–duben 1950, s. 2n.; výběr ze sochařských realizací: pamětní deska Fr. Pavlíka v Brně (1925); pomník J. A. Komenského v Kroměříži (1931); reliéfy
 +
pro banku v Ružomberku (1931); kříž a křížová cesta v kostele sv. Augustina
 +
v Brně (1934/35, s V. H. Machem); kříž a křížová cesta pro československou
 +
Smírčí kapli v Jeruzalémě (1935); reliéfy dveří chrámu na Sv. Hostýně
 +
(1935); pomník překladatelům Bible kralické v Kralicích nad Oslavou
 +
(1935); reliéf pro městskou vodárnu v Brně (1936); pomník utopeným dětem
 +
v Rakvicích (1936); reliéfy na náhrobku arcibiskupa Stojana na Velehradě
 +
(1936); sochy sv. Cyrila a Metoděje pro patriarchální chrám v Jeruzalémě
 +
(1936); pieta v Bohdalicích (1938) a pomník Nezabiješ v Dřevohosticích
 +
(1947).
 +
 
 +
'''L:''' A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění v Brně, březen–duben 1950,
 +
s. 2n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv města Brna, T 2 J. A. osobní fond 1904–47 (písemná pozůstalost,
 +
kresby a fotografie plastik).
 +
 
 +
Hana Karkanová
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
−
 
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:Trstěnice]]
 
[[Kategorie:Trstěnice]]
 
[[Kategorie:1947]]
 
[[Kategorie:1947]]
 +
[[Kategorie:Brno]]
 +
 +
 +
<gallery>
 +
Axman Josef Komensky.jpg|Socha J. A. Komenského v Kroměříži, 1931
 +
Axman Josef socha.jpg|Keramická figura s amforou, kolem 1930
 +
</gallery>

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 16:20

Josef AXMAN
Narození 23.5.1891
Místo narození Trstěnice u Moravského Krumlova
Úmrtí 3.6.1947
Místo úmrtí Brno
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 151
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39813

AXMAN, Josef, * 23. 5. 1891 Trstěnice u Moravského Krumlova, † 3. 6. 1947 Brno, sochař, restaurátor

Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde A. 1903–05 navštěvoval české státní gymnázium. 1905–09 studoval odbornou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde navštívil Řím, Neapol, Florencii, Padovu, Ferraru, Bolognu, Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby mohl studovat v letním semestru 1917/18 na speciální medailérské škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim 1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919–22 suplujícím profesorem na II. státní reálce.

V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na svých sochařských pracích a zakázkách (1919–24), pak působil v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba a v Brně-Zábrdovicích. Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem. V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru, vytvořil řadu portrétů, např. dětí, a sošky zvířat, z pálené hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových závodů na Masarykově okruhu. 1919–39 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné výstavy. Souborné dílo A. poprvé vystavil brněnský Dům umění (1950).

D: soupis sochařského díla in: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění, březen–duben 1950, s. 2n.; výběr ze sochařských realizací: pamětní deska Fr. Pavlíka v Brně (1925); pomník J. A. Komenského v Kroměříži (1931); reliéfy pro banku v Ružomberku (1931); kříž a křížová cesta v kostele sv. Augustina v Brně (1934/35, s V. H. Machem); kříž a křížová cesta pro československou Smírčí kapli v Jeruzalémě (1935); reliéfy dveří chrámu na Sv. Hostýně (1935); pomník překladatelům Bible kralické v Kralicích nad Oslavou (1935); reliéf pro městskou vodárnu v Brně (1936); pomník utopeným dětem v Rakvicích (1936); reliéfy na náhrobku arcibiskupa Stojana na Velehradě (1936); sochy sv. Cyrila a Metoděje pro patriarchální chrám v Jeruzalémě (1936); pieta v Bohdalicích (1938) a pomník Nezabiješ v Dřevohosticích (1947).

L: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění v Brně, březen–duben 1950, s. 2n.

P: Archiv města Brna, T 2 J. A. osobní fond 1904–47 (písemná pozůstalost, kresby a fotografie plastik).

Hana Karkanová


  • Socha J. A. Komenského v Kroměříži, 1931

  • Keramická figura s amforou, kolem 1930

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=AXMAN_Josef_23.5.1891-3.6.1947&oldid=109186“