Verze z 22. 9. 2019, 15:20, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

AXMAN Josef 23.5.1891-3.6.1947

Z Personal
Josef AXMAN
Narození 23.5.1891
Místo narození Trstěnice u Moravského Krumlova
Úmrtí 3.6.1947
Místo úmrtí Brno
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 151
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39813

AXMAN, Josef, * 23. 5. 1891 Trstěnice u Moravského Krumlova, † 3. 6. 1947 Brno, sochař, restaurátor

Narodil se jako druhorozený z pěti dětí v rodině drobného živnostníka. Rodina se přestěhovala do Brna, kde A. 1903–05 navštěvoval české státní gymnázium. 1905–09 studoval odbornou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích, poslední dva roky za pomoci moravského zemského stipendia. Pak ho na krátkou dobu zaměstnávaly jako sochařského dělníka různé firmy v Rychnově nad Kněžnou, Vyškově-Nosálovicích a v Brně. 1910 byl přijat do speciální sochařské školy prof. J. V. Myslbeka na Akademii v Praze, kterou ukončil získáním školní ceny (1913). Týž rok spolupracoval na sochařské výzdobě Dělnické úrazové pojišťovny v Brně a získané prostředky mu umožnily první studijní cestu do Itálie, kde navštívil Řím, Neapol, Florencii, Padovu, Ferraru, Bolognu, Pisu a Benátky. 1915 narukoval, ale během vojenské služby mohl studovat v letním semestru 1917/18 na speciální medailérské škole pražské Akademie u prof. J. Štursy. Na podzim 1919 se natrvalo usadil v Brně a stal se 1919–22 suplujícím profesorem na II. státní reálce.

V brněnském kamenickém závodě K. F. Racka pracoval na svých sochařských pracích a zakázkách (1919–24), pak působil v Brně jako sochař a restaurátor. Podílel se na restaurování Mariánského a Zderadova sloupu, portálu Staré radnice, soch v kostelech na Petrově, u sv. Jakuba a v Brně-Zábrdovicích. Jeho sochařské dílo mělo regionální charakter. Věnoval se tvorbě pomníků a památníků, portrétu, náboženské a komorní plastice. Monumentální práce se vyznačují pevným obrysem, hladkou modelací a nevýrazným sochařským rukopisem. V polovině 20. let jeho plastiky lehce ovlivnil styl art deco. Z ušlechtilých materiálů, zejména z bronzu a alabastru, vytvořil řadu portrétů, např. dětí, a sošky zvířat, z pálené hlíny drobné žánrové skici a ceny pro vítěze automobilových závodů na Masarykově okruhu. 1919–39 byl členem Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně a 1939 se účastnil jeho společné výstavy. Souborné dílo A. poprvé vystavil brněnský Dům umění (1950).

D: soupis sochařského díla in: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění, březen–duben 1950, s. 2n.; výběr ze sochařských realizací: pamětní deska Fr. Pavlíka v Brně (1925); pomník J. A. Komenského v Kroměříži (1931); reliéfy pro banku v Ružomberku (1931); kříž a křížová cesta v kostele sv. Augustina v Brně (1934/35, s V. H. Machem); kříž a křížová cesta pro československou Smírčí kapli v Jeruzalémě (1935); reliéfy dveří chrámu na Sv. Hostýně (1935); pomník překladatelům Bible kralické v Kralicích nad Oslavou (1935); reliéf pro městskou vodárnu v Brně (1936); pomník utopeným dětem v Rakvicích (1936); reliéfy na náhrobku arcibiskupa Stojana na Velehradě (1936); sochy sv. Cyrila a Metoděje pro patriarchální chrám v Jeruzalémě (1936); pieta v Bohdalicích (1938) a pomník Nezabiješ v Dřevohosticích (1947).

L: A. L., Sochař J. A. Výstavní list Domu umění v Brně, březen–duben 1950, s. 2n.

P: Archiv města Brna, T 2 J. A. osobní fond 1904–47 (písemná pozůstalost, kresby a fotografie plastik).

Hana Karkanová