Biografický slovník
AZZONI Josef von 1712-25.11.1760: Porovnání verzí
(AZZONI_Josef_1712-25.11.1760) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Josef AZZONI | + | | jméno = Josef von AZZONI |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1712 | | datum narození = 1712 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 25.11.1760 | | datum úmrtí = 25.11.1760 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Baden u Vídně (Rakousko) |
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 153 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''AZZONI, Josef von,''' ''* 1712 Praha, † 25. 11. 1760 Baden u Vídně (Rakousko), právník, státní úředník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Bratr kazatele Františka A. (1717–1775). Pocházel z milánské | ||
| + | šlechtické rodiny, od 17. století usedlé v Čechách. Studoval | ||
| + | v Praze, kde 1733 dosáhl doktorátu filozofie a 1738 doktorátu | ||
| + | práv. Poté působil jako zemský advokát. Od 1740 byl externím | ||
| + | a od 1747 řádným profesorem praktického práva na | ||
| + | pražské univerzitě, kde přednášel také římské a církevní právo. | ||
| + | 1751–53 zastával funkci děkana právnické fakulty a 1754 | ||
| + | rektora univerzity. Poté byl povolán do Vídně, kde se stal | ||
| + | členem několika právních a soudních komisí. 1748–60 byl | ||
| + | členem vídeňského Nejvyššího soudního úřadu, 1748 členem | ||
| + | Komise pro Kompilaci nového zemského zřízení pro Čechy, | ||
| + | od 1753 členem a hlavním referentem vídeňské Komise pro | ||
| + | vypracování civilního kodexu (''Codex'' ''Theresianus''), 1756 jmenován | ||
| + | dvorním radou Nejvyššího soudního úřadu a od 1759 | ||
| + | byl též členem Kriminální dvorské komise, která se zabývala | ||
| + | vypracováním hrdelního řádu. | ||
| + | |||
| + | Vedle své univerzitní a státní kariéry se věnoval i advokacii. | ||
| + | Jako advokát proslul 1742 při úspěšné obhajobě mnohých českých šlechticů, kteří během francouzsko-bavorské okupace | ||
| + | Čech uznávali bavorského vévodu Karla VII. jako českého | ||
| + | krále. Těsně před smrtí ho Marie Terezie povýšila A. do šlechtického | ||
| + | stavu s titulem rytíř Království českého. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Justitia terrae renata, 1732; Thomas de Aquino jurisprudentiae ad normam | ||
| + | legis aeternae instaurator, 1747; Dissertatio juridica de confessione | ||
| + | civili et criminali, addita juris bohemici dispositione et observationibus | ||
| + | practisis, 1750; Dissertatio juridica de contumacia, 1752. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 35n.; OSN 2, s. 1139; Maasburg, 105n. (2. vyd. 1891, 127n.); | ||
| + | A. Modelhart, Die im Landesarchiv zu Troppau befindlichen Standeserhöhungen | ||
| + | vom Jahre 1642 bis 1760, in: Zeitschrift für Geschichte und | ||
| + | Kulturgeschichte Österreich-Schlesien 12, 1917, s. 74n. | ||
| + | |||
| + | Jiří-Joseph Veselý | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1712]] | [[Kategorie:1712]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1760]] | [[Kategorie:1760]] | ||
| + | [[Kategorie:Baden]] | ||
Aktuální verze z 22. 9. 2019, 16:23
| Josef von AZZONI | |
 | |
| Narození | 1712 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 25.11.1760 |
| Místo úmrtí | Baden u Vídně (Rakousko) |
| Povolání | 44- Právník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 153 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39824 |
AZZONI, Josef von, * 1712 Praha, † 25. 11. 1760 Baden u Vídně (Rakousko), právník, státní úředník, pedagog
Bratr kazatele Františka A. (1717–1775). Pocházel z milánské šlechtické rodiny, od 17. století usedlé v Čechách. Studoval v Praze, kde 1733 dosáhl doktorátu filozofie a 1738 doktorátu práv. Poté působil jako zemský advokát. Od 1740 byl externím a od 1747 řádným profesorem praktického práva na pražské univerzitě, kde přednášel také římské a církevní právo. 1751–53 zastával funkci děkana právnické fakulty a 1754 rektora univerzity. Poté byl povolán do Vídně, kde se stal členem několika právních a soudních komisí. 1748–60 byl členem vídeňského Nejvyššího soudního úřadu, 1748 členem Komise pro Kompilaci nového zemského zřízení pro Čechy, od 1753 členem a hlavním referentem vídeňské Komise pro vypracování civilního kodexu (Codex Theresianus), 1756 jmenován dvorním radou Nejvyššího soudního úřadu a od 1759 byl též členem Kriminální dvorské komise, která se zabývala vypracováním hrdelního řádu.
Vedle své univerzitní a státní kariéry se věnoval i advokacii. Jako advokát proslul 1742 při úspěšné obhajobě mnohých českých šlechticů, kteří během francouzsko-bavorské okupace Čech uznávali bavorského vévodu Karla VII. jako českého krále. Těsně před smrtí ho Marie Terezie povýšila A. do šlechtického stavu s titulem rytíř Království českého.
D: Justitia terrae renata, 1732; Thomas de Aquino jurisprudentiae ad normam legis aeternae instaurator, 1747; Dissertatio juridica de confessione civili et criminali, addita juris bohemici dispositione et observationibus practisis, 1750; Dissertatio juridica de contumacia, 1752.
L: BL 1, s. 35n.; OSN 2, s. 1139; Maasburg, 105n. (2. vyd. 1891, 127n.); A. Modelhart, Die im Landesarchiv zu Troppau befindlichen Standeserhöhungen vom Jahre 1642 bis 1760, in: Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreich-Schlesien 12, 1917, s. 74n.
Jiří-Joseph Veselý
