BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ Mary 14.12.1902-10.6.1960: Porovnání verzí

Z Personal
(BÁRTŮ-Loukotová_Mary_14.12.1902-10.6.1960)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Mary BÁRTŮ-Loukotová
+
| jméno = Mary BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Bartu Mary portret.jpg
 
| datum narození = 14.12.1902
 
| datum narození = 14.12.1902
| místo narození =  
+
| místo narození = Protivín
 
| datum úmrtí = 10.6.1960
 
| datum úmrtí = 10.6.1960
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Mary BÁRTŮ-Loukotová
+
}}
 +
 
 +
'''BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ, Mary''' ''(Marie), * 14. 12. 1902 Protivín, † 10. 6. 1960 Brno, operetní pěvkyně, režisérka''
 +
 
 +
Sestra herečky Niny B. (1904–1992). Již v době studií na
 +
Škole pro ženská povolání v Táboře (1918–20) navštěvovala
 +
tamní Městskou hudební školu (Hlahol), jejímž ředitelem
 +
byl hudební skladatel a sbormistr Vojtěch Bořivoj Aim. Zpěvu
 +
se dále učila soukromě jako úřednice v Košicích u Marie
 +
Pohlové. Později, kdy se již věnovala divadlu, studovala
 +
u pedagoga a pěvce Josefa Egema a u operní pěvkyně Marie
 +
Řezníčkové zpěv. Uměleckou kariéru zahájila u venkovských
 +
společností. 1928–30 měla angažmá ve Slovenském ND.
 +
1931–38 působila jako sólistka operety Zemského divadla
 +
v Brně. Často hrála s Oldřichem Novým, později s Jurajem
 +
Hančevičem aj. Divadlo ji obsazovalo do hlavních rolí v klasických
 +
operetách vídeňského repertoáru, malých hudebních
 +
komedií a do lidových her se zpěvy. Řada autorů pro ni psala
 +
operety, zejména Bohumír Polách, Jiří Žalman (pseud. Františka
 +
Kožíka), Karel Kosina, Rudolf Kvasnica a její pozdější
 +
manžel Jindřich Loukota. 1938–43 se uplatnila v německých
 +
divadlech v Berlíně, v Drážďanech a Lipsku. 1943 se stala
 +
členkou Českého lidového divadla v Brně, 1945–59 působila
 +
opět v brněnském Národním divadle. Tam účinkovala až
 +
do předčasného odchodu do penze. Získala velkou přízeň
 +
publika v hlavních rolích původních novinek a v klasických
 +
operetách, po 1945 také v rolích charakterních. Vynikala
 +
přirozenou elegancí, pohybovou nenuceností, kultivovaným
 +
hudebním projevem a hereckým nadáním. Po 1945 pracovala
 +
i jako režisérka.
 +
 
 +
'''D:''' hlavní role: Na růžích ustláno, 1933; Modré miliony, 1933; Mé štěstí má
 +
zlaté vlasy, 1939; Giuditta, F. Lehár: Giuditta, 1937; Helena, O. Nedbal:
 +
Polská krev, 1939; paní Zvonečková, J. K. Tyl: Děvče z předměstí, 1953; paní
 +
Marjánka, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, 1955; režie: O. Strauss:
 +
Žena, která ví, co chce, 1946; J. Loukota: Dvě srdce tančí polku, 1946;
 +
J. Gilbert: Dorina, 1946; F. Schubert – H. Berté: Dům u tří děvčátek, 1947;
 +
R. Benatzky: Moje sestra a já, 1947; K. Komjáti: Zaplaťte, madame!, 1947;
 +
L. Fall: Rozvedená paní, 1948; L. Pacák: Růžový postilión, 1948; J. Hudec:
 +
Pulec Žanka, 1948.
 +
 
 +
'''L:''' I. Osolsobě, Pokrokové tradice brněnské operety, in: A. Závodský (ed.),
 +
Velká pochodeň. Sborník k 75. výročí stálého českého divadla v Brně, 1959;
 +
O. Nový, Dopis do Brna, in: J. Suchomelová (ed.), Divadlo je divadlo.
 +
Sborník statí, úvah a glos k 85. výročí českého divadla v Brně, 1969; Postavy
 +
brněnského jeviště 3, 1989, s. 433.
 +
 
 +
'''P:''' Historické oddělení ND v Brně, archiv.
 +
 
 +
Evženie Dufková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1902]]
 
[[Kategorie:1902]]
 +
[[Kategorie:Protivín]]
 
[[Kategorie:1960]]
 
[[Kategorie:1960]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Verze z 28. 9. 2017, 19:23

Mary BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ
Narození 14.12.1902
Místo narození Protivín
Úmrtí 10.6.1960
Místo úmrtí Brno
Povolání 78- Hudební interpret
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40329

BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ, Mary (Marie), * 14. 12. 1902 Protivín, † 10. 6. 1960 Brno, operetní pěvkyně, režisérka

Sestra herečky Niny B. (1904–1992). Již v době studií na Škole pro ženská povolání v Táboře (1918–20) navštěvovala tamní Městskou hudební školu (Hlahol), jejímž ředitelem byl hudební skladatel a sbormistr Vojtěch Bořivoj Aim. Zpěvu se dále učila soukromě jako úřednice v Košicích u Marie Pohlové. Později, kdy se již věnovala divadlu, studovala u pedagoga a pěvce Josefa Egema a u operní pěvkyně Marie Řezníčkové zpěv. Uměleckou kariéru zahájila u venkovských společností. 1928–30 měla angažmá ve Slovenském ND. 1931–38 působila jako sólistka operety Zemského divadla v Brně. Často hrála s Oldřichem Novým, později s Jurajem Hančevičem aj. Divadlo ji obsazovalo do hlavních rolí v klasických operetách vídeňského repertoáru, malých hudebních komedií a do lidových her se zpěvy. Řada autorů pro ni psala operety, zejména Bohumír Polách, Jiří Žalman (pseud. Františka Kožíka), Karel Kosina, Rudolf Kvasnica a její pozdější manžel Jindřich Loukota. 1938–43 se uplatnila v německých divadlech v Berlíně, v Drážďanech a Lipsku. 1943 se stala členkou Českého lidového divadla v Brně, 1945–59 působila opět v brněnském Národním divadle. Tam účinkovala až do předčasného odchodu do penze. Získala velkou přízeň publika v hlavních rolích původních novinek a v klasických operetách, po 1945 také v rolích charakterních. Vynikala přirozenou elegancí, pohybovou nenuceností, kultivovaným hudebním projevem a hereckým nadáním. Po 1945 pracovala i jako režisérka.

D: hlavní role: Na růžích ustláno, 1933; Modré miliony, 1933; Mé štěstí má zlaté vlasy, 1939; Giuditta, F. Lehár: Giuditta, 1937; Helena, O. Nedbal: Polská krev, 1939; paní Zvonečková, J. K. Tyl: Děvče z předměstí, 1953; paní Marjánka, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, 1955; režie: O. Strauss: Žena, která ví, co chce, 1946; J. Loukota: Dvě srdce tančí polku, 1946; J. Gilbert: Dorina, 1946; F. Schubert – H. Berté: Dům u tří děvčátek, 1947; R. Benatzky: Moje sestra a já, 1947; K. Komjáti: Zaplaťte, madame!, 1947; L. Fall: Rozvedená paní, 1948; L. Pacák: Růžový postilión, 1948; J. Hudec: Pulec Žanka, 1948.

L: I. Osolsobě, Pokrokové tradice brněnské operety, in: A. Závodský (ed.), Velká pochodeň. Sborník k 75. výročí stálého českého divadla v Brně, 1959; O. Nový, Dopis do Brna, in: J. Suchomelová (ed.), Divadlo je divadlo. Sborník statí, úvah a glos k 85. výročí českého divadla v Brně, 1969; Postavy brněnského jeviště 3, 1989, s. 433.

P: Historické oddělení ND v Brně, archiv.

Evženie Dufková