BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ Mary 14.12.1902-10.6.1960: Porovnání verzí
(BÁRTŮ-Loukotová_Mary_14.12.1902-10.6.1960) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Mary BÁRTŮ- | + | | jméno = Mary BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bartu Mary portret.jpg |
| datum narození = 14.12.1902 | | datum narození = 14.12.1902 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Protivín |
| datum úmrtí = 10.6.1960 | | datum úmrtí = 10.6.1960 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 255 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ, Mary''' ''(Marie), * 14. 12. 1902 Protivín, † 10. 6. 1960 Brno, operetní pěvkyně, režisérka'' | ||
+ | |||
+ | Sestra herečky Niny B. (1904–1992). Již v době studií na | ||
+ | Škole pro ženská povolání v Táboře (1918–20) navštěvovala | ||
+ | tamní Městskou hudební školu (Hlahol), jejímž ředitelem | ||
+ | byl hudební skladatel a sbormistr Vojtěch Bořivoj Aim. Zpěvu | ||
+ | se dále učila soukromě jako úřednice v Košicích u Marie | ||
+ | Pohlové. Později, kdy se již věnovala divadlu, studovala | ||
+ | u pedagoga a pěvce Josefa Egema a u operní pěvkyně Marie | ||
+ | Řezníčkové zpěv. Uměleckou kariéru zahájila u venkovských | ||
+ | společností. 1928–30 měla angažmá ve Slovenském ND. | ||
+ | 1931–38 působila jako sólistka operety Zemského divadla | ||
+ | v Brně. Často hrála s Oldřichem Novým, později s Jurajem | ||
+ | Hančevičem aj. Divadlo ji obsazovalo do hlavních rolí v klasických | ||
+ | operetách vídeňského repertoáru, malých hudebních | ||
+ | komedií a do lidových her se zpěvy. Řada autorů pro ni psala | ||
+ | operety, zejména Bohumír Polách, Jiří Žalman (pseud. Františka | ||
+ | Kožíka), Karel Kosina, Rudolf Kvasnica a její pozdější | ||
+ | manžel Jindřich Loukota. 1938–43 se uplatnila v německých | ||
+ | divadlech v Berlíně, v Drážďanech a Lipsku. 1943 se stala | ||
+ | členkou Českého lidového divadla v Brně, 1945–59 působila | ||
+ | opět v brněnském Národním divadle. Tam účinkovala až | ||
+ | do předčasného odchodu do penze. Získala velkou přízeň | ||
+ | publika v hlavních rolích původních novinek a v klasických | ||
+ | operetách, po 1945 také v rolích charakterních. Vynikala | ||
+ | přirozenou elegancí, pohybovou nenuceností, kultivovaným | ||
+ | hudebním projevem a hereckým nadáním. Po 1945 pracovala | ||
+ | i jako režisérka. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' hlavní role: Na růžích ustláno, 1933; Modré miliony, 1933; Mé štěstí má | ||
+ | zlaté vlasy, 1939; Giuditta, F. Lehár: Giuditta, 1937; Helena, O. Nedbal: | ||
+ | Polská krev, 1939; paní Zvonečková, J. K. Tyl: Děvče z předměstí, 1953; paní | ||
+ | Marjánka, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, 1955; režie: O. Strauss: | ||
+ | Žena, která ví, co chce, 1946; J. Loukota: Dvě srdce tančí polku, 1946; | ||
+ | J. Gilbert: Dorina, 1946; F. Schubert – H. Berté: Dům u tří děvčátek, 1947; | ||
+ | R. Benatzky: Moje sestra a já, 1947; K. Komjáti: Zaplaťte, madame!, 1947; | ||
+ | L. Fall: Rozvedená paní, 1948; L. Pacák: Růžový postilión, 1948; J. Hudec: | ||
+ | Pulec Žanka, 1948. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' I. Osolsobě, Pokrokové tradice brněnské operety, in: A. Závodský (ed.), | ||
+ | Velká pochodeň. Sborník k 75. výročí stálého českého divadla v Brně, 1959; | ||
+ | O. Nový, Dopis do Brna, in: J. Suchomelová (ed.), Divadlo je divadlo. | ||
+ | Sborník statí, úvah a glos k 85. výročí českého divadla v Brně, 1969; Postavy | ||
+ | brněnského jeviště 3, 1989, s. 433. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Historické oddělení ND v Brně, archiv. | ||
+ | |||
+ | Evženie Dufková | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
+ | [[Kategorie:Protivín]] | ||
[[Kategorie:1960]] | [[Kategorie:1960]] | ||
+ | [[Kategorie:Brno]] |
Aktuální verze z 26. 9. 2019, 14:22
Mary BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ | |
Narození | 14.12.1902 |
---|---|
Místo narození | Protivín |
Úmrtí | 10.6.1960 |
Místo úmrtí | Brno |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 255 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40329 |
BÁRTŮ-LOUKOTOVÁ, Mary (Marie), * 14. 12. 1902 Protivín, † 10. 6. 1960 Brno, operetní pěvkyně, režisérka
Sestra herečky Niny B. (1904–1992). Již v době studií na Škole pro ženská povolání v Táboře (1918–20) navštěvovala tamní Městskou hudební školu (Hlahol), jejímž ředitelem byl hudební skladatel a sbormistr Vojtěch Bořivoj Aim. Zpěvu se dále učila soukromě jako úřednice v Košicích u Marie Pohlové. Později, kdy se již věnovala divadlu, studovala u pedagoga a pěvce Josefa Egema a u operní pěvkyně Marie Řezníčkové zpěv. Uměleckou kariéru zahájila u venkovských společností. 1928–30 měla angažmá ve Slovenském ND. 1931–38 působila jako sólistka operety Zemského divadla v Brně. Často hrála s Oldřichem Novým, později s Jurajem Hančevičem aj. Divadlo ji obsazovalo do hlavních rolí v klasických operetách vídeňského repertoáru, malých hudebních komedií a do lidových her se zpěvy. Řada autorů pro ni psala operety, zejména Bohumír Polách, Jiří Žalman (pseud. Františka Kožíka), Karel Kosina, Rudolf Kvasnica a její pozdější manžel Jindřich Loukota. 1938–43 se uplatnila v německých divadlech v Berlíně, v Drážďanech a Lipsku. 1943 se stala členkou Českého lidového divadla v Brně, 1945–59 působila opět v brněnském Národním divadle. Tam účinkovala až do předčasného odchodu do penze. Získala velkou přízeň publika v hlavních rolích původních novinek a v klasických operetách, po 1945 také v rolích charakterních. Vynikala přirozenou elegancí, pohybovou nenuceností, kultivovaným hudebním projevem a hereckým nadáním. Po 1945 pracovala i jako režisérka.
D: hlavní role: Na růžích ustláno, 1933; Modré miliony, 1933; Mé štěstí má zlaté vlasy, 1939; Giuditta, F. Lehár: Giuditta, 1937; Helena, O. Nedbal: Polská krev, 1939; paní Zvonečková, J. K. Tyl: Děvče z předměstí, 1953; paní Marjánka, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, 1955; režie: O. Strauss: Žena, která ví, co chce, 1946; J. Loukota: Dvě srdce tančí polku, 1946; J. Gilbert: Dorina, 1946; F. Schubert – H. Berté: Dům u tří děvčátek, 1947; R. Benatzky: Moje sestra a já, 1947; K. Komjáti: Zaplaťte, madame!, 1947; L. Fall: Rozvedená paní, 1948; L. Pacák: Růžový postilión, 1948; J. Hudec: Pulec Žanka, 1948.
L: I. Osolsobě, Pokrokové tradice brněnské operety, in: A. Závodský (ed.), Velká pochodeň. Sborník k 75. výročí stálého českého divadla v Brně, 1959; O. Nový, Dopis do Brna, in: J. Suchomelová (ed.), Divadlo je divadlo. Sborník statí, úvah a glos k 85. výročí českého divadla v Brně, 1969; Postavy brněnského jeviště 3, 1989, s. 433.
P: Historické oddělení ND v Brně, archiv.
Evženie Dufková