Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BÁR Zdeněk 19.1.1904-17.7.1980

{{Infobox - osoba
| jméno = Zdeněk BÁR
| obrázek = Bar Zdenek portret.png
| datum narození = 19.1.1904
| místo narození = Štramberk
| datum úmrtí = 17.7.1980
| místo úmrtí = Ostrava
| povolání = 63- Spisovatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 2, Praha 2005, s. 211
}}

'''BÁR, Zdeněk,''' ''* 19. 1. 1904 Štramberk, † 17. 7. 1980 Ostrava, spisovatel, básník, literární historik-regionalista''

Syn řídícího učitele. V mládí osiřel, po maturitě 1923 na
reálném gymnáziu v Příboře absolvoval 1927 češtinu, francouzštinu
a němčinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Vyšel
ze semináře Miloslava Hýska, který cílevědomě podporoval
moravské literáty. Pak učil na gymnáziích v Hlučíně (1927
až 1936) a v Ostravě (1936–46), kde mezi jeho žáky patřili
např. Josef Kainar nebo Bořivoj Čelovský. 1946–49 byl lektorem
češtiny na univerzitě v Grenoblu, po únoru 1948 pomáhal
B. Celovskému etablovat se ve francouzském prostředí
a udržoval styky s českými emigranty. Po svém návratu byl
v tajném procesu z listopadu 1949 protizákonně odsouzen na
osm let žaláře. Od 1957 pracoval jako dělník a úředník. Po
své politické rehabilitaci působil 1967–74 jako ředitel Okresního
kulturního domu v Hlučíně. Od vysokoškolských let
publikoval verše, v nichž od vlivů Nezvalova poetismu (''Chléb''
''a víno'', 1926) a poezie Karla Tomana (''Hořký'' ''dech'', 1931) a Josefa
Hory (''Srdce a'' ''domov'', 1932) došel ke spiritualizaci vnitřního
tragického prožitku (''Sen ve'' ''stínu'', 1940). Vrcholem jeho
básnické tvorby byla statečná občanská lyrika z let Mnichova
a druhé světové války ve sbírkách ''Píseň pod'' ''Beskydami'' (1941)
a ''Ztracená'' ''píseň'' (1945) se silným protestem adresovaným
Francii. Novými verši se přihlásil ve výborech ''Mimo'' ''domov''
(1968), ''Linie'' ''roků'' (1975) a zejména ''Návraty'' (1980), kde
jeho poezie vyústila do velkých bilančních skladeb blízkých
poetice Josefa Kostohryze. Jako prozaik projevil B. cítění sociálně
baladické až realistické a krajinně lyrické (''Hvězdy'' ''nad''
''domovem'', 1940). Tematicky řešil problém hledání domova
v rodném Slezsku. Romány ''Než zahoukala'' ''siréna'' (1941),
''Mrtví'' ''mluví'' (1941), ''Krev a'' ''pluh'' (1942) a ''Ďábel'' ''z hor'' (1943)
mají ruralistický ráz, jakkoli B. nesdílel agrární politickou orientaci. Jeho dílo vrcholí autentickou freskou štramberského
odboje konfrontovaného s hnutím odporu ve Francii
(''Mstitelé'', 1948). Pokoušel se i o pohádky a detektivní prózu.
Spolupracoval s ostravským rozhlasem, redigoval několik
knižnic a zabýval se regionální literární historií (monografie
o Petru Bezručovi a Vojtěchu Martínkovi, významné roční
přehledy literatury na Ostravsku z let 1934–40, 1975–78).

'''D:''' M. Rusinský, Bibliografie, in: týž, Hledání domova, 1968; K. Blahynková,
Bibliografie, in: Z. B., Návraty, 1980.

'''L:''' M. Rusinský, c. d.; M. Blahynka, Básník domova, in: Z. B., Návraty,
1980; LČL 1, s. 131n.; D. Šajtar (ed.), Dopisy do ulice du Bac. Dopisy
Z. B. Borisi Celovskému, 1992; SČS 1, s. 25n. B. Čelovský, Šel jsem svou
cestou, 1996, s. 79n.

'''P:''' Památník P. Bezruče Opava.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/104915 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:Štramberk]]
[[Kategorie:1980]]
[[Kategorie:Ostrava]]