Biografický slovník
BÍLEK Jakub 1516-27.11.1581: Porovnání verzí
(BÍLEK_Jakub_1516-27.11.1581) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1516 | | datum narození = 1516 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Mladá Boleslav |
| datum úmrtí = 27.11.1581 | | datum úmrtí = 27.11.1581 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Napajedla |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BÍLEK, Jakub,''' ''* 1516 Mladá Boleslav, † 27. 11. 1581 Napajedla, kněz jednoty bratrské a autor memoárů'' | ||
| + | |||
| + | Vyrostl v prostředí jednoty bratrské. Stal se žákem bratrského | ||
| + | biskupa Jana Augusty, jemuž byl po mnoho let nejbližším | ||
| + | pomocníkem. Nedosáhl vyššího vzdělání (latinu neznal nebo | ||
| + | ovládal jen částečně), což mu však nebránilo v účasti na bratrských | ||
| + | poselstvech do říše. Po ztroskotání stavovského povstání | ||
| + | byl v dubnu 1548 spolu s Janem Augustou zajat a pak | ||
| + | vězněn, mučen a vyslýchán v Praze a především na Křivoklátě. | ||
| + | V žaláři pomáhal Augustovi i svými písařskými službami. | ||
| + | S jeho svolením přestoupil 1561 k utrakvistické církvi, načež | ||
| + | byl z vězení propuštěn. Jednota bratrská ho ovšem vyloučila | ||
| + | ze svých řad. Aby mohl i nadále pomáhat Augustovi, nechal | ||
| + | se zaměstnat na Křivoklátě. Po jeho propuštění 1564 za ním | ||
| + | odešel do Mladé Boleslavi, kde se oba s jednotou smířili | ||
| + | a byli znovu přijati. V posledních letech svého života působil | ||
| + | jako bratrský duchovní v Napajedlech; zde také zemřel a byl | ||
| + | pohřben. | ||
| + | |||
| + | B. proslul jako autor spisu, ve kterém líčil své mnohaleté | ||
| + | věznění sdílené s Janem Augustou. Dílo vznikalo po částech. | ||
| + | První z nich byla napsána v křivoklátském žaláři 1554 a stačil | ||
| + | ji ještě upravit tehdejší historiograf jednoty Jan Blahoslav. | ||
| + | Druhou dokončil B. teprve 1579, tedy až po smrti Augusty | ||
| + | i Blahoslava. Spis se dlouho po svém vzniku šířil pouze v opisech, | ||
| + | tiskem byl vydán poprvé až 1837. Kniha vyniká živým | ||
| + | líčením, které se snaží čtenářům přiblížit utrpení předního | ||
| + | bratrského biskupa. Připomínku Augustova mučednictví | ||
| + | přitom směroval nejen do vlastních bratrských řad (v souvislosti | ||
| + | s tehdejšími spory), ale i vůči ostatní veřejnosti. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Historia pravdivá o některých zvláštních věcech a divných božích skutcích | ||
| + | v světě, obzvláštně pak při Jednotě bratrské stalých; vydána pod názvem: | ||
| + | J. B., Jan Augusta v letech samoty 1548–1564, uspořádal F. Bednář, 1942. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Jireček 1, s. 69n; OSN 4, s. 56; F. M. Bartoš, J. B., vězeň křivoklátský, in: | ||
| + | týž, Bojovníci a mučedníci, 1946, s. 99n.; K. Krofta, O bratrském dějepisectví, | ||
| + | 1946, s. 72n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; LČL 1, s. 232. | ||
| + | |||
| + | Jaroslav Boubín | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1516]] | [[Kategorie:1516]] | ||
| + | [[Kategorie:Mladá Bolelav]] | ||
[[Kategorie:1581]] | [[Kategorie:1581]] | ||
| + | [[Kategorie:Napajedla]] | ||
Verze z 4. 8. 2016, 09:27
| Jakub BÍLEK | |
 | |
| Narození | 1516 |
|---|---|
| Místo narození | Mladá Boleslav |
| Úmrtí | 27.11.1581 |
| Místo úmrtí | Napajedla |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41491 |
BÍLEK, Jakub, * 1516 Mladá Boleslav, † 27. 11. 1581 Napajedla, kněz jednoty bratrské a autor memoárů
Vyrostl v prostředí jednoty bratrské. Stal se žákem bratrského biskupa Jana Augusty, jemuž byl po mnoho let nejbližším pomocníkem. Nedosáhl vyššího vzdělání (latinu neznal nebo ovládal jen částečně), což mu však nebránilo v účasti na bratrských poselstvech do říše. Po ztroskotání stavovského povstání byl v dubnu 1548 spolu s Janem Augustou zajat a pak vězněn, mučen a vyslýchán v Praze a především na Křivoklátě. V žaláři pomáhal Augustovi i svými písařskými službami. S jeho svolením přestoupil 1561 k utrakvistické církvi, načež byl z vězení propuštěn. Jednota bratrská ho ovšem vyloučila ze svých řad. Aby mohl i nadále pomáhat Augustovi, nechal se zaměstnat na Křivoklátě. Po jeho propuštění 1564 za ním odešel do Mladé Boleslavi, kde se oba s jednotou smířili a byli znovu přijati. V posledních letech svého života působil jako bratrský duchovní v Napajedlech; zde také zemřel a byl pohřben.
B. proslul jako autor spisu, ve kterém líčil své mnohaleté věznění sdílené s Janem Augustou. Dílo vznikalo po částech. První z nich byla napsána v křivoklátském žaláři 1554 a stačil ji ještě upravit tehdejší historiograf jednoty Jan Blahoslav. Druhou dokončil B. teprve 1579, tedy až po smrti Augusty i Blahoslava. Spis se dlouho po svém vzniku šířil pouze v opisech, tiskem byl vydán poprvé až 1837. Kniha vyniká živým líčením, které se snaží čtenářům přiblížit utrpení předního bratrského biskupa. Připomínku Augustova mučednictví přitom směroval nejen do vlastních bratrských řad (v souvislosti s tehdejšími spory), ale i vůči ostatní veřejnosti.
D: Historia pravdivá o některých zvláštních věcech a divných božích skutcích v světě, obzvláštně pak při Jednotě bratrské stalých; vydána pod názvem: J. B., Jan Augusta v letech samoty 1548–1564, uspořádal F. Bednář, 1942.
L: Jireček 1, s. 69n; OSN 4, s. 56; F. M. Bartoš, J. B., vězeň křivoklátský, in: týž, Bojovníci a mučedníci, 1946, s. 99n.; K. Krofta, O bratrském dějepisectví, 1946, s. 72n.; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957; LČL 1, s. 232.
Jaroslav Boubín
