Biografický slovník
BÍLEK Jan 15.5.1907-10.3.1972
| Jan BÍLEK | |
 | |
| Narození | 15.5.1907 |
|---|---|
| Místo narození | Žďár u Turnova |
| Úmrtí | 10.3.1972 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 1- Matematik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 504 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41494 |
BÍLEK, Jan, * 15. 5. 1907 Žďár u Turnova, † 10. 3. 1972 Praha, matematik, pedagog
Absolvoval reálné gymnázium v Turnově, 1926–31 studoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Až do 1946 vyučoval tyto předměty na českých školách obecných, měšťanských i středních. V té době se snažil vytvořit učebnice aritmetiky pro základní školy, avšak tento záměr mohl uskutečnit až po druhé světové válce. Napsal a 1949–51 vydal řadu učebnic aritmetiky pro první, druhou a čtvrtou třídu středních škol. 1936 obhájil na Přírodovědecké fakultě UK disertaci na téma degenerace Bertiniho involuce. Geometrii zůstal badatelsky věrný a jeho zájem se soustředil na algebraickou geometrii, založenou na metodách abstraktní algebry a algebraické topologie. Za B. významné výsledky je považováno zobecňování teorie korespondencí mezi dvěma varietami nad tělesem charakteristiky nula pro případ variet nad tělesem libovolné charakteristiky. 1946 nastoupil na katedru matematiky Vysoké školy chemicko- -technologického inženýrství ČVUT v Praze, zprvu jako asistent; 1952 se na této škole (která se v témže roce vyčlenila z ČVUT jako samostatná Vysoká škola chemicko-technologická), habilitoval. 1955–58 se tam začala formovat katedra matematiky a fyziky. B. byl jmenován vedoucím katedry, která se skládala ze tří oddělení: matematického (v čele s B.), fyzikálního (doc. RNDr. Josef Faus) a technického kreslení a chemického strojnictví (ing. František Kadeřávek). Během B. vedení se vytvořily podmínky pro založení samostatné katedry technické fyziky. 1956 se katedra matematiky pod B. vedením oddělila. 1959 byl B. na Vysoké škole chemicko- -technologické jmenován profesorem matematiky a katedru matematiky řídil až do své smrti. Rovněž zastával funkci děkana Fakulty organické technologie (1953–56) a děkana Fakulty automatizace a ekonomiky chemické výroby (1966 až 1970). Po smrti mu byla udělena medaile Emila Votočka za zásluhy o rozvoj vědy.
D: Některé vlastnosti sextik s dvojnásobnými body odvozené pomocí Cremonových transformací, in: Věstník KČSN 1947, č. 5, s. 1n.; O jedné rovinné involuci J2. třídy a její degeneraci, in: Časopis pro pěstování matematiky a fyziky 73, 1948, s. 17n.; O jedné kubické involuci v prostoru a jejím použití k stanovení počtu přímek na obecné kubické ploše, in: tamtéž 73, 1948, s. D 37n.; Algebraická korespondence na abstraktních varietách, in: tamtéž 74, 1949, s. 247n.; Jedna Cremonova involuce 14. stupně a její degenerace, in: tamtéž 75, 1950, s. D 282n.; O jednom vytvoření Jonquiérovy involuce 5. stupně, in: tamtéž 76, 1951, s. 141n.; Algebraická korespondence, in: tamtéž 83, 1958, s. 33n.; Aritmetika I–IV pro střední školy, 1949; Úvod do analytické geometrie (skripta), 1956; Základy vektorové analýzy a tenzorového počtu (spolu s K. Kartákem – skripta), 1964; Základy teorie funkcí komplexní proměnné (spolu s O. Schmidtem – skripta), 1966; Poznámky k lineární algebře a lineárnímu programování, 1968; Základy lineární algebry (skripta), 1970.
L: K. Havlíček, Prof. Dr. J. B. šedesátníkem, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 12, 1967, s. 165; K. Karták – V. Vilhelm, Profesor J. B. šedesátníkem, in: Časopis pro pěstování matematiky a fyziky 92, 1967, s. 366n.; V. Vilhelm, Zemřel profesor J. B., in: tamtéž 97, 1972, s. 433n.; J. B., in: tamtéž, příloha XVII, č. 2, s. 75; M. Schätz, Historie výuky chemie, osobnosti a události VŠCHT Praha, 2002, s. 175n.
Jaroslav Folta
