Biografický slovník
BÍLEK Jan 21.11.1895-30.3.1966: Porovnání verzí
(BÍLEK_Jan_21.11.1895-30.3.1966) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.11.1895 | | datum narození = 21.11.1895 | ||
| − | | místo narození = Hodonín | + | | místo narození = Hodonín |
| datum úmrtí = 30.3.1966 | | datum úmrtí = 30.3.1966 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 503-504 |
| + | }} | ||
| − | + | '''BÍLEK, Jan,''' ''* 21. 11. 1895 Hodonín, † 30. 3. 1966 Praha, báňský odborník, pedagog'' | |
| + | |||
| + | Po absolvování reálky v Hodoníně (1914) a vojenské služby | ||
| + | vystudoval 1920–24 Vysokou školu báňskou (VŠB) | ||
| + | v Příbrami. 1924–27 tam také pracoval jako asistent u Bohuslava | ||
| + | Stočese v Ústavu geologie, paleontologie a nauky | ||
| + | o ložiskách. Zajímal se o hlubinné vrtání na ropu a zemní | ||
| + | plyn, proto absolvoval praxi v těžebním provozu v Gbelích | ||
| + | na Slovensku, poté v ropném průmyslu v Rumunsku. Od 1928 byl závodním úseku vrtání Zeměvrtné akciové společnosti | ||
| + | Julius Thiele v Oseku u Duchcova. Řídil vrty na území | ||
| + | ČSR, Maďarska (Ajka), Jugoslávie (Tuzla) a Rumunska | ||
| + | (Brašov, Satu Mare). 1933 přešel k Průmyslové a obchodní | ||
| + | společnosti Strážske jako vedoucí rafinerie minerálních | ||
| + | olejů a ropných vrtů v oblasti Medzilaborců na východním | ||
| + | Slovensku. Po sloučení této firmy s Komanditní společností | ||
| + | Julius Rüttgers v Moravské Ostravě byl 1937 jmenován | ||
| + | technickým ředitelem všech jejích provozů. Za války sídlil | ||
| + | v Žilině, kde pracoval v odboji. 1944 byl zatčen. Po osvobození | ||
| + | se nakrátko stal správcem ve firmě Julius Rüttgers v Žilině, | ||
| + | v lednu 1946 převzal řízení Československých naftových | ||
| + | dolů v Hodoníně. Od 1948 působil na ředitelství Uhoľných | ||
| + | baní v Handlové na Slovensku, 1951 na Ministerstvu paliv | ||
| + | a energetiky v Praze. Od 15. 12. 1953 byl jmenován profesorem | ||
| + | a vedoucím katedry organizace a bezpečnosti práce na | ||
| + | Báňské fakultě Vysoké školy technické v Košicích. Přednášel | ||
| + | organizaci práce a ekonomiku v hornictví, hlubinné vrtání | ||
| + | a briketování uhlí. Ve 30. letech publikoval v ''Hornickém'' | ||
| + | ''věstníku'', mj. seznamoval československou veřejnost s ekonomikou | ||
| + | ropného průmyslu ve světě. Ve výzkumné práci se | ||
| + | specializoval na technologii vrtání, zejména na výplachové | ||
| + | hospodářství. Napsal skripta o briketování uhlí, skripta ''Ťažba'' | ||
| + | ''nafty'' nedokončil. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' O erupcích v naftových polích, in: Hornický věstník 10, 1928, s. 530n.; | ||
| + | Hospodářská důležitost nafty a Československo, in: tamtéž 17, 1935, s. 1n.; | ||
| + | O významu jakosti výplachu pro úspěšné vrtání, in: tamtéž 19, 1937, | ||
| + | s. 193n. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Katedra organizácie a bezpečnosti práce VŠT Košice. Za prof. inž. J. B., | ||
| + | in: Rudy 14, 1966, č. 6, s. 235; A. Sopko, Za prof. ing. J. B., in: Sborník Slovenského | ||
| + | banského múzea 3, 1967, s. 192n.; Tomeš 1, s. 98; SBS 1, s. 251; | ||
| + | BLS 1, s. 422. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
[[Kategorie:Hodonín]] | [[Kategorie:Hodonín]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 1. 10. 2019, 14:22
| Jan BÍLEK | |
 | |
| Narození | 21.11.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Hodonín |
| Úmrtí | 30.3.1966 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 26- Bánský odborník nebo energetik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 5, Praha 2006, s. 503-504 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=41493 |
BÍLEK, Jan, * 21. 11. 1895 Hodonín, † 30. 3. 1966 Praha, báňský odborník, pedagog
Po absolvování reálky v Hodoníně (1914) a vojenské služby vystudoval 1920–24 Vysokou školu báňskou (VŠB) v Příbrami. 1924–27 tam také pracoval jako asistent u Bohuslava Stočese v Ústavu geologie, paleontologie a nauky o ložiskách. Zajímal se o hlubinné vrtání na ropu a zemní plyn, proto absolvoval praxi v těžebním provozu v Gbelích na Slovensku, poté v ropném průmyslu v Rumunsku. Od 1928 byl závodním úseku vrtání Zeměvrtné akciové společnosti Julius Thiele v Oseku u Duchcova. Řídil vrty na území ČSR, Maďarska (Ajka), Jugoslávie (Tuzla) a Rumunska (Brašov, Satu Mare). 1933 přešel k Průmyslové a obchodní společnosti Strážske jako vedoucí rafinerie minerálních olejů a ropných vrtů v oblasti Medzilaborců na východním Slovensku. Po sloučení této firmy s Komanditní společností Julius Rüttgers v Moravské Ostravě byl 1937 jmenován technickým ředitelem všech jejích provozů. Za války sídlil v Žilině, kde pracoval v odboji. 1944 byl zatčen. Po osvobození se nakrátko stal správcem ve firmě Julius Rüttgers v Žilině, v lednu 1946 převzal řízení Československých naftových dolů v Hodoníně. Od 1948 působil na ředitelství Uhoľných baní v Handlové na Slovensku, 1951 na Ministerstvu paliv a energetiky v Praze. Od 15. 12. 1953 byl jmenován profesorem a vedoucím katedry organizace a bezpečnosti práce na Báňské fakultě Vysoké školy technické v Košicích. Přednášel organizaci práce a ekonomiku v hornictví, hlubinné vrtání a briketování uhlí. Ve 30. letech publikoval v Hornickém věstníku, mj. seznamoval československou veřejnost s ekonomikou ropného průmyslu ve světě. Ve výzkumné práci se specializoval na technologii vrtání, zejména na výplachové hospodářství. Napsal skripta o briketování uhlí, skripta Ťažba nafty nedokončil.
D: O erupcích v naftových polích, in: Hornický věstník 10, 1928, s. 530n.; Hospodářská důležitost nafty a Československo, in: tamtéž 17, 1935, s. 1n.; O významu jakosti výplachu pro úspěšné vrtání, in: tamtéž 19, 1937, s. 193n.
L: Katedra organizácie a bezpečnosti práce VŠT Košice. Za prof. inž. J. B., in: Rudy 14, 1966, č. 6, s. 235; A. Sopko, Za prof. ing. J. B., in: Sborník Slovenského banského múzea 3, 1967, s. 192n.; Tomeš 1, s. 98; SBS 1, s. 251; BLS 1, s. 422.
Pavel Vlašímský
