Biografický slovník
BÖHMERLE Karl 31.10.1851-15.11.1917
| Karl BÖHMERLE | |
 | |
| Narození | 31.10.1851 |
|---|---|
| Místo narození | Žďánice u Kyjova |
| Úmrtí | 15.11.1917 |
| Místo úmrtí | Hadersdorf-Weidlingau (nyní část Vídně, Rakousko) |
| Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 19 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42475 |
BÖHMERLE, Karl, * 31. 10. 1851 Ždánice u Kyjova, † 15. 11. 1917 Hadersdorf-Weidlingau (nyní část Vídně, Rakousko), lesník, statistik, pedagog, redaktor, odborný spisovatel
Narodil se ve ždánickém zámku v rodině lichtenštejnského stavebního adjunkta, který byl často služebně překládán. B. nejprve vychodil obecnou školu v Kostelci nad Černými lesy a hlavní školu v Lanškrouně. Tam absolvoval ještě dvě třídy nižší reálky. Pokračoval ve studiích na německé reálce v Praze a ve Vídni, kde se jeho otec stal inženýrem lichtenštejnské Dvorní kanceláře a kde se B. po absolvování střední školy stal 1868/69–1869/70 posluchačem všeobecného oddělení VŠT. Svá dosavadní studia 1875 zakončil na inženýrském odboru polytechniky v Curychu. V březnu 1876 nastoupil jako technický pomocný pracovník do právě zřízeného vídeňského výzkumného ústavu lesnického. Tomuto zařízení zůstal věrný po celý život. Rozšířil si kvalifikaci: 1878/79 studoval jako řádný posluchač vybrané předměty na lesnickém odboru VŠZ ve Vídni. Později obdržel akademický titul ing. a na této škole se stal asistentem Ústavu oceňování lesa, lesního účetnictví a hrazení bystřin, který vedl jeho nadřízený ve výzkumném ústavu profesor Artur Seckendorff-Gudent. 1882 jmenovali nadřízení B. adjunktem. S výzkumným ústavem se na podzim 1887 přestěhoval do Mariabrunnu. 1888 obdržel zlatý záslužný kříž s korunou a 1905 se stal lesním radou. V ústavu, který pomáhal budovat a rozvíjet, vedl referát dendrometrie a výchovy porostů a na pokusných plochách novátorsky ověřoval hlavně způsob měření dříví a pomůcky k němu, dále přírůst a výnos dřevin, probírky a prosvětlovací seč. Odešel v květnu 1912 do výslužby s titulem c. k. vrchní lesní rada. Jeho bratr Emil B. byl rovněž lesníkem. Naposledy působil jako c. k. vrchní lesní rada v technickém departementu vídeňského c. k. ministerstva orby pro správu státních a fondovních statků.
B. pracoval od 1883 nejprve jako spoluredaktor Centralblatt für das gesamte Forstwesen, prestižního odborného časopisu vycházejícího ve Vídni, jeho redakci nakonec 29. 11. 1886 převzal, avšak již od 1888 je uváděn opět jako spoluredaktor. V tomto periodiku od 1881 uveřejnil podstatnou část svých výzkumů. Týkaly se mj. lesní statistiky, dendrometrie, škod suchem, sněhem, ohněm a krupobitím, lesního steliva a mechu, přirozeného zmlazení, hustoty porostů, probírek, vodních poměrů v lese, lesní hrabanky a přírůstu borovice černé (Pinus austriaca). Tyto příspěvky doprovázel podrobnými výpočty a tabulkami. Další práce otiskl v časopisu Mitteilungen aus dem forstlichen Versuchswesen Österreichs. Podílel se na založení a na činnosti Mezinárodního svazu lesnických výzkumných ústavů (Internationaler Verband forstlicher Versuchsanstalten) a mluvil na jeho kongresech. Přijal řádné členství a ve výboru v Dolnorakouském lesnickém spolku (Niederösterreichischer Forstverein), na jehož shromážděních rovněž přednášel, a přenášel tak své vědecké poznatky do praxe. Jako delegát ústředního lesnického výzkumného ústavu zajížděl na valné hromady lesnických spolků v jiných zemích mocnářství. Po skoro tři desítky let pracoval i v obecním výboru v Hadersdorf-Weidlingau.
L: Heller 3, 1889, s. 12; K. B., in: Centralblatt für das gesamte Forstwesen. Zugleich Organ der k. k. forstlichen Versuchsanstalt in Mariabrunn und der forstlichen Lehrkanzeln an der k. k. Hochschule für Bodenkultur in Wien 38, 1912, s. 302n.; Oberforstrat Ing. K. B., in: Verhandlungen der Forstwirte von Mähren und Schlesien 69, 1918, s. 150n.; BL 1, s. 118.
P: MZA, fond E 67 Sbírka matrik, matrika narozených pro Ždánice 6 049, s. 9.
Gustav Novotný
