Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BÖHM Josef 26.7.1907-1995

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef BÖHM
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.7.1907
| místo narození = Plzeň
| datum úmrtí = 1995
| místo úmrtí = asi Friedelsheim (Německo)
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik<br />61- Pedagog

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 14-15
}}

'''BÖHM, Josef,''' ''* 26. 7. 1907 Plzeň, † 1995 asi Friedelsheim (Německo), technik, pedagog''

Pocházel z rodiny německého zámečníka. V západočeské
metropoli navštěvoval reálku a 1922–26 Vyšší průmyslovou
školu. 1926–31 studoval na strojírenském odboru pražské
německé VŠT. Druhou státní zkoušku složil 5. 6. 1931 a získal
titul inženýr. Již za studií v Praze praktikoval v plzeňské
Škodovce a ve Vítkovických železárnách. Po absolutoriu pracoval
rok jako asistent provozu v blíže neznámé zušlechťovací
barvírně (Färberei-Veredlungsbetrieb) v Praze a k tomu
navštěvoval půlroční obchodní kurs. Na pražskou německou
VŠT se 1933 vrátil a přijal místo asistenta Ústavu tepelných
strojů, pump, kompresorů a dmychadel (Lehrstuhl für Wärmekraftmaschinen,
Pumpen, Kompressoren und Gebläse)
vedeného prof. Josefem Breinlem. B. na stejné škole sepsal
a obhájil disertační práci s názvem ''Kondensation'' ''des Wasserdampfes''
(Kondenzace vodní páry) a v květnu 1936 byl promován
doktorem technických věd. Ve Škodovce v Praze na
Smíchově vedle školního úvazku prováděl pokusy s užitím
malých topenišť na spalování hnědého uhlí pro pohon parních
vozidel, 1937 pracoval v kanceláři civilního inženýra
pro tepelné hospodářství, vytápění a chlazení v Teplicích.
1938 byl z pražské německé VŠT uvolněn a odjel na dvouletou
stáž do Paříže financovanou stipendiem francouzské
vlády. 1939 získal za práci s názvem ''Wärmeübergang'' ''von Öl''
(Přestup tepla z oleje) diplom d’Études experimentales de
Science appliquées pařížské školy École superieure de Perfectionnement
industriel. Po vypuknutí druhé světové války
studia přerušil předčasně a z Francie odjel. V porýnském
Oberhausenu 1941–42 pracoval jako asistent ředitele technických
zařízení města, kde měl na starosti dodávky elektřiny,
plynu a určování tarifů. Odtud odešel do Ludwigshafenu, kde působil v I. G. Farbenindustrie. 18. 12. 1942 zahájil
habilitační řízení na pražské německé VŠT. 1943 vystoupil se
svou veřejnou zkušební přednáškou na téma Die Berechnung
von ''Rohröfen'' ''für katalytische'' ''Reaktionen'' (Výpočet plynových
trubkových pecí pro katalytické reakce) a 16. 2. 1944 získal
jmenování docentem pro technologii zpracování a stavbu
přístrojů. 27. 6. 1944 se oženil s Francouzkou Julianne.
B. v Praze 1943–45 působil zřejmě jako soukromý docent
nauky o teple. Po 1945 (asi 1952) byl jmenován profesorem
užité termiky, čili nauky o teple na technické fakultě
univerzity v egyptské Alexandrii. Do konce života působil
v zahraničí.

'''D:''' Die deutsche technische Hochschule und ihre Vorstufen. Zweieinviertel
Jahrhunderte akademische deutsche Ingenieurausbildung (1718–1945), in:
Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste – Naturwissenschaftliche
Klasse, München 1991.

'''L:''' BL 1, s. 116; EBL 1, s. 79 (v obou chybné datum úmrtí).

'''P:''' Bundesarchiv Berlin, fond R 31 (Kurátor německých vysokých škol v Praze),
osobní spis J. B.

Milena Josefovičová, Gustav Novotný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]
[[Kategorie:1907]]
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1995]]
[[Kategorie:Friedelsheim]]