Biografický slovník
BÖHM Max 25.10.1857-?1914: Porovnání verzí
(BÖHM_Max_25.10.1857) |
|||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.10.1857 | | datum narození = 25.10.1857 | ||
| − | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 1914 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství | | povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 16 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BÖHM, Max,''' ''* 25. 10. 1857 Vídeň (Rakousko), † ? (po 1914), průmyslník v oboru rafinace minerálních olejů, komunální politik'' | ||
| + | |||
| + | Údaje o jeho rodičích a vzdělání nejsou známy. B. založil 1889 | ||
| + | za spoluúčasti vídeňského bankovního domu M. Thorsch a synové | ||
| + | komanditní společnost Dr. Max Böhm & spol., ostravská | ||
| + | rafinerie minerálních olejů. Firma měla centrálu ve Vídni | ||
| + | a provozy nedaleko vlakového nádraží Přívoz (dnes Ostrava | ||
| + | hlavní nádraží). Do plného provozu byl závod uveden 1892 | ||
| + | a specializoval se na rafinaci minerálních olejů dovážených | ||
| + | z Haliče. Na počátku 20. století zaměstnával přibližně 350 | ||
| + | dělníků. 1908 byla stávající komanditní společnost přeměněna | ||
| + | na Přívozské závody na zpracování minerálních olejů, | ||
| + | s. r. o., a vykázala kmenový kapitál 1 600 000 korun, který | ||
| + | do 1912 navýšila na 2 500 000 korun. Z toho činil podíl B. | ||
| + | a jeho manželky Adele čtvrtinu. Již 1914 své podíly prodali | ||
| + | a jediným vlastníkem firmy se stal Thorschův bankovní dům. | ||
| + | Kromě působení v Přívozských závodech B. zasedal ve správních | ||
| + | radách Moravskoostravského pivovaru a sladovny (dříve | ||
| + | Marcus Strassmann, a. s.), Moravskoostravské elektrárenské | ||
| + | akciové společnosti, Moravskoostravské obchodní a průmyslové | ||
| + | banky, a. s., a Dziedzické montánní společnosti. 1905, | ||
| + | 1908 a 1913 byl zvolen za německé liberály do obecního | ||
| + | výboru Moravské Ostravy. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 117; GIÖ 6, 1898, s. 9n.; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, | ||
| + | s. 561; A. Zářický, Moravskoslezští měšťanští podnikatelé na cestě od rodinných | ||
| + | firem k nadnárodním společnostem, in: Královská a poddanská města | ||
| + | od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci, 2002, s. 221n.; Myška, | ||
| + | s. 51n. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/94794 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Milan Myška, Aleš Zářický | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]] | [[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
| + | [[Kategorie:1914]] | ||
Aktuální verze z 4. 10. 2019, 14:45
| Max BÖHM | |
 | |
| Narození | 25.10.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | po 1914 |
| Povolání | 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 16 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42459 |
BÖHM, Max, * 25. 10. 1857 Vídeň (Rakousko), † ? (po 1914), průmyslník v oboru rafinace minerálních olejů, komunální politik
Údaje o jeho rodičích a vzdělání nejsou známy. B. založil 1889 za spoluúčasti vídeňského bankovního domu M. Thorsch a synové komanditní společnost Dr. Max Böhm & spol., ostravská rafinerie minerálních olejů. Firma měla centrálu ve Vídni a provozy nedaleko vlakového nádraží Přívoz (dnes Ostrava hlavní nádraží). Do plného provozu byl závod uveden 1892 a specializoval se na rafinaci minerálních olejů dovážených z Haliče. Na počátku 20. století zaměstnával přibližně 350 dělníků. 1908 byla stávající komanditní společnost přeměněna na Přívozské závody na zpracování minerálních olejů, s. r. o., a vykázala kmenový kapitál 1 600 000 korun, který do 1912 navýšila na 2 500 000 korun. Z toho činil podíl B. a jeho manželky Adele čtvrtinu. Již 1914 své podíly prodali a jediným vlastníkem firmy se stal Thorschův bankovní dům. Kromě působení v Přívozských závodech B. zasedal ve správních radách Moravskoostravského pivovaru a sladovny (dříve Marcus Strassmann, a. s.), Moravskoostravské elektrárenské akciové společnosti, Moravskoostravské obchodní a průmyslové banky, a. s., a Dziedzické montánní společnosti. 1905, 1908 a 1913 byl zvolen za německé liberály do obecního výboru Moravské Ostravy.
L: BL 1, s. 117; GIÖ 6, 1898, s. 9n.; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, s. 561; A. Zářický, Moravskoslezští měšťanští podnikatelé na cestě od rodinných firem k nadnárodním společnostem, in: Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci, 2002, s. 221n.; Myška, s. 51n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milan Myška, Aleš Zářický
