BÖHM Max 25.10.1857-?1914: Porovnání verzí

Z Personal
(BÖHM_Max_25.10.1857)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.10.1857
 
| datum narození = 25.10.1857
| místo narození = Vídeň
+
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = po 1914
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
 
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Max BÖHM
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 16
 +
}}
 +
 
 +
'''BÖHM, Max,''' ''* 25. 10. 1857 Vídeň (Rakousko), † ? (po 1914), průmyslník v oboru rafinace minerálních olejů, komunální politik''
 +
 
 +
Údaje o jeho rodičích a vzdělání nejsou známy. B. založil 1889
 +
za spoluúčasti vídeňského bankovního domu M. Thorsch a synové
 +
komanditní společnost Dr. Max Böhm & spol., ostravská
 +
rafinerie minerálních olejů. Firma měla centrálu ve Vídni
 +
a provozy nedaleko vlakového nádraží Přívoz (dnes Ostrava
 +
hlavní nádraží). Do plného provozu byl závod uveden 1892
 +
a specializoval se na rafinaci minerálních olejů dovážených
 +
z Haliče. Na počátku 20. století zaměstnával přibližně 350
 +
dělníků. 1908 byla stávající komanditní společnost přeměněna
 +
na Přívozské závody na zpracování minerálních olejů,
 +
s. r. o., a vykázala kmenový kapitál 1 600 000 korun, který
 +
do 1912 navýšila na 2 500 000 korun. Z toho činil podíl B.
 +
a jeho manželky Adele čtvrtinu. Již 1914 své podíly prodali
 +
a jediným vlastníkem firmy se stal Thorschův bankovní dům.
 +
Kromě působení v Přívozských závodech B. zasedal ve správních
 +
radách Moravskoostravského pivovaru a sladovny (dříve
 +
Marcus Strassmann, a. s.), Moravskoostravské elektrárenské
 +
akciové společnosti, Moravskoostravské obchodní a průmyslové
 +
banky, a. s., a Dziedzické montánní společnosti. 1905,
 +
1908 a 1913 byl zvolen za německé liberály do obecního
 +
výboru Moravské Ostravy.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 117; GIÖ 6, 1898, s. 9n.; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993,
 +
s. 561; A. Zářický, Moravskoslezští měšťanští podnikatelé na cestě od rodinných
 +
firem k nadnárodním společnostem, in: Královská a poddanská města
 +
od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci, 2002, s. 221n.; Myška,
 +
s. 51n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/94794 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Milan Myška, Aleš Zářický
  
== Literatura ==
 
Podnikatelé, 50-1;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
 
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:1857]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 
[[Kategorie:Vídeň]]
 +
[[Kategorie:1914]]

Aktuální verze z 4. 10. 2019, 14:45

Max BÖHM
Narození 25.10.1857
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí po 1914
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
Citace Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 16
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42459

BÖHM, Max, * 25. 10. 1857 Vídeň (Rakousko), † ? (po 1914), průmyslník v oboru rafinace minerálních olejů, komunální politik

Údaje o jeho rodičích a vzdělání nejsou známy. B. založil 1889 za spoluúčasti vídeňského bankovního domu M. Thorsch a synové komanditní společnost Dr. Max Böhm & spol., ostravská rafinerie minerálních olejů. Firma měla centrálu ve Vídni a provozy nedaleko vlakového nádraží Přívoz (dnes Ostrava hlavní nádraží). Do plného provozu byl závod uveden 1892 a specializoval se na rafinaci minerálních olejů dovážených z Haliče. Na počátku 20. století zaměstnával přibližně 350 dělníků. 1908 byla stávající komanditní společnost přeměněna na Přívozské závody na zpracování minerálních olejů, s. r. o., a vykázala kmenový kapitál 1 600 000 korun, který do 1912 navýšila na 2 500 000 korun. Z toho činil podíl B. a jeho manželky Adele čtvrtinu. Již 1914 své podíly prodali a jediným vlastníkem firmy se stal Thorschův bankovní dům. Kromě působení v Přívozských závodech B. zasedal ve správních radách Moravskoostravského pivovaru a sladovny (dříve Marcus Strassmann, a. s.), Moravskoostravské elektrárenské akciové společnosti, Moravskoostravské obchodní a průmyslové banky, a. s., a Dziedzické montánní společnosti. 1905, 1908 a 1913 byl zvolen za německé liberály do obecního výboru Moravské Ostravy.

L: BL 1, s. 117; GIÖ 6, 1898, s. 9n.; K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, s. 561; A. Zářický, Moravskoslezští měšťanští podnikatelé na cestě od rodinných firem k nadnárodním společnostem, in: Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci, 2002, s. 221n.; Myška, s. 51n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Milan Myška, Aleš Zářický