Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky BÜRGI Jost 28.2.1552-31.1.1632

{{Infobox - osoba
| jméno = Jost BÜRGI
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.2.1552
| místo narození = Lichtensteig u St. Gallen (Švýcarsko)
| datum úmrtí = 31.1.1632
| místo úmrtí = Kassel (Německo)
| povolání = 1- Matematik
9- Astronom nebo astrolog
24- Představitel řemesel nebo cechů

| jiná jména = 
}}

'''BÜRGI, Jost''' ''(též BURGI, BORGEN, BURGIUS, Jobst, Justus), * 28. 2. 1552 Lichtensteig u St. Gallen (Švýcarsko), † 31. 1. 1632 Kassel (Německo), astronom, matematik, hodinář''

Jeho původ není přesně znám. Pravděpodobně byl synem
zámečníka ve švýcarském městě Lienz. Své znalosti získal
snad ve Štrasburku, mj. u švýcarského matematika Konrada
Dasypodia. 1579–1603 pracoval jako astronom a dvorní
hodinář na observatoři Viléma IV. Hesenského v Kasselu.
Po smrti svého zaměstnavatele 1603 přesídlil v následujícím
roce do Prahy a působil tu do 1630 jako dvorní matematik
a komorní hodinář nejprve u císaře Rudolfa II. Rok před
svou smrtí se vrátil do Hesenska. 1588–97 vedl v Kasselu
astronomická pozorování. Při astronomické práci používal
pro určení přesného času neobyčejně přesných hodin vlastní
výroby, které ukazovaly i sekundové dělení času. Konstrukčně
přitom využil nového typu tzv. křížového kroku, který
podstatně zpřesnil chod stroje (1590). Zpracování astronomických
údajů vyžadovalo mnoho aritmetických úkonů a B.
se zabýval možnostmi jak tyto operace usnadnit. V návaznosti
na Georga Peuerbacha vypočítal s dvousekundovou
periodou hodnoty sinů a tabelizoval je v nedochovaném
spisu ''Canon sinum'' z roku 1592. K tomu objevil, nezávisle
na francouzském matematikovi F. Vietovi, způsob výpočtu
sinu úhlu, který je násobkem daného úhlu. K řešení algebraických
rovnic vyšších stupňů přispěl přibližným výpočtem
jejich kořenů využívajícím pravidla falešného předpokladu.
Zasloužil se o rozšíření tzv. prostafereze, tj. metody, která pomocí
trigonometrických tabulek a vztahů mezi trigonometrickými
funkcemi dovedla převádět násobení víceciferných
čísel na sčítání, což zamezilo chybám při manuálním násobení
mnohaciferných čísel. Při svých výpočtech používal také
desetinná čísla, kde k odlišení celočíselné části od desetinné,
nezávisle na holandském matematikovi S. Stevinovi, zavedl
oddělení obou částí tečkou nebo obloučkem; tento symbol
včlenil až kolem 1600 do svého spisku o základech algebry
''Coss'', který redigoval Kepler a zůstal v rukopise až do vydání
v roce 1973. Kolem 1588 B. objevil a vypočítal soustavu
logaritmů o základu velmi blízkém základu (''e''), tzv. přirozených
logaritmů. Své logaritmické tabulky dokončil před příchodem
do Prahy, publikovány však byly až v Praze 1620. B.
metoda konstrukce tabulek logaritmů byla nezávislá na jeho
současníkovi Johnu Napierovi, který svůj spisek publikoval
dříve (1614).

Během života B. vytvořil velké množství časoměrných strojů,
astronomických a matematických přístrojů a globů dodnes
uchovávaných ve sbírkách řady veřejných i soukromých muzeí.
Je považován za konstruktéra proporčního (či redukčního)
kružidla. Návod na užití B. proporčního kružidla publikoval
1628 Levin Hulsius v práci ''Mechanische Instrumente''.
Na svůj geometrický triangulační přístroj, který vedle triangulace
umožňoval i měření vzdálenosti, obdržel B. královské
povolení již 1592. Zprávu o tomto přístroji ''Bericht von''
''M. Jobsten Burgi Geometrischen Triangularinstrument'' (Zpráva
o geometrickém triangulačním přístroji) publikoval jeho
švagr Benjamin Bramer v apendixu svého spisu ''Apollonius''
''Cattus oder Kern der gantzen Geometria'' (1648). B. vytvořil
také přístroj umožňující perspektivní kreslení.

V Praze měl blízko k dvornímu astronomu Johannu Keplerovi,
jehož práce připravoval k vydání, což, jak říká literatura,
nečinil s velkou pílí. Ani své logaritmy nedal Keplerovi k použití
pro jeho práci na ''Rudolfinských tabulkách''. Přesto Kepler
napsal předmluvu k některým (nevydaným) B. spisům, protože
si B. cenil a povzbuzoval ho k matematické práci.

'''D:''' Arithmethische und geometrische Progress-Tabulen, sambt gründlichem
Unterricht, wie solche nützlich in allerley Rechnungen zu gebrauchen, und
verstanden werden sol; Die Coss von Jost B. in der Redaktion von Johannes
Kepler. Ein Beitrag zur frühen Algebra (ed. M. List – V. Bialas), in: Abhandlungen
der Akademie der Wissenschaften. Mathematik-Naturwissenschaftliche
Klasse, (N. F.) 154, München 1973.

'''L:''' L. von Mackensen et al., Die erste Sternwarte Europas mit ihren Instrumenten
und Uhren, Ausstellungskatalog Kassel 1979 (3. vyd. 1988);
H. Lutstorf – M. Walter, Jost Bürgis Progress Tabulen (Logarithmen), in:
Schriftenreihe der Eidgenössischen Technischen Hochschule-Bibliothek 28,
Zürich 1992; H. Lutstorf, Die Logarithmentafeln Jost Bürgis. Bemerkungen
zur Stellenwert- und Basisfrage, in: Schriftenreihe A der Eidgenössischen
Technischen Hochschule – Bibliothek (Wissenschaftsgeschichte) 3, Zürich
2002; G. K. Ostapov, Logarifmy, Minsk 1968; A. Müller et al., Jost
B. 1552–1632, in: Toggenburgerblätter für Heimatkunde 34, 1982, s. 1n.;
J. H. Leopold, Der kleine Himmelsglobus 1594 von J. B., Luzern 1977;
E. M. Bruins, On the history of logarithms: Bürgi, Napier, Briggs, de Decker,
Vlacq, Huygens, in: Janus 67 (4), 1980, s. 241n.; O. Gingerich, J. B. at
Kassel, in: Journal for the history of astronomy 11, 1980, s. 212n.; E. R. Kiely,
Surveying Instruments, New York 1947; H. Loeffel, Das mathematische
Werk von J. B. (1552–1632), in: Mitteilungen der Vereinigung der Schweizerischen
Versicherungsmathematiker 1, 1982, s. 25n.; E. Pajares, Bürgi, in:
Gaceta Matematica (1) 4, 1952; E. Voellmy, J. B. und die Logarithmen, in:
Beihefte zur Zeitschrift Elemente der Mathematik 5, Basel 1948; týž, J. B.
und die Logarithmen. Zweite Aufl age. Kurze Mathematiker-Biographie, in:
tamtéž, Basel 1974; L. von Mackensen, Erfindung und Bedeutung des universalen
Reduktionszirkels von J. B., in: Mathemata, Boethius: Texte, in: Abhandlungen
zur Geschichte der Exakten Wissenschaften 12, 1985, s. 317n.
(Wiesbaden); H. Tait, Clocks and Watches. London, British Museum 1983
(reprint 1986), s. 50n.; L. Oeschlon, J. B., 2001.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/61210 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jaroslav Folta

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
[[Kategorie:24- Představitel řemesel nebo cechů]]
[[Kategorie:1552]]
[[Kategorie:Lichtensteig]]
[[Kategorie:1632]]
[[Kategorie:Kassel]]