Verze z 10. 10. 2019, 13:47, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

BÜRG Josephus ?1729-28.12.1782

Z Personal
Josephus BÜRG
Narození ?1729
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 28.12.1782
Místo úmrtí Slavonice
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 333
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136835

BÜRG, Josephus, * ? 1729 Vídeň (Rakousko), † 28. 12. 1782 Slavonice, textilní podnikatel

Pocházel z rodiny tkalce působícího ve Vídni. Tam se také 1744–49 vyučil stejnému řemeslu a poznal i výrobu hedvábných, tenkých a dalších druhů látek. Do 1759 pracoval v oboru v dolnorakouském městě Dobersbergu, kde poskytoval obživu tovaryšům. V blízkých Slavonicích na konci padesátých let zakoupil dům, stal se měšťanem a zahájil hedvábnickou výrobu v manufaktuře malého rozsahu. B. podnikání se záhy setkalo s odporem tamního tkalcovského cechu. Jeho představitelé si stěžovali u úřadů na skutečnost, že B. odmítl přistoupit do cechu. Napadený se hájil tím, že slavoničtí tkalci jeho výrobě nerozumějí, že výrobci šátků a tkalci hedvábného zboží v Rakousích do cechů zapojeni nejsou, že na Moravě dosud žádný cech výrobců hedvábného zboží není a že smějí vyrábět svobodně pod ochranou úřadů. Zemská živnostenská a tovární inspekce v Brně, čili nejvyšší komerční úřad na Moravě, se postavila za B. Již 1760 obdržel ochranný dekret k provozování řemesla vtělený do reskriptu císařovny Marie Terezie, poněvadž úřady tehdy považovaly za potřebné zavést v zemi umělecké a hedvábnické tkalcovství. Slavoničtí tkalci se nevzdali: 1761 si stěžovali na to, že B. dává příst bavlnu, vyrábí bavlněné látky a zaměstnává kvůli tomu jejich tovaryše. Úřady rázně zasáhly ve prospěch B. a pohrozily stěžovatelům pokutou a zákazem činnosti cechu. B. zakoupil budovu zrušené pošty na slavonickém náměstí, kde výrobu mj. i tzv. švýcarských cajků ze směsi bavlny a hedvábí zprovozněním několika desítek stavů rozšířil. Státní úřady mu za výhodných podmínek půjčily částku tisíc zlatých (1770). Slibný vývoj slavonické manufaktury, střediska hedvábnické výroby na Moravě, ukončilo B. náhlé úmrtí. Provoz záhy zanikl a pozůstalí spláceli půjčku ještě v dalších letech.

L: B. Smutný, K počátkům hedvábnické a bavlnářské výroby ve Slavonicích (Manufaktura J. B. v zápase s místním tkalcovským cechem, její podpora a úvěrování státem), in: VVM 46, 1994, s. 319n.; Kdo byl kdo na jihozápadní Moravě, 2000, s. 21n.

P: MZA Brno, fond B 10 Komerční konses; SOA Třeboň, matrika zemřelých římskokatolického farního úřadu Slavonice, 1658–1784, fol. 570.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Bohumír Smutný