BÝČEK Hynek 8.1.1898-4.9.1992: Porovnání verzí
(BÝČEK_Hynek_8.1.1898-4.9.1992) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Hynek BÝČEK | | jméno = Hynek BÝČEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Bycek Hynek portret.jpg |
| datum narození = 8.1.1898 | | datum narození = 8.1.1898 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Huštěnovice u Uherského Hradiště |
| datum úmrtí = 4.9.1992 | | datum úmrtí = 4.9.1992 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Ostrava |
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | | povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 363-364 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BÝČEK, Hynek,''' ''* 8. 1. 1898 Huštěnovice u Uherského Hradiště, † 4. 9. 1992 Ostrava, důstojník, reprezentant v jezdectví'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel ze selské rodiny z Moravského Slovácka. Studoval | ||
+ | na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a měl se připravovat | ||
+ | na kněžské povolání, studia ale nedokončil a přešel | ||
+ | na hospodářskou (zemědělskou) školu do Nového Jičína | ||
+ | a později do Přerova. Přímo ze školy byl 1917 povolán do armády | ||
+ | a jako jednoroční dobrovolník nastoupil k dělostřeleckému | ||
+ | pluku v Křelově u Olomouce; po několika měsících výcviku | ||
+ | byl na počátku 1918 odeslán na italskou frontu. Záhy | ||
+ | po skončení války se přihlásil do vznikající československé | ||
+ | armády (1. 11. 1918) a bojoval proti Maďarům na Slovensku. | ||
+ | 1920 byl zařazen do kursu pro dělostřelecké důstojníky | ||
+ | v Hranicích, další vojenské vzdělání získával v kursech | ||
+ | v Českých Budějovicích a v Pardubicích. 1936 se v hodnosti | ||
+ | kapitána stal velitelem dělostřelecké baterie v Praze-Ruzyni. | ||
+ | Oblíbil si jízdu na koni a v září 1922 (17. 9.) absolvoval | ||
+ | ve Šternberku první závody. Zúčastňoval se parkúrových | ||
+ | závodů, ale i rovinových a překážkových dostihů (z celkem | ||
+ | 325 závodů získal 107 vítězství); v říjnu 1926 startoval poprvé | ||
+ | na Velké pardubické, 1930 v témže dostihu obsadil | ||
+ | na koni Gestor druhé místo. 1928 poprvé reprezentoval | ||
+ | Československo ve Vídni, účastnil se též slavných soutěží | ||
+ | v Nice, Baden-Badenu, Cáchách aj. Největší mezinárodní | ||
+ | úspěch zaznamenal 1933 v Dublinu. Při následujícím zájezdu | ||
+ | do USA vytvořil v sedle klisny Gabriely národní rekord | ||
+ | ve skoku mohutnosti – 205 cm. 1936, 1939 a 1940 byl vyhlášen | ||
+ | šampionem československých amatérských (pánských) | ||
+ | jezdců a 1934 obdržel Československý jezdecký odznak. | ||
+ | Po rozpuštění československé armády v prvních týdnech německé | ||
+ | okupace pracoval jako vedoucí tajemník sekretariátu | ||
+ | sekčního šéfa Otakara Frankenbergera st. na ministerstvu | ||
+ | zemědělství, po jeho zatčení (1941) odešel do Chuchle, kde | ||
+ | působil jako profesionální trenér a pokračoval v kariéře amatérského | ||
+ | jezdce. Byl rovněž členem důstojnické odbojové organizace | ||
+ | v Praze-Braníku. | ||
+ | |||
+ | Po osvobození působil jako poradce při budování armádního | ||
+ | jezdeckého výcvikového střediska ve Staré Boleslavi a byl | ||
+ | zvolen předsedou Spolku amatérských dostihových jezdců. | ||
+ | Mezinárodních soutěží se naposled zúčastnil 1947, když | ||
+ | startoval na parkúrových závodech v Baden-Badenu a v témže | ||
+ | roce zvítězil na pardubickém závodišti v Kinského (dnes | ||
+ | Poplerově) memoriálu. Po únoru 1948 musel odejít z armády | ||
+ | (jako major) a 1950 byl degradován (1990 rehabilitován). | ||
+ | Pracoval jako geometr a od poloviny padesátých let působil | ||
+ | na Barrandově jako poradce pro jezdecké filmové scény. | ||
+ | Do vysokého věku zůstával aktivním sportovcem a zúčastňoval | ||
+ | se jezdeckých závodů starých pánů. Zemřel v čtyřiadevadesáti | ||
+ | letech a je pochován na hřbitově v rodišti. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Pojďme na dostihy (se Z. Nebeským), 1941; 90 let s koňmi, in: Jazdectvo | ||
+ | 36, 1988, č. 1–12. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' ETK 2/1, s. 86; Tomeš 1, s. 165; P. Neumann, Sedmdesát pět let H. B., in: | ||
+ | Jazdectvo 21, 1973, č. 1, s. 2; týž, V prohibici na Whisky, aneb 85 let jezdce | ||
+ | H. B., in: Lidová demokracie 7. 1. 1982; týž, H. B. … 90 letý, in: Lidová | ||
+ | demokracie 8. 1. 1988; (ILI), Recept proti stárnutí, in: Československý sport | ||
+ | 31. 12. 1988; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 403. | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | [[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1898]] | [[Kategorie:1898]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Huštěnovice]] |
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Ostrava]] |
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Bycek Hynek 90.jpg|Hynek Býček při svých 90. narozeninách | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 14:58
Hynek BÝČEK | |
Narození | 8.1.1898 |
---|---|
Místo narození | Huštěnovice u Uherského Hradiště |
Úmrtí | 4.9.1992 |
Místo úmrtí | Ostrava |
Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 363-364 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43495 |
BÝČEK, Hynek, * 8. 1. 1898 Huštěnovice u Uherského Hradiště, † 4. 9. 1992 Ostrava, důstojník, reprezentant v jezdectví
Pocházel ze selské rodiny z Moravského Slovácka. Studoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a měl se připravovat na kněžské povolání, studia ale nedokončil a přešel na hospodářskou (zemědělskou) školu do Nového Jičína a později do Přerova. Přímo ze školy byl 1917 povolán do armády a jako jednoroční dobrovolník nastoupil k dělostřeleckému pluku v Křelově u Olomouce; po několika měsících výcviku byl na počátku 1918 odeslán na italskou frontu. Záhy po skončení války se přihlásil do vznikající československé armády (1. 11. 1918) a bojoval proti Maďarům na Slovensku. 1920 byl zařazen do kursu pro dělostřelecké důstojníky v Hranicích, další vojenské vzdělání získával v kursech v Českých Budějovicích a v Pardubicích. 1936 se v hodnosti kapitána stal velitelem dělostřelecké baterie v Praze-Ruzyni. Oblíbil si jízdu na koni a v září 1922 (17. 9.) absolvoval ve Šternberku první závody. Zúčastňoval se parkúrových závodů, ale i rovinových a překážkových dostihů (z celkem 325 závodů získal 107 vítězství); v říjnu 1926 startoval poprvé na Velké pardubické, 1930 v témže dostihu obsadil na koni Gestor druhé místo. 1928 poprvé reprezentoval Československo ve Vídni, účastnil se též slavných soutěží v Nice, Baden-Badenu, Cáchách aj. Největší mezinárodní úspěch zaznamenal 1933 v Dublinu. Při následujícím zájezdu do USA vytvořil v sedle klisny Gabriely národní rekord ve skoku mohutnosti – 205 cm. 1936, 1939 a 1940 byl vyhlášen šampionem československých amatérských (pánských) jezdců a 1934 obdržel Československý jezdecký odznak. Po rozpuštění československé armády v prvních týdnech německé okupace pracoval jako vedoucí tajemník sekretariátu sekčního šéfa Otakara Frankenbergera st. na ministerstvu zemědělství, po jeho zatčení (1941) odešel do Chuchle, kde působil jako profesionální trenér a pokračoval v kariéře amatérského jezdce. Byl rovněž členem důstojnické odbojové organizace v Praze-Braníku.
Po osvobození působil jako poradce při budování armádního jezdeckého výcvikového střediska ve Staré Boleslavi a byl zvolen předsedou Spolku amatérských dostihových jezdců. Mezinárodních soutěží se naposled zúčastnil 1947, když startoval na parkúrových závodech v Baden-Badenu a v témže roce zvítězil na pardubickém závodišti v Kinského (dnes Poplerově) memoriálu. Po únoru 1948 musel odejít z armády (jako major) a 1950 byl degradován (1990 rehabilitován). Pracoval jako geometr a od poloviny padesátých let působil na Barrandově jako poradce pro jezdecké filmové scény. Do vysokého věku zůstával aktivním sportovcem a zúčastňoval se jezdeckých závodů starých pánů. Zemřel v čtyřiadevadesáti letech a je pochován na hřbitově v rodišti.
D: Pojďme na dostihy (se Z. Nebeským), 1941; 90 let s koňmi, in: Jazdectvo 36, 1988, č. 1–12.
L: ETK 2/1, s. 86; Tomeš 1, s. 165; P. Neumann, Sedmdesát pět let H. B., in: Jazdectvo 21, 1973, č. 1, s. 2; týž, V prohibici na Whisky, aneb 85 let jezdce H. B., in: Lidová demokracie 7. 1. 1982; týž, H. B. … 90 letý, in: Lidová demokracie 8. 1. 1988; (ILI), Recept proti stárnutí, in: Československý sport 31. 12. 1988; Ottova encyklopedie ČR 3, 2006, s. 403.
Miloslav Martínek