Biografický slovník
BĚHÁLKOVÁ Františka Xavera 23.10.1853-28.4.1907: Porovnání verzí
(BĚHÁLKOVÁ_Františka_Xavera_23.10.1853-28.4.1907) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.10.1853 | | datum narození = 23.10.1853 | ||
| − | | místo narození = Tovačov | + | | místo narození = Tovačov |
| datum úmrtí = 28.4.1907 | | datum úmrtí = 28.4.1907 | ||
| − | | místo úmrtí = Tovačov | + | | místo úmrtí = Tovačov |
| povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | | povolání = 79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní | ||
54- Etnograf | 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera,''' ''* 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice'' | ||
| + | |||
| + | Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského | ||
| + | učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách | ||
| + | nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten | ||
| + | jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství | ||
| + | se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo | ||
| + | a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především | ||
| + | kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné | ||
| + | činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské | ||
| + | faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého | ||
| + | kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního | ||
| + | spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky | ||
| + | a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání | ||
| + | v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné | ||
| + | výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na | ||
| + | popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých | ||
| + | písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil | ||
| + | ve sbírce ''Národní'' ''tance'' ''na Moravě'' ''1–3'' (Brno 1891–93). | ||
| + | Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se | ||
| + | snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou | ||
| + | vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou | ||
| + | skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké | ||
| + | tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému | ||
| + | folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová- | ||
| + | -Uhrová. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské, | ||
| + | in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.; | ||
| + | L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n. | ||
| + | (červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné | ||
| + | výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých | ||
| + | krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32, | ||
| + | s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B., | ||
| + | in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané | ||
| + | 14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954, | ||
| + | s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957, | ||
| + | s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea | ||
| + | v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in: | ||
| + | Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku | ||
| + | ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty | ||
| + | ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin | ||
| + | české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček, | ||
| + | Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru | ||
| + | k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X. | ||
| + | Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n. | ||
| + | |||
| + | Miroslav Válka | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]] | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1853]] | [[Kategorie:1853]] | ||
[[Kategorie:Tovačov]] | [[Kategorie:Tovačov]] | ||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie:Tovačov]] | [[Kategorie:Tovačov]] | ||
Verze z 7. 6. 2016, 11:58
| Františka Xavera BĚHÁLKOVÁ | |
 | |
| Narození | 23.10.1853 |
|---|---|
| Místo narození | Tovačov |
| Úmrtí | 28.4.1907 |
| Místo úmrtí | Tovačov |
| Povolání |
79- Sběratel nebo upravivatel lidových písní 54- Etnograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40716 |
BĚHÁLKOVÁ, Františka Xavera, * 23. 10. 1853 Tovačov, † 28. 4. 1907 Tovačov, učitelka, národopisná sběratelka a pracovnice
Po předčasné smrti otce Šimona B. († 1859), tovačovského učitele, žila s matkou a dvěma bratry na faře v Troubkách nad Bečvou a v Tovačově u pátera Theodora Mayera. Ten jí umožnil vzdělání na vyšší dívčí škole v Praze. Přátelství se Zdeňkou Braunerovou a její sestrou Annou podnítilo a usměrnilo zájem B. o hanácké lidové umění, především kroj a výšivku. Vyučovala ruční práce a věnovala se národopisné činnosti, pro niž nacházela podporu i na tovačovské faře, kde byla hospodyní. Usilovala o záchranu hanáckého kroje a podnítila zájem o něj též u olomouckého muzejního spolku. Přispěla svými sbírkami krojů, lidových výšivek, keramiky a nábytku ke zdaru výstavy moravského národního vyšívání v Olomouci 1885 a hanácké expozice na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze 1895. Vedle sběratelství se na popud L. Bakešové a L. Janáčka věnovala zápisům hanáckých písní, tanců a zvyků. Některé zápisy tanců L. Janáček uveřejnil ve sbírce Národní tance na Moravě 1–3 (Brno 1891–93). Vyšly i v dalších sbírkách bez uvedení jejího autorství. B. se snažila hanácké tradice udržovat a seznamovat s nimi českou vlasteneckou společnost. S tovačovskou národopisnou skupinou, kterou založila, nacvičovala a předváděla hanácké tance a scénicky ztvárněné výroční a rodinné zvyky (právo, dožínky, přástky). Svým dílem B. položila základ hanáckému folklorismu. Její pokračovatelkou se stala Ludmila Mátlová- -Uhrová.
L: I. Wurm, † Fr. X. B. Kulturně-historický příspěvek k řešení otázky ženské, in: Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 24, 1907, s. 147n.; L. Bakešová, Ubývá nás, in: Letáček Útulny ženské v Brně 4, 1907, s. 4n. (červen); Č. Zíbrt, Pracovnice v moravském národopisu v době Národopisné výstavy roku 1895, in: ČL 30, 1930, s. 334n.; J. Zbořil, Sběratelka hanáckých krojů, in: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy 10, 1931–32, s. 27n., 39n., 60n.; J. Kühndel, Město Prostějov vděčně vzpomíná F. X. B., in: Ročenka národopisného a průmyslového muzea Města Prostějova a Hané 14, 1937, s. 137; L. Mátlová-Uhrová, Hanácké tance z Tovačovska, 1954, s. 11n.; V. Gregor, Z pozůstalosti Fr. X. B. (1853–1907), in: ČL 44, 1957, s. 199n.; J. Kanyza, F. X. B., in: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci, 1957, č. 72, s. 68n.; HS 1, s. 70; O. Hrabalová, B. F. X., in: Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, pracoviště v Brně 2, 1983, s. 11; M. Ludvíková, Vyšívané plachty ze sbírek Muzea Prostějovska, 1988, s. 8; M. Pavlicová, Postavy z dějin české etnochoreologie II. (František Bartoš, Martin Zeman, Leoš Janáček, Lucie Bakešová, Fr. X. B.), in: Národopisná revue 1993, s. 3n.; Od folkloru k folklorismu, 1997, s. 15n. (M. Válka); F. Hýbl, Hanácká etnografka Fr. X. Ernestina B., in: Lidový oděv a tanec na Hané, 1998, s. 239n.
Miroslav Válka
