Biografický slovník
BĚHAL Alois 6.2.1903-12.7.1989: Porovnání verzí
(BĚHAL_Alois_6.2.1903-12.7.1989) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 6.2.1903 | | datum narození = 6.2.1903 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Přerov |
| datum úmrtí = 12.7.1989 | | datum úmrtí = 12.7.1989 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Přerov |
| − | | povolání = 54- Etnograf | + | | povolání = 54- Etnograf<br />17- Veterinář<br />79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní<br /> |
| − | 17- Veterinář | + | |
| − | 79- Sběratel nebo | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 335-336 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BĚHAL, Alois,''' ''* 6. 2. 1903 Přerov, † 12. 7. 1989 Přerov, zvěrolékař, tanečník, choreograf'' | ||
| + | |||
| + | Po absolvování přerovského gymnázia (1914–23) a Vysoké | ||
| + | školy veterinární v Brně (1928, MVDr.) pracoval do 1976 | ||
| + | jako veterinární lékař v Olomouci a Přerově. Za studií byl | ||
| + | členem gymnaziálního pěveckého sboru, později pěveckého | ||
| + | sdružení Tyrš a Přerub. Byl cvičitelem a po druhé světové válce | ||
| + | náčelníkem přerovského Sokola. Hudební nadání zdědil | ||
| + | po otci (hrál na dechové nástroje) a v rodinném prostředí | ||
| + | poznal také lidový tanec. Blíže ho k němu přivedlo školení | ||
| + | uspořádané Ludmilou Mátlovou-Uhrovou a Zdenou Kyselou | ||
| + | 1954 na Svatém Kopečku u Olomouce. Osobní vlohy | ||
| + | ho vedly k tomu, že založil při Osvětové besedě v Přerově | ||
| + | národopisný soubor. Spolupracoval i s dalšími přerovskými | ||
| + | kolektivy, které vznikly při n. p. Meopta a zemědělské škole. | ||
| + | 1967–85 byl uměleckým vedoucím souboru Haná Přerov. | ||
| + | Nejvýraznější výsledky přinesla jeho dlouholetá choreografická spolupráce s hanáckými soubory v Troubkách nad Bečvou, | ||
| + | Doloplazích u Olomouce, Velké Bystřici, Olomouci, | ||
| + | Chropyni a ve Vyškově. Scénická pásma (''Hrncová'', ''Regruti''), | ||
| + | taneční úpravy (''Varšavěnka'', ''Kalamajka'', ''Šotyška'', ''Červený'' | ||
| + | ''šáteček'', ''Spadla z'' ''habra'', ''Stodolenka'', ''Štéc'', ''Valašenka'', ''Anovská'', | ||
| + | ''Tovačovsky'' ''hatě'') a sólové choreografie (''Šmigrust'', ''Hanačka'' | ||
| + | ''bochte'' ''v kléně'' ''nese'', ''Holubička'') se staly součástí kmenového | ||
| + | repertoáru těchto kolektivů. Podílel se na slavnostech v Náměšti | ||
| + | na Hané a Troubkách nad Bečvou, kde jako tanečník | ||
| + | i vystupoval. Byl členem Hanáckého poradního sboru v Kroměříži, | ||
| + | Okresního poradního sboru pro soubory lidových | ||
| + | písní a tanců (SLPT) v Přerově a Krajského poradního sboru | ||
| + | pro SLPT v Ostravě. Vyučoval hanácké tance na lidové konzervatoři | ||
| + | v Přerově (1981–83). Rozvíjel odkaz L. Mátlové- | ||
| + | -Uhrové a choreografickými úpravami ovlivnil interpretaci | ||
| + | lidového tance na Hané. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Válka, Životní jubileum MVDr. A. B., in: Národopisné aktuality 20, | ||
| + | 1983, s. 203; H. Lisická, A. B. a lidový tanec na Hané, in: Studie Muzea Kroměřížska 92–93, 1993, s. 73n.; Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního | ||
| + | hnutí na Moravě a ve Slezsku, 1997, s. 15. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/78057 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Miroslav Válka | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
| − | [[Kategorie:79- Sběratel nebo | + | [[Kategorie:79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní]] |
| − | + | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
| + | [[Kategorie:Přerov]] | ||
[[Kategorie:1989]] | [[Kategorie:1989]] | ||
| + | [[Kategorie:Přerov]] | ||
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 17:51
| Alois BĚHAL | |
 | |
| Narození | 6.2.1903 |
|---|---|
| Místo narození | Přerov |
| Úmrtí | 12.7.1989 |
| Místo úmrtí | Přerov |
| Povolání |
54- Etnograf 17- Veterinář 79- Sběratel nebo upravovatel lidových písní |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 335-336 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74007 |
BĚHAL, Alois, * 6. 2. 1903 Přerov, † 12. 7. 1989 Přerov, zvěrolékař, tanečník, choreograf
Po absolvování přerovského gymnázia (1914–23) a Vysoké školy veterinární v Brně (1928, MVDr.) pracoval do 1976 jako veterinární lékař v Olomouci a Přerově. Za studií byl členem gymnaziálního pěveckého sboru, později pěveckého sdružení Tyrš a Přerub. Byl cvičitelem a po druhé světové válce náčelníkem přerovského Sokola. Hudební nadání zdědil po otci (hrál na dechové nástroje) a v rodinném prostředí poznal také lidový tanec. Blíže ho k němu přivedlo školení uspořádané Ludmilou Mátlovou-Uhrovou a Zdenou Kyselou 1954 na Svatém Kopečku u Olomouce. Osobní vlohy ho vedly k tomu, že založil při Osvětové besedě v Přerově národopisný soubor. Spolupracoval i s dalšími přerovskými kolektivy, které vznikly při n. p. Meopta a zemědělské škole. 1967–85 byl uměleckým vedoucím souboru Haná Přerov. Nejvýraznější výsledky přinesla jeho dlouholetá choreografická spolupráce s hanáckými soubory v Troubkách nad Bečvou, Doloplazích u Olomouce, Velké Bystřici, Olomouci, Chropyni a ve Vyškově. Scénická pásma (Hrncová, Regruti), taneční úpravy (Varšavěnka, Kalamajka, Šotyška, Červený šáteček, Spadla z habra, Stodolenka, Štéc, Valašenka, Anovská, Tovačovsky hatě) a sólové choreografie (Šmigrust, Hanačka bochte v kléně nese, Holubička) se staly součástí kmenového repertoáru těchto kolektivů. Podílel se na slavnostech v Náměšti na Hané a Troubkách nad Bečvou, kde jako tanečník i vystupoval. Byl členem Hanáckého poradního sboru v Kroměříži, Okresního poradního sboru pro soubory lidových písní a tanců (SLPT) v Přerově a Krajského poradního sboru pro SLPT v Ostravě. Vyučoval hanácké tance na lidové konzervatoři v Přerově (1981–83). Rozvíjel odkaz L. Mátlové- -Uhrové a choreografickými úpravami ovlivnil interpretaci lidového tance na Hané.
L: M. Válka, Životní jubileum MVDr. A. B., in: Národopisné aktuality 20, 1983, s. 203; H. Lisická, A. B. a lidový tanec na Hané, in: Studie Muzea Kroměřížska 92–93, 1993, s. 73n.; Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku, 1997, s. 15.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miroslav Válka
