BĚLÍK Vratislav 27.7.1900-17.10.1988: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BĚLÍK Vratislav 1900-17.10.1988 na BĚLÍK Vratislav 27.7.1900-17.10.1988 bez založení přesměrování)
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Rouchovany u Moravského Krumlova
 
| místo narození = Rouchovany u Moravského Krumlova
 
| datum úmrtí = 17.10.1988
 
| datum úmrtí = 17.10.1988
| místo úmrtí = Mikulov, o. Břeclav
+
| místo úmrtí = Břeclav
 
| povolání = 54- Etnograf
 
| povolání = 54- Etnograf
  
Řádka 63: Řádka 63:
 
[[Kategorie:Rouchovany]]
 
[[Kategorie:Rouchovany]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:1988]]
[[Kategorie:Mikulov]]
+
[[Kategorie:Břeclav]]

Verze z 27. 6. 2016, 12:57

Vratislav BĚLÍK
Narození 27.7.1900
Místo narození Rouchovany u Moravského Krumlova
Úmrtí 17.10.1988
Místo úmrtí Břeclav
Povolání 54- Etnograf
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80082

BĚLÍK, Vratislav, * 27. 7. 1900 Rouchovany u Moravského Krumlova, † 17. 10. 1988 Břeclav, učitel, sběratel, národopisný pracovník

Studoval reálku v Brně (1918) a maturoval na učitelském ústavu. Působil jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení v Moravském Krumlově, Znojmě, Mohelně a ve Vladislavi u Třebíče. V důchodu žil ve Vladislavi, Mikulově a Břeclavi. Vedle svého povolání se B. věnoval národopisu. Jeho národopisné práce poskytují množství cenného pramenného materiálu o lidové kultuře jihozápadní Moravy, Moravskokrumlovska, Třebíčska, Náměšťska, Moravskobudějovicka a Znojemska. B. vycházel z vlastních terénních výzkumů, zkušeností a vzpomínek, nespokojoval se jen s popisem národopisných reálií, ale připojoval údaje o okolnostech jejich vzniku a další existence ve vesnickém společenství. Část jeho prací má instruktivní, populárně výchovný charakter. B. se věnoval regionálnímu studiu výročních obyčejů, lidového kroje a textilu, lidového umění a shromažďoval informace o lidových tvůrcích – stolařích, tesařích, fasádnících, hrnčířích a řezbářích. V regionálních časopisech publikoval o těchto otázkách na třicet článků. Lidovému ornamentu věnoval příručku pro učitele kreslení. Podrobně se zabýval i lidovými domy pomezí Dolska a Horácka, jejich výzdobou a původci. Sestavil sbírku horáckých lidových písní z Třebíčska, Moravskokrumlovska a Znojemska a soubor lidového vyprávění doplněný písněmi. B. publikace Horácká chasa je dosud jediným uceleným pojednáním o výročních obyčejích této oblasti.

D: Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, 1959; Vzory horáckých výšivek pro nové použití, 1979; Vzory na horáckých kraslicích, 1981; O lidovém stavebnictví na Vysočině, 1983; Horácký zpěvník, 1954; Povídání z Horácka, 1956; Horácká chasa. Zvykoslovné podání a obrázky z Třebíčska, Náměšťska, Mor. Krumlovska, Mor. Budějovicka a Znojemska 1–3, 1965–67.

L: A. Gregor, V. B., in: VVM 10, 1955, s. 89; Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV 2 (zprac. O. Hrabalová), 1983, s. 12n.; L. Kunz, 85 let V. B., in: Národopisné aktuality 22, 1985, s. 33; J. Orel, V. B., in: tamtéž 22, 1985, s. 247n. (kde bibliografie); E. Doupalová, Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis – Facultas Paedagogica, Philologica 4, 1987; Český jazyk a literatura 6, 1988, s. 124; J. Vařeka, Za V. B., in: Národopisné aktuality 26, 1989, s. 270n.; Od folkloru k folklorismu, 1997, s. 16.

Helena Bočková