BĚLÍK Vratislav 27.7.1900-17.10.1988: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku BĚLÍK Vratislav 1900-17.10.1988 na BĚLÍK Vratislav 27.7.1900-17.10.1988 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Rouchovany u Moravského Krumlova | | místo narození = Rouchovany u Moravského Krumlova | ||
| datum úmrtí = 17.10.1988 | | datum úmrtí = 17.10.1988 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Břeclav |
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf | ||
Řádka 63: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:Rouchovany]] | [[Kategorie:Rouchovany]] | ||
[[Kategorie:1988]] | [[Kategorie:1988]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Břeclav]] |
Verze z 27. 6. 2016, 12:57
Vratislav BĚLÍK | |
Narození | 27.7.1900 |
---|---|
Místo narození | Rouchovany u Moravského Krumlova |
Úmrtí | 17.10.1988 |
Místo úmrtí | Břeclav |
Povolání | 54- Etnograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=80082 |
BĚLÍK, Vratislav, * 27. 7. 1900 Rouchovany u Moravského Krumlova, † 17. 10. 1988 Břeclav, učitel, sběratel, národopisný pracovník
Studoval reálku v Brně (1918) a maturoval na učitelském ústavu. Působil jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení v Moravském Krumlově, Znojmě, Mohelně a ve Vladislavi u Třebíče. V důchodu žil ve Vladislavi, Mikulově a Břeclavi. Vedle svého povolání se B. věnoval národopisu. Jeho národopisné práce poskytují množství cenného pramenného materiálu o lidové kultuře jihozápadní Moravy, Moravskokrumlovska, Třebíčska, Náměšťska, Moravskobudějovicka a Znojemska. B. vycházel z vlastních terénních výzkumů, zkušeností a vzpomínek, nespokojoval se jen s popisem národopisných reálií, ale připojoval údaje o okolnostech jejich vzniku a další existence ve vesnickém společenství. Část jeho prací má instruktivní, populárně výchovný charakter. B. se věnoval regionálnímu studiu výročních obyčejů, lidového kroje a textilu, lidového umění a shromažďoval informace o lidových tvůrcích – stolařích, tesařích, fasádnících, hrnčířích a řezbářích. V regionálních časopisech publikoval o těchto otázkách na třicet článků. Lidovému ornamentu věnoval příručku pro učitele kreslení. Podrobně se zabýval i lidovými domy pomezí Dolska a Horácka, jejich výzdobou a původci. Sestavil sbírku horáckých lidových písní z Třebíčska, Moravskokrumlovska a Znojemska a soubor lidového vyprávění doplněný písněmi. B. publikace Horácká chasa je dosud jediným uceleným pojednáním o výročních obyčejích této oblasti.
D: Horácký lidový vzor v kreslení na národní a osmileté střední škole, 1959; Vzory horáckých výšivek pro nové použití, 1979; Vzory na horáckých kraslicích, 1981; O lidovém stavebnictví na Vysočině, 1983; Horácký zpěvník, 1954; Povídání z Horácka, 1956; Horácká chasa. Zvykoslovné podání a obrázky z Třebíčska, Náměšťska, Mor. Krumlovska, Mor. Budějovicka a Znojemska 1–3, 1965–67.
L: A. Gregor, V. B., in: VVM 10, 1955, s. 89; Průvodce písňovými rukopisnými sbírkami Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV 2 (zprac. O. Hrabalová), 1983, s. 12n.; L. Kunz, 85 let V. B., in: Národopisné aktuality 22, 1985, s. 33; J. Orel, V. B., in: tamtéž 22, 1985, s. 247n. (kde bibliografie); E. Doupalová, Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis – Facultas Paedagogica, Philologica 4, 1987; Český jazyk a literatura 6, 1988, s. 124; J. Vařeka, Za V. B., in: Národopisné aktuality 26, 1989, s. 270n.; Od folkloru k folklorismu, 1997, s. 16.
Helena Bočková