BĚLOHLÁVEK Bedřich 22.12.1902-5.5.1991: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 5.5.1991
 
| datum úmrtí = 5.5.1991
 
| místo úmrtí = Deal (Velká Británie)
 
| místo úmrtí = Deal (Velká Británie)
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 356-357
 
}}
 
}}
  

Verze z 30. 9. 2019, 17:28

Bedřich BĚLOHLÁVEK
Narození 22.12.1902
Místo narození Písek
Úmrtí 5.5.1991
Místo úmrtí Deal (Velká Británie)
Povolání 77- Hudební skladatel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 356-357
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40791

BĚLOHLÁVEK, Bedřich, * 22. 12. 1902 Písek, † 5. 5. 1991 Deal (Velká Británie), novinář, spisovatel, hudební publicista

Studoval v Příbrami reálku (1912–21), poté skladbu na pražské konzervatoři (1921–23). Po dodatečné maturitě na gymnáziu v Příbrami absolvoval 1932 hudební vědu na UK. Působil jako nakladatelský redaktor a literát. Od počátku se hlásil k levé avantgardě a k sociálním utopistům, v novinářské praxi ke krajní levici (1922–23 byl prvním hudebním referentem Rudého práva). Jako student napsal 1925 libreto Před slunce východem, pojednávající o zemi se spravedlivým sociálním řádem, kde Adam a Eva přivádějí na svět prvního člověka. Text zhudebnil jedenadvacetiletý E. F. Burian a ND přijalo jednoaktovku k provedení (v roli Adama vystoupil skladatelův otec, slavný pěvec Emil Burian). Od dob studia patřil B. k okruhu Zd. Nejedlého (1928 redigoval sborník k jeho padesátinám) a sdílel řadu jeho názorů, mj. výrazně negativní vztah k dílu L. Janáčka. Od 1925 redigoval Dobrou edici, kde vyšly odborné texty Zd. Nejedlého, Otakara Zicha ad. Byl přispěvatelem Práva lidu (1925–28), Nové svobody, Přítomnosti, Literárních novin, od 1932 České hudby. Psal o filmu (již 1922 vedl kampaň proti zfilmování Smetanovy Prodané nevěsty) a recenzoval aktuální hudební tvorbu. Hájil ideu umění „srozumitelného pro lid“, s jasně definovanou společenskou funkcí, a vedl na toto téma polemiky. Jeho texty zhudebnili Otakar Jeremiáš, Jindřich Hybler, Vít Nejedlý, Emil Němeček ad. Před druhou světovou válkou odešel do Anglie, kde se pohyboval v české komunitě. Po válce tam působil jako zplnomocněnec ministerstva informací pro dovoz a vývoz filmů. Po zrušení zaměstnaneckého poměru v říjnu 1947 se nevrátil do ČSR. O jeho poválečné činnosti není nic známo.

D: Před slunce východem (libreto), 1925; Povodeň hlouposti (brožura k polemice o nastudování Bergovy opery Vojcek v ND), 1926; Kaleidoskop, 1927; Otevřené srdce, 1928; Jaroslav Jeremiáš, 1935; Masaryk a hudba, 1936; Před novým dnem (text ke sboru O. Jeremiáše), 1936; Malý špalíček písní československých vojáků, London 1941; Charlotte G. Masaryk and the Czechoslovak Nation, London 1941; Christmas in Czechoslovakia (s J. A. Brožem), London 1944; O současné hudbě, in: Nová svoboda 5, 1928, O. Jeremiáš, in: Česká hudba 36, 1932–33, O Hábově opeře Jánošík, in: tamtéž 37, 1933–35; Otázky současného hudebního života, in: tamtéž 38, 1935–36.

L: HS 1, s. 73; Dějiny české hudební kultury 1890–1945, sv. 2, 1981, s. 161, 169, 178, 179, 182, 218, 232, 251, 314; F. Pala, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila, sv. 2, 1964, s. 188, 190, sv. 3, 1965, s. 132n., sv. 4, 1970, s. 64.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová