Biografický slovník
BĚLOHLÁVEK Bedřich 22.12.1902-5.5.1991: Porovnání verzí
(BĚLOHLÁVEK_Bedřich_22.12.1902-5.5.1991) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Písek | | místo narození = Písek | ||
| datum úmrtí = 5.5.1991 | | datum úmrtí = 5.5.1991 | ||
| − | | místo úmrtí = Deal | + | | místo úmrtí = Deal (Velká Británie) |
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
65- Literární historik, kritik nebo teoretik | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BĚLOHLÁVEK, Bedřich,''' ''* 22. 12. 1902 Písek, † 5. 5. 1991 Deal (Velká Británie), novinář, spisovatel, hudební publicista'' | ||
| + | |||
| + | Studoval v Příbrami reálku (1912–21), poté skladbu na pražské | ||
| + | konzervatoři (1921–23). Po dodatečné maturitě na gymnáziu | ||
| + | v Příbrami absolvoval 1932 hudební vědu na UK. Působil | ||
| + | jako nakladatelský redaktor a literát. Od počátku se hlásil | ||
| + | k levé avantgardě a k sociálním utopistům, v novinářské praxi | ||
| + | ke krajní levici (1922–23 byl prvním hudebním referentem | ||
| + | ''Rudého'' ''práva''). Jako student napsal 1925 libreto ''Před'' ''slunce'' | ||
| + | ''východem'', pojednávající o zemi se spravedlivým sociálním | ||
| + | řádem, kde Adam a Eva přivádějí na svět prvního člověka. | ||
| + | Text zhudebnil jedenadvacetiletý E. F. Burian a ND přijalo | ||
| + | jednoaktovku k provedení (v roli Adama vystoupil skladatelův | ||
| + | otec, slavný pěvec Emil Burian). Od dob studia patřil | ||
| + | B. k okruhu Zd. Nejedlého (1928 redigoval sborník k jeho | ||
| + | padesátinám) a sdílel řadu jeho názorů, mj. výrazně negativní | ||
| + | vztah k dílu L. Janáčka. Od 1925 redigoval Dobrou edici, kde | ||
| + | vyšly odborné texty Zd. Nejedlého, Otakara Zicha ad. Byl | ||
| + | přispěvatelem ''Práva'' ''lidu'' (1925–28), ''Nové'' ''svobody'', ''Přítomnosti'', | ||
| + | ''Literárních'' ''novin'', od 1932 ''České'' ''hudby''. Psal o filmu (již | ||
| + | 1922 vedl kampaň proti zfilmování Smetanovy ''Prodané'' ''nevěsty'') | ||
| + | a recenzoval aktuální hudební tvorbu. Hájil ideu umění | ||
| + | „srozumitelného pro lid“, s jasně definovanou společenskou | ||
| + | funkcí, a vedl na toto téma polemiky. Jeho texty zhudebnili | ||
| + | Otakar Jeremiáš, Jindřich Hybler, Vít Nejedlý, Emil Němeček | ||
| + | ad. Před druhou světovou válkou odešel do Anglie, kde se | ||
| + | pohyboval v české komunitě. Po válce tam působil jako zplnomocněnec | ||
| + | ministerstva informací pro dovoz a vývoz filmů. | ||
| + | Po zrušení zaměstnaneckého poměru v říjnu 1947 se nevrátil | ||
| + | do ČSR. O jeho poválečné činnosti není nic známo. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Před slunce východem (libreto), 1925; Povodeň hlouposti (brožura | ||
| + | k polemice o nastudování Bergovy opery Vojcek v ND), 1926; Kaleidoskop, 1927; Otevřené srdce, 1928; Jaroslav Jeremiáš, 1935; Masaryk a hudba, | ||
| + | 1936; Před novým dnem (text ke sboru O. Jeremiáše), 1936; Malý špalíček | ||
| + | písní československých vojáků, London 1941; Charlotte G. Masaryk and | ||
| + | the Czechoslovak Nation, London 1941; Christmas in Czechoslovakia (s J. | ||
| + | A. Brožem), London 1944; O současné hudbě, in: Nová svoboda 5, 1928, | ||
| + | O. Jeremiáš, in: Česká hudba 36, 1932–33, O Hábově opeře Jánošík, in: | ||
| + | tamtéž 37, 1933–35; Otázky současného hudebního života, in: tamtéž 38, | ||
| + | 1935–36. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' HS 1, s. 73; Dějiny české hudební kultury 1890–1945, sv. 2, 1981, s. 161, | ||
| + | 169, 178, 179, 182, 218, 232, 251, 314; F. Pala, Opera Národního divadla | ||
| + | v období Otakara Ostrčila, sv. 2, 1964, s. 188, 190, sv. 3, 1965, s. 132n., | ||
| + | sv. 4, 1970, s. 64. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1902]] | [[Kategorie:1902]] | ||
[[Kategorie:Písek]] | [[Kategorie:Písek]] | ||
[[Kategorie:1991]] | [[Kategorie:1991]] | ||
[[Kategorie:Deal]] | [[Kategorie:Deal]] | ||
Verze z 13. 6. 2016, 11:22
| Bedřich BĚLOHLÁVEK | |
 | |
| Narození | 22.12.1902 |
|---|---|
| Místo narození | Písek |
| Úmrtí | 5.5.1991 |
| Místo úmrtí | Deal (Velká Británie) |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40791 |
BĚLOHLÁVEK, Bedřich, * 22. 12. 1902 Písek, † 5. 5. 1991 Deal (Velká Británie), novinář, spisovatel, hudební publicista
Studoval v Příbrami reálku (1912–21), poté skladbu na pražské konzervatoři (1921–23). Po dodatečné maturitě na gymnáziu v Příbrami absolvoval 1932 hudební vědu na UK. Působil jako nakladatelský redaktor a literát. Od počátku se hlásil k levé avantgardě a k sociálním utopistům, v novinářské praxi ke krajní levici (1922–23 byl prvním hudebním referentem Rudého práva). Jako student napsal 1925 libreto Před slunce východem, pojednávající o zemi se spravedlivým sociálním řádem, kde Adam a Eva přivádějí na svět prvního člověka. Text zhudebnil jedenadvacetiletý E. F. Burian a ND přijalo jednoaktovku k provedení (v roli Adama vystoupil skladatelův otec, slavný pěvec Emil Burian). Od dob studia patřil B. k okruhu Zd. Nejedlého (1928 redigoval sborník k jeho padesátinám) a sdílel řadu jeho názorů, mj. výrazně negativní vztah k dílu L. Janáčka. Od 1925 redigoval Dobrou edici, kde vyšly odborné texty Zd. Nejedlého, Otakara Zicha ad. Byl přispěvatelem Práva lidu (1925–28), Nové svobody, Přítomnosti, Literárních novin, od 1932 České hudby. Psal o filmu (již 1922 vedl kampaň proti zfilmování Smetanovy Prodané nevěsty) a recenzoval aktuální hudební tvorbu. Hájil ideu umění „srozumitelného pro lid“, s jasně definovanou společenskou funkcí, a vedl na toto téma polemiky. Jeho texty zhudebnili Otakar Jeremiáš, Jindřich Hybler, Vít Nejedlý, Emil Němeček ad. Před druhou světovou válkou odešel do Anglie, kde se pohyboval v české komunitě. Po válce tam působil jako zplnomocněnec ministerstva informací pro dovoz a vývoz filmů. Po zrušení zaměstnaneckého poměru v říjnu 1947 se nevrátil do ČSR. O jeho poválečné činnosti není nic známo.
D: Před slunce východem (libreto), 1925; Povodeň hlouposti (brožura k polemice o nastudování Bergovy opery Vojcek v ND), 1926; Kaleidoskop, 1927; Otevřené srdce, 1928; Jaroslav Jeremiáš, 1935; Masaryk a hudba, 1936; Před novým dnem (text ke sboru O. Jeremiáše), 1936; Malý špalíček písní československých vojáků, London 1941; Charlotte G. Masaryk and the Czechoslovak Nation, London 1941; Christmas in Czechoslovakia (s J. A. Brožem), London 1944; O současné hudbě, in: Nová svoboda 5, 1928, O. Jeremiáš, in: Česká hudba 36, 1932–33, O Hábově opeře Jánošík, in: tamtéž 37, 1933–35; Otázky současného hudebního života, in: tamtéž 38, 1935–36.
L: HS 1, s. 73; Dějiny české hudební kultury 1890–1945, sv. 2, 1981, s. 161, 169, 178, 179, 182, 218, 232, 251, 314; F. Pala, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila, sv. 2, 1964, s. 188, 190, sv. 3, 1965, s. 132n., sv. 4, 1970, s. 64.
Jitka Ludvová
