BĚLSKÝ Jan 18.12.1815-7.2.1880: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 7.2.1880
 
| datum úmrtí = 7.2.1880
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 74- Architekt
+
| povolání = 74- Architekt<br />29- Stavař
29- Stavař
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 361
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 30. 9. 2019, 17:35

Jan BĚLSKÝ
Narození 18.12.1815
Místo narození Bratkovice u Velvar
Úmrtí 7.2.1880
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
29- Stavař
Citace Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 361
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40828

BĚLSKÝ, Jan, * 18. 12. 1815 Bratkovice u Velvar, † 7. 2. 1880 Praha, stavitel, architekt

Pocházel ze selské rodiny. Bratr právníka, politika a 1863–67 pražského purkmistra Václava B. (1818–1878). Studoval na gymnáziu v Litoměřicích a na Českém stavovském polytechnickém ústavu v Praze. Po studiích se usadil v Praze jako stavitel. V pražské městské radě zodpovídal za hospodaření s vodou. Aktivně působil v Jednotě pro povzbuzení průmyslu v Čechách a ve Spolku architektů a inženýrů království Českého. 1851 byl jmenován stavebním inspektorem Ferdinanda V., pro něhož provedl úpravy zámků Ploskovice (1850–54) a Zákupy (1850–53); navázal na jejich barokní podobu, v interiérech pracoval s prostředky druhého rokoka. Jako stavitel realizoval i řadu významných pražských projektů jiných architektů období přísného historismu. Samostatně projektoval především obytné domy, přestavby a dostavby starších městských paláců. Tato část jeho tvorby se stylově vyvíjela od pozdního klasicismu k neorenesanci, reflektoval ale i romantickou neogotiku.

D: nájemní domy v Praze: čp. 533/III na Dražického náměstí, 1846; čp. 203/I mezi Anenským náměstím a Ferdinandovým (dnes Smetanovým nábřežím), 1847; čp. 409/III U Černohorských na Újezdě, 1847; čp. 483/I a čp. 484/I na rohu Staroměstského náměstí a Železné ulice, 1858; čp. 13/II U Helmů na rohu Lazarské a Vodičkovy ulice, 1866–67; schodiště jižního křídla Staroměstské radnice, 1853; vlastní letohrádek Na Štěpáně u Obříství, kolem 1860. Úpravy, přestavby a přístavby v Praze: Slavatovský palác (čp. 193/III) na Malé Straně, 1846–47; Gottwieckovský dům (čp. 149/IV) na Pohořelci, 1850–51; dům U Bílého jednorožce (čp. 603/I) na rohu Staroměstského náměstí a Celetné ulice, 1858; exteriér kostela sv. Františka Serafinského na Starém Městě pražském, 1862; palác von Daunů (čp. 120/III) na Malé Straně, 1871. Realizace staveb jiných architektů: kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně (K. Roessner, I. V. Ullmann), Česká spořitelna v Praze (dnes Presidium AV ČR, I. V. Ullmann), 1858–61; Hlavní pošta v Praze (A. Brandter), 1871–74; Rudolfinum v Praze (J. Zítek, J. Schulz), 1876–80.

L: OSN 3, s. 708; Toman 1, s. 50; KSN 1, s. 486.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vladimír Czumalo