BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan †25.3.1420: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka 1350-25.3.1420 na BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan †25.3.1420 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 25.3.1420
 
| datum úmrtí = 25.3.1420
 
| místo úmrtí = u Sudoměře
 
| místo úmrtí = u Sudoměře
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 246
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 15:11

BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan
Narození ?
Úmrtí 25.3.1420
Místo úmrtí u Sudoměře
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 246

BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan, * ?, † 25. 3. 1420 u Sudoměře, šlechtic, husita

Příslušník rozvětveného západočeského panského rodu pánů z Rýzmberka, nejstarší syn Půty z Dolan (zemřel na rozhraní 14. a 15. století; poslední písemná zmínka 1398). Švihov však B. ani jeho přímí předkové nevlastnili, ačkoli byl B. s tímto jménem v pramenech uváděn. 1401 založil spolu s bratry oltář v kapli sv. Háty ve farním kostele v Klatovech, k níž měli podací právo, a daroval roční plat 10 kop pojištěný ve vsi Trnčí. 1404 vedl při o vesnici Mochtín. Patřil k přívržencům učení M. Jana Husa, k němuž se hlásil i po jeho smrti.

Na podzim 1419 přivedl na výzvu radikálního plzeňského kněze Václava Korandy poutníky z Klatovska do městečka Žinkovy (jižně od Plzně), odkud se západočeští přívrženci husitství 2. 11. společně vydali na shromáždění do Prahy ohlášené na 10. 11. Nepodařilo se jim vytvořit z Prahy středisko obrany proti připravovanému křižáckému tažení, proto na Korandovu radu odešli s Janem Žižkou do Plzně. Po vydání Plzně odpůrcům husitů na počátku jara následujícího roku provázel B. Jana Žižku do Tábora. Cestou se skupina asi 400 přívrženců husitství (včetně žen a dětí) 25. 3. 1420 srazila s vojskem katolické šlechty u Sudoměře. Mezi padlými byl i B. Jeho hrdinskou smrt oslavovali chiliastičtí kazatelé, kteří ho uváděli mezi mučedníky a padlými hrdiny, s nimiž se měli vyvolení setkat v budoucím obnoveném Kristově království, dokonce i před Janem Husem.

L: P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české 5, 1402–1437, 2000, rejstřík; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 51; F. Šmahel, Husitská revoluce 2, 3, 1993, rejstřík; J. Vančura, Dějiny někdejšího královského města Klatov 1/1, 1927, rejstřík.

P: J. Emler (ed.), Libri confirmationum 7, 1886; Staří letopisové čeští od roku 1376 do 1527 (ed. F. Palacký), přetisk in: Dílo Františka Palackého 2 (ed. J. Charvát), 1941.

Marie Bláhová