Biografický slovník
BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan †25.3.1420: Porovnání verzí
(BŘENĚK_Švihovský_z_Rýzmberka_1350-25.3.1420) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = ? |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 25.3.1420 | | datum úmrtí = 25.3.1420 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = u Sudoměře |
| − | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán |
| − | 45- Voják nebo partyzán | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 246 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan,''' ''* ?, † 25. 3. 1420 u Sudoměře, šlechtic, husita'' | ||
| + | |||
| + | Příslušník rozvětveného západočeského panského rodu pánů | ||
| + | z Rýzmberka, nejstarší syn Půty z Dolan (zemřel na rozhraní | ||
| + | 14. a 15. století; poslední písemná zmínka 1398). Švihov | ||
| + | však B. ani jeho přímí předkové nevlastnili, ačkoli byl B. | ||
| + | s tímto jménem v pramenech uváděn. 1401 založil spolu | ||
| + | s bratry oltář v kapli sv. Háty ve farním kostele v Klatovech, | ||
| + | k níž měli podací právo, a daroval roční plat 10 kop pojištěný | ||
| + | ve vsi Trnčí. 1404 vedl při o vesnici Mochtín. Patřil | ||
| + | k přívržencům učení M. Jana Husa, k němuž se hlásil | ||
| + | i po jeho smrti. | ||
| + | |||
| + | Na podzim 1419 přivedl na výzvu radikálního plzeňského | ||
| + | kněze Václava Korandy poutníky z Klatovska do městečka | ||
| + | Žinkovy (jižně od Plzně), odkud se západočeští přívrženci | ||
| + | husitství 2. 11. společně vydali na shromáždění do Prahy | ||
| + | ohlášené na 10. 11. Nepodařilo se jim vytvořit z Prahy středisko | ||
| + | obrany proti připravovanému křižáckému tažení, proto | ||
| + | na Korandovu radu odešli s Janem Žižkou do Plzně. Po vydání | ||
| + | Plzně odpůrcům husitů na počátku jara následujícího | ||
| + | roku provázel B. Jana Žižku do Tábora. Cestou se skupina asi | ||
| + | 400 přívrženců husitství (včetně žen a dětí) 25. 3. 1420 srazila | ||
| + | s vojskem katolické šlechty u Sudoměře. Mezi padlými | ||
| + | byl i B. Jeho hrdinskou smrt oslavovali chiliastičtí kazatelé, | ||
| + | kteří ho uváděli mezi mučedníky a padlými hrdiny, s nimiž | ||
| + | se měli vyvolení setkat v budoucím obnoveném Kristově království, | ||
| + | dokonce i před Janem Husem. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české 5, 1402–1437, 2000, rejstřík; | ||
| + | A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 51; F. Šmahel, | ||
| + | Husitská revoluce 2, 3, 1993, rejstřík; J. Vančura, Dějiny někdejšího | ||
| + | královského města Klatov 1/1, 1927, rejstřík. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' J. Emler (ed.), Libri confirmationum 7, 1886; Staří letopisové čeští | ||
| + | od roku 1376 do 1527 (ed. F. Palacký), přetisk in: Dílo Františka Palackého | ||
| + | 2 (ed. J. Charvát), 1941. | ||
| + | |||
| + | Marie Bláhová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:1420]] | [[Kategorie:1420]] | ||
[[Kategorie:Sudoměř]] | [[Kategorie:Sudoměř]] | ||
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:11
| BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan | |
 | |
| Narození | ? |
|---|---|
| Úmrtí | 25.3.1420 |
| Místo úmrtí | u Sudoměře |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 246 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136831 |
BŘENĚK Švihovský z Rýzmberka a z Dolan, * ?, † 25. 3. 1420 u Sudoměře, šlechtic, husita
Příslušník rozvětveného západočeského panského rodu pánů z Rýzmberka, nejstarší syn Půty z Dolan (zemřel na rozhraní 14. a 15. století; poslední písemná zmínka 1398). Švihov však B. ani jeho přímí předkové nevlastnili, ačkoli byl B. s tímto jménem v pramenech uváděn. 1401 založil spolu s bratry oltář v kapli sv. Háty ve farním kostele v Klatovech, k níž měli podací právo, a daroval roční plat 10 kop pojištěný ve vsi Trnčí. 1404 vedl při o vesnici Mochtín. Patřil k přívržencům učení M. Jana Husa, k němuž se hlásil i po jeho smrti.
Na podzim 1419 přivedl na výzvu radikálního plzeňského kněze Václava Korandy poutníky z Klatovska do městečka Žinkovy (jižně od Plzně), odkud se západočeští přívrženci husitství 2. 11. společně vydali na shromáždění do Prahy ohlášené na 10. 11. Nepodařilo se jim vytvořit z Prahy středisko obrany proti připravovanému křižáckému tažení, proto na Korandovu radu odešli s Janem Žižkou do Plzně. Po vydání Plzně odpůrcům husitů na počátku jara následujícího roku provázel B. Jana Žižku do Tábora. Cestou se skupina asi 400 přívrženců husitství (včetně žen a dětí) 25. 3. 1420 srazila s vojskem katolické šlechty u Sudoměře. Mezi padlými byl i B. Jeho hrdinskou smrt oslavovali chiliastičtí kazatelé, kteří ho uváděli mezi mučedníky a padlými hrdiny, s nimiž se měli vyvolení setkat v budoucím obnoveném Kristově království, dokonce i před Janem Husem.
L: P. Čornej, Velké dějiny zemí Koruny české 5, 1402–1437, 2000, rejstřík; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 51; F. Šmahel, Husitská revoluce 2, 3, 1993, rejstřík; J. Vančura, Dějiny někdejšího královského města Klatov 1/1, 1927, rejstřík.
P: J. Emler (ed.), Libri confirmationum 7, 1886; Staří letopisové čeští od roku 1376 do 1527 (ed. F. Palacký), přetisk in: Dílo Františka Palackého 2 (ed. J. Charvát), 1941.
Marie Bláhová
