BŘENĚK ze Skály a ze Švihova ?1362-?1407: Porovnání verzí

Z Personal
(BŘENĚK_ze_Skály_1350-1407)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno =  BŘENĚK ze Skály
+
| jméno =  BŘENĚK ze Skály a ze Švihova
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1350
+
| datum narození = před 1362
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 1407
+
| datum úmrtí = 1407 nebo později
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> BŘENĚK ze Skály
+
}}
 +
 
 +
'''BŘENĚK ze Skály a ze Švihova''' ''(též z Rýzmberka a ze Skály), * před 1362 ?, † 1407 nebo později ?, šlechtic, politik''
 +
 
 +
Prostřední syn Viléma ze Skály a ze Švihova († 1356), potomka
 +
pánů z Rýzmberka (u Kdyně), a jeho manželky Ludmily
 +
neznámého původu, příslušník panského rodu vlastnícího
 +
rozsáhlé statky v západních Čechách. Oženil se s Eliškou
 +
z Velhartic. Z tohoto manželství jsou známi tři synové.
 +
Od 1362 byl spolu s nejmladším bratrem Půtou patronem
 +
kostela v Buděticích. Při dělení společného nedílu (asi 1367)
 +
dostal B. Švihov (u Klatov), Úsilov (u Domažlic) a Malechov
 +
(u Klatov), Půta budětické panství (u Sušice), na němž postavil
 +
hrad Rabí. Nejstarší bratr Vilém se oddělil již 1362,
 +
kdy získal hrad Skálu (u Přeštic). Po jeho smrti (po 1379)
 +
zdědili jeho panství oba mladší bratři (Vilémovi synové otce
 +
asi nepřežili).
 +
 
 +
Jako majitel Švihova byl B. též patronem švihovských kostelů
 +
a kaplí. Po smrti bezdětného bratra Půty 1399 po něm zdědil
 +
Rabí. Tehdy také zřídil pro spásu bratrovy duše a své manželky
 +
Elišky nový oltář sv. Jakuba v kostele sv. Jiljí ve Švihově
 +
a nadal ho platy. 1407 daroval roční plat dominikánskému
 +
klášteru v Klatovech.
 +
 
 +
B. patřil k předním politikům a úředníkům doby Václava
 +
IV. Kolem 1380 byl členem dvorského soudu, 1394–95
 +
nejvyšším komorníkem, od 1396 do smrti 1407 s krátkou
 +
přestávkou v průběhu 1398 dvorským sudím, 1403 nejvyšším
 +
hofmistrem. Účastnil se též některých jednání zemského
 +
soudu.
 +
 
 +
Jako příslušník panstva nespokojený s vládou Václava IV.
 +
se stal jedním z osnovatelů panské jednoty založené 5. 5.
 +
1394 s podporou moravského markrabího Jošta pro hájení
 +
politických nároků tohoto stavu a patřil k jejím významným
 +
předákům. Zda se osobně zúčastnil zajetí krále 8. 5., nelze
 +
ověřit, pramen jména přítomných pánů neuvádí. Na konci
 +
července byl jedním ze dvou zástupců panské jednoty při
 +
sjednávání podmínek pro propuštění Václava IV. na svobodu.
 +
Nechyběl při dělení úřadů mezi členy jednoty při dohodě
 +
s králem 30. 5. 1396 (získal úřad dvorského sudího). Při
 +
korunovaci královny Žofie 15. 3. 1400 držel spolu s Jindřichem
 +
z Rožmberka svatováclavskou korunu nad královninou
 +
hlavou. 1402 společně s několika dalšími členy jednoty vložil
 +
do zemských desek usnesení zemského sněmu o zemském
 +
míru ze 14. 2. 1402. Při druhém zajetí Václava IV. (1402),
 +
podporoval Zikmunda Lucemburského. Tehdy královské vojsko pod vedením Petra Zmrzlíka ze Svojšína oblehlo hrad
 +
Skálu, když se snažilo zmocnit hradů králových nepřátel, ale
 +
bez výsledku. Před odchodem z Prahy v červenci 1403 ustanovil
 +
Zikmund B. společně s Jindřichem z Rožmberka, Oldřichem
 +
z Hradce a Otou z Bergova pod vedením litomyšlského
 +
biskupa Jana Železného za své zástupce v českém státě.
 +
Na jejich statky útočili Václavovi přívrženci. Vláda Zikmundových
 +
straníků padla v první polovině října 1403. Ve správním
 +
aparátu přežil B., na rozdíl od Jindřicha z Rožmberka
 +
a Oty z Bergova, i návrat Václava IV. ze zajetí. Dne 23. 2.
 +
1404 zasedal spolu s novými zemskými úředníky a předními
 +
pány na zemském soudu pod osobním předsednictvím Václava
 +
IV. Před svým odjezdem do Slezska asi na konci května
 +
1404 ho Václav IV. ustanovil členem čtyřčlenné rady, jíž svěřil
 +
vládu v zemi za své nepřítomnosti.
 +
 
 +
'''L:''' Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4 (Západní Čechy),
 +
1985, s. 303; F. Palacký, Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků.
 +
Doplnil J. Charvát, in: Dílo Františka Palackého 1, 1941, s. 343n.;
 +
A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 11n.; tamtéž
 +
11, 1897, s. 88, 173n.; J. Spěváček, Václav IV., 1361–1419. K předpokladům
 +
husitské revoluce, 1986, rejstřík.
 +
 
 +
Marie Bláhová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:46- Představitel povstání do r. 1848]]
 
[[Kategorie:46- Představitel povstání do r. 1848]]
 
+
[[Kategorie:1362]]
[[Kategorie:1350]]
+
 
[[Kategorie:1407]]
 
[[Kategorie:1407]]

Verze z 16. 1. 2017, 16:49

BŘENĚK ze Skály a ze Švihova
Narození před 1362
Úmrtí 1407 nebo později
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

46- Představitel povstání do r. 1848
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43010

BŘENĚK ze Skály a ze Švihova (též z Rýzmberka a ze Skály), * před 1362 ?, † 1407 nebo později ?, šlechtic, politik

Prostřední syn Viléma ze Skály a ze Švihova († 1356), potomka pánů z Rýzmberka (u Kdyně), a jeho manželky Ludmily neznámého původu, příslušník panského rodu vlastnícího rozsáhlé statky v západních Čechách. Oženil se s Eliškou z Velhartic. Z tohoto manželství jsou známi tři synové. Od 1362 byl spolu s nejmladším bratrem Půtou patronem kostela v Buděticích. Při dělení společného nedílu (asi 1367) dostal B. Švihov (u Klatov), Úsilov (u Domažlic) a Malechov (u Klatov), Půta budětické panství (u Sušice), na němž postavil hrad Rabí. Nejstarší bratr Vilém se oddělil již 1362, kdy získal hrad Skálu (u Přeštic). Po jeho smrti (po 1379) zdědili jeho panství oba mladší bratři (Vilémovi synové otce asi nepřežili).

Jako majitel Švihova byl B. též patronem švihovských kostelů a kaplí. Po smrti bezdětného bratra Půty 1399 po něm zdědil Rabí. Tehdy také zřídil pro spásu bratrovy duše a své manželky Elišky nový oltář sv. Jakuba v kostele sv. Jiljí ve Švihově a nadal ho platy. 1407 daroval roční plat dominikánskému klášteru v Klatovech.

B. patřil k předním politikům a úředníkům doby Václava IV. Kolem 1380 byl členem dvorského soudu, 1394–95 nejvyšším komorníkem, od 1396 do smrti 1407 s krátkou přestávkou v průběhu 1398 dvorským sudím, 1403 nejvyšším hofmistrem. Účastnil se též některých jednání zemského soudu.

Jako příslušník panstva nespokojený s vládou Václava IV. se stal jedním z osnovatelů panské jednoty založené 5. 5. 1394 s podporou moravského markrabího Jošta pro hájení politických nároků tohoto stavu a patřil k jejím významným předákům. Zda se osobně zúčastnil zajetí krále 8. 5., nelze ověřit, pramen jména přítomných pánů neuvádí. Na konci července byl jedním ze dvou zástupců panské jednoty při sjednávání podmínek pro propuštění Václava IV. na svobodu. Nechyběl při dělení úřadů mezi členy jednoty při dohodě s králem 30. 5. 1396 (získal úřad dvorského sudího). Při korunovaci královny Žofie 15. 3. 1400 držel spolu s Jindřichem z Rožmberka svatováclavskou korunu nad královninou hlavou. 1402 společně s několika dalšími členy jednoty vložil do zemských desek usnesení zemského sněmu o zemském míru ze 14. 2. 1402. Při druhém zajetí Václava IV. (1402), podporoval Zikmunda Lucemburského. Tehdy královské vojsko pod vedením Petra Zmrzlíka ze Svojšína oblehlo hrad Skálu, když se snažilo zmocnit hradů králových nepřátel, ale bez výsledku. Před odchodem z Prahy v červenci 1403 ustanovil Zikmund B. společně s Jindřichem z Rožmberka, Oldřichem z Hradce a Otou z Bergova pod vedením litomyšlského biskupa Jana Železného za své zástupce v českém státě. Na jejich statky útočili Václavovi přívrženci. Vláda Zikmundových straníků padla v první polovině října 1403. Ve správním aparátu přežil B., na rozdíl od Jindřicha z Rožmberka a Oty z Bergova, i návrat Václava IV. ze zajetí. Dne 23. 2. 1404 zasedal spolu s novými zemskými úředníky a předními pány na zemském soudu pod osobním předsednictvím Václava IV. Před svým odjezdem do Slezska asi na konci května 1404 ho Václav IV. ustanovil členem čtyřčlenné rady, jíž svěřil vládu v zemi za své nepřítomnosti.

L: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4 (Západní Čechy), 1985, s. 303; F. Palacký, Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků. Doplnil J. Charvát, in: Dílo Františka Palackého 1, 1941, s. 343n.; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 9, 1893, s. 11n.; tamtéž 11, 1897, s. 88, 173n.; J. Spěváček, Václav IV., 1361–1419. K předpokladům husitské revoluce, 1986, rejstřík.

Marie Bláhová