BŘENEK Josef Alois 4.3.1820-27.4.1878: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 53: Řádka 53:
 
fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 637, Úmrtní matrika pro farnost v Předklášteří
 
fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 637, Úmrtní matrika pro farnost v Předklášteří
 
u Tišnova, sv. III, fol. 138.
 
u Tišnova, sv. III, fol. 138.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/306186 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Hana Karkanová
 
Hana Karkanová

Verze z 13. 10. 2018, 22:35

Josef Alois BŘENEK
Narození 4.3.1820
Místo narození Hranice
Úmrtí 27.4.1878
Místo úmrtí Předklášteří u Tišnova
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43008

BŘENEK, Josef Alois, * 4. 3. 1820 Hranice, † 27. 4. 1878 Předklášteří u Tišnova, sochař, řezbář, restaurátor

Pocházel z rodiny měšťana a soukeníka. Byl otcem Antonína B. (1848–1908), sochaře a pedagoga. Výtvarné nadání se u B. projevilo již v dětství. Od 1837 se učil v dílně brněnského sochaře a řezbáře B. Edeleho, kde zůstal až do 1842. Během svého tovaryšského putování pobýval pravděpodobně 1842–44 na AVU ve Vídni, kde se patrně učil jako soukromý žák u některého z profesorů a studoval umělecké sbírky. Od 1844 se usadil v Brně. Tam nabyl měšťanského práva a otevřel si vlastní sochařskou dílnu, jež pracovala na zakázkách brněnských a venkovských objednavatelů. B. dílo sice ovlivnily bohaté drapérie a plastická plnost soch B. Edeleho, avšak postrádalo barokní pohyb a monumentalitu plastik učitele. Jeho práce tvořily přechod mezi klasicismem a měšťanským realismem a historismem na Moravě. Náměty si často vybíral z rakouských a z českých dějin. V Brně pracoval podle architektonických návrhů vídeňských architektů, mj. na sochařské výzdobě brněnské okružní třídy. Dále zhotovoval oltáře pro kostely a kaple především na Moravě a restauroval sochy. Zemřel na vodnatelnost a byl pohřben 30. 4. 1878.

D: RSN 1, s. 882 (kde neúplný soupis B. prací); výběr – sochařské práce: Brno, Komenského náměstí, karyatidy na průčelí bývalého gymnázia (1862); Lomnice u Tišnova, římskokatolický kostel, Boží hrob (1844–47); Mohelnice, římskokatolický kostel, kamenné sochy sv. Ambrože a Augustina; Rajhrad, benediktinský klášterní kostel, sochy sv. Vojtěcha a Vincence; Doubravník, římskokatolický kostel, tabernákl s krucifixem na hlavním oltáři; Tišnov, mariánský sloup (1863); restaurátorské práce: Lomnice u Tišnova, barokní morový sloup na náměstí; Velehrad, rekonstrukce vnitřního mobiliáře v poutním chrámu; Předklášteří u Tišnova, křížová chodba v cisterciáckém klášteře.

L: RSN 1, s. 882; OSN 4, s. 635; BOS 2, s. 475; F. K. Krejčí, J. B., 1938; Toman 1, s. 109; BL 1, s. 143; NEČVU 1, s. 94; Thieme – Becker 4, s. 579; Saur 14, s. 113n.; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 36n., 2, 1999, s. 402n.

P: ZA Opava, pracoviště Olomouc, Rodná matrika římskokatolické fary Hranice-předměstí, inv. č. 6 795, sign. L VI 7, sv. VI, fol. 5; MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 1 637, Úmrtní matrika pro farnost v Předklášteří u Tišnova, sv. III, fol. 138.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hana Karkanová