BŘEZINA Antonín 4.3.1895-19.6.1941: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 254
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 15:33

Antonín BŘEZINA
Narození 4.3.1895
Místo narození Velká Chyška u Pelhřimova
Úmrtí 19.6.1941
Místo úmrtí Domažlice
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 254

BŘEZINA, Antonín, * 4. 3. 1895 Velká Chyška u Pelhřimova, † 19. 6. 1941 Domažlice, lesník, pedagog, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny učitele. Obecnou a tři třídy měšťanské školy vychodil v Lounech a absolvoval jednoroční kurs v Humpolci a prázdninový lukařský kurs na velkostatku v Pátku nad Ohří (1907). Pak vykonal předepsanou roční lesnickou praxi v polesí Skalka na colloredo-mansfeldském velkostatku Opočno pod vedením lesmistra Josefa Bohutínského, aby mohl navštěvovat českou dvouletou revírnickou školu (1910–12) a dvouletý Vyšší ústav lesnický v Písku (1912–14). Tam složil závěrečnou odbornou zkoušku a získal absolutorium. Po studiích se stal nejprve pomocným učitelem lesnictví na rolnicko-lnářské škole v Humpolci (1914), pak lesním adjunktem u správ lesů Velká Buková, Lány a Lužná na fürstenberském velkostatku Křivoklát (1914–17) a taxačním adjunktem na Křivoklátě (1919–22), kde ho řídil lesník ing. Alois Nechleba. Mezitím B. nastoupil vojenskou službu (1917–18). Složil státní zkoušku pro samostatné lesní hospodáře (1919) a zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší lesnické školy (1922). Stal se prvním odborným učitelem na nově zřízené státní škole pro lesní hajné v Domažlicích (1922–33). Dále byl B. jmenován ředitelem státních zemědělských škol (hájenské, dřevařsko-pilařské a zimní rolnické) v Liptovském Hrádku (1933–38). Po návratu ze Slovenska mu ministerstvo zemědělství přidělilo službu v Pedagogickém semináři v Praze (1939), pověřilo ho správou polesí Hůrka Vyšší lesnické školy v Písku (1939), pak převedlo na jednoletou hospodářskou školu v Praze (1939–40) a nakonec ho jmenovalo ředitelem školy pro lesní hajné v Domažlicích.

Napsal knihu Československá myslivost a obdržel za ni národní cenu země České za rok 1938 a další ocenění v Bulharsku, Jugoslávii a v Polsku. Přijal členství v Československé myslivecké jednotě, Ústřední jednotě československého lesnictva, Československé matici lesnické, Lesnickém a mysliveckém muzeu při Československém zemědělském muzeu v Praze a ve správním výboru Pedagogické společnosti zemědělské. Vykazoval rozsáhlou přednáškovou a poradní činnost na Domažlicku, kde dále zasedal v kuratoriu zemědělského oddělení tamního muzea (1932) a kde byl zvolen jednatelem Spolku pro ochranu honby a chov loveckých psů. B. se oženil s Annou, roz. Obytovou, a spolu měli dvě dcery. Starší Libuše B. byla významnou odbornicí v živočišné výrobě se specializací na chov koní. Působila na středních zemědělských školách, naposledy na katedře pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze.

D: výběr: Ochrana lesů, 1927; Československá myslivost. Učebnice myslivosti. Příručka pro žáky lesnických škol, přátele lovu a myslivosti, 1930, 1937; Bibliografie lesnického písemnictví Čech, Moravy, Slezska a Slovenska za r. 1938, in: Dobové spisky Matice lesnické 7, 1939, seš. 3–4; Bibliografie lesnického písemnictví Čech a Moravy za r. 1939, 1940.

L: G. Novotný, A. B. (1895–1941). Lesník, ředitel škol a odborný spisovatel, in: Zprávy lesnického výzkumu. Reports of forestry research, sv. 47, 2002, č. 4, s. 232n. (kde soupis B. prací).

Gustav Novotný