BŘEZINA Jan 25.2.1930-8.7.1994: Porovnání verzí

Z Personal
(BŘEZINA_Jan_25.2.1930-8.7.1994)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jan BŘEZINA
 
| jméno = Jan BŘEZINA
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Brezina Jan portret2.jpg
 
| datum narození = 25.2.1930
 
| datum narození = 25.2.1930
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Milkov u Litovle
 
| datum úmrtí = 8.7.1994
 
| datum úmrtí = 8.7.1994
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Šternberk u Olomouce
−
| povolání = 56- Filozof
+
| povolání = 56- Filozof<br />61- Pedagog
−
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jan BŘEZINA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 255
 +
}}
 +
 
 +
'''BŘEZINA, Jan,''' ''* 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní
 +
školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu
 +
(dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval
 +
1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština
 +
na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde
 +
byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil
 +
doktorskou disertační práci s názvem ''Tři kapitoly o positivismu''
 +
a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil
 +
s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna
 +
Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu.
 +
V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor
 +
v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně
 +
vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku.
 +
Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně
 +
přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu
 +
na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen
 +
z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet
 +
a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména
 +
fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90.
 +
letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990
 +
přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde
 +
se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem ''Vztah filozofie''
 +
''Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně''. Přednášel filozofii
 +
antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval
 +
a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně
 +
role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého
 +
poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy
 +
přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož
 +
osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G.
 +
Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami
 +
o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik
 +
slovníkových hesel ''Filosofického slovníku'' (1995).
 +
 
 +
'''D:''' SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích,
 +
in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem
 +
existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.;
 +
Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie
 +
osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1,
 +
1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993;
 +
Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie
 +
J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica
 +
2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und
 +
sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl,
 +
Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom
 +
Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche,
 +
Filosofie v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého
 +
metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm.
 +
 
 +
'''L:''' SČF, s. 59n.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B.,
 +
sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125.
 +
 
 +
Ivan Blecha, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
−
 
 
[[Kategorie:1930]]
 
[[Kategorie:1930]]
 +
[[Kategorie:Milkov]]
 
[[Kategorie:1994]]
 
[[Kategorie:1994]]
 +
[[Kategorie:Šternberk]]

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:35

Jan BŘEZINA
Narození 25.2.1930
Místo narození Milkov u Litovle
Úmrtí 8.7.1994
Místo úmrtí Šternberk u Olomouce
Povolání 56- Filozof
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 255
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81472

BŘEZINA, Jan, * 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog

Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu (dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval 1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil doktorskou disertační práci s názvem Tři kapitoly o positivismu a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu. V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku. Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90. letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990 přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem Vztah filozofie Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně. Přednášel filozofii antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G. Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik slovníkových hesel Filosofického slovníku (1995).

D: SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích, in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.; Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1, 1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993; Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche, Filosofie v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm.

L: SČF, s. 59n.

P: Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B., sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125.

Ivan Blecha, Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=BŘEZINA_Jan_25.2.1930-8.7.1994&oldid=111238“