BŘEZINA Jan 25.2.1930-8.7.1994: Porovnání verzí
(BŘEZINA_Jan_25.2.1930-8.7.1994) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan BŘEZINA | | jméno = Jan BŘEZINA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Brezina Jan portret2.jpg |
| datum narození = 25.2.1930 | | datum narození = 25.2.1930 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Milkov u Litovle |
| datum úmrtí = 8.7.1994 | | datum úmrtí = 8.7.1994 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Šternberk u Olomouce |
− | | povolání = 56- Filozof | + | | povolání = 56- Filozof<br />61- Pedagog |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 255 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BŘEZINA, Jan,''' ''* 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní | ||
+ | školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu | ||
+ | (dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval | ||
+ | 1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština | ||
+ | na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde | ||
+ | byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil | ||
+ | doktorskou disertační práci s názvem ''Tři kapitoly o positivismu'' | ||
+ | a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil | ||
+ | s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna | ||
+ | Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu. | ||
+ | V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor | ||
+ | v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně | ||
+ | vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku. | ||
+ | Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně | ||
+ | přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu | ||
+ | na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen | ||
+ | z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet | ||
+ | a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména | ||
+ | fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90. | ||
+ | letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990 | ||
+ | přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde | ||
+ | se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem ''Vztah filozofie'' | ||
+ | ''Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně''. Přednášel filozofii | ||
+ | antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval | ||
+ | a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně | ||
+ | role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého | ||
+ | poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy | ||
+ | přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož | ||
+ | osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G. | ||
+ | Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami | ||
+ | o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik | ||
+ | slovníkových hesel ''Filosofického slovníku'' (1995). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích, | ||
+ | in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem | ||
+ | existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.; | ||
+ | Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie | ||
+ | osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1, | ||
+ | 1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993; | ||
+ | Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie | ||
+ | J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica | ||
+ | 2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und | ||
+ | sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, | ||
+ | Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom | ||
+ | Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche, | ||
+ | Filosofie v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého | ||
+ | metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' SČF, s. 59n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B., | ||
+ | sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125. | ||
+ | |||
+ | Ivan Blecha, Gustav Novotný | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1930]] | [[Kategorie:1930]] | ||
+ | [[Kategorie:Milkov]] | ||
[[Kategorie:1994]] | [[Kategorie:1994]] | ||
+ | [[Kategorie:Šternberk]] |
Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:35
Jan BŘEZINA | |
Narození | 25.2.1930 |
---|---|
Místo narození | Milkov u Litovle |
Úmrtí | 8.7.1994 |
Místo úmrtí | Šternberk u Olomouce |
Povolání |
56- Filozof 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 255 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81472 |
BŘEZINA, Jan, * 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog
Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu (dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval 1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil doktorskou disertační práci s názvem Tři kapitoly o positivismu a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu. V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku. Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90. letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990 přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem Vztah filozofie Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně. Přednášel filozofii antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G. Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik slovníkových hesel Filosofického slovníku (1995).
D: SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích, in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.; Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1, 1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993; Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche, Filosofie v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm.
L: SČF, s. 59n.
P: Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B., sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125.
Ivan Blecha, Gustav Novotný