BŘEZINA Jan 25.2.1930-8.7.1994

Z Personal
Jan BŘEZINA
Narození 25.2.1930
Místo narození Milkov u Litovle
Úmrtí 8.7.1994
Místo úmrtí Šternberk u Olomouce
Povolání

56- Filozof

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81472

BŘEZINA, Jan, * 25. 2. 1930 Milkov u Litovle, † 8. 7. 1994 Šternberk u Olomouce, filozof, pedagog

Pocházel z rodiny venkovského kováře. Absolvoval malotřídní školu v Kladkách. Nejprve studoval na státním gymnáziu (dnes Gymnázium Jana Opletala) v Litovli, kde maturoval 1949. V období 1949–53 vystudoval obor filozofie – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde byl žákem mj. Josefa Ludvíka Fischera a kde 1953 obhájil doktorskou disertační práci s názvem Tři kapitoly o positivismu a byl promován titulem doktor filozofie (PhDr.). 1953 se oženil s Ludmilou, roz. Koutnou, s níž vychoval dvě děti: syna Jana, dnes báňského inženýra, geologa a politika, a dceru Ludmilu. V období 1953–70 působil jako středoškolský profesor v Uničově, kde se nakonec stal i ředitelem střední všeobecně vzdělávací školy, pak 1970–90 na gymnáziu ve Šternberku. Od konce padesátých do počátku sedmdesátých let současně přednášel externě filozofii v rámci výuky marxismu-leninismu na olomoucké Univerzitě Palackého. Poté, co byl 1970 vyloučen z KSČ, byl zbaven ředitelské funkce i možnosti přednášet a filozofii se mohl věnovat jen soukromě. Zabýval se zejména fenomenologií a filozofií Jana Patočky. Teprve v 90. letech mohl plně rozvinout své zaujetí pro obor. Od 1990 přijal místo odborného asistenta na obnovené katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se také 1993 habilitoval, a to prací s názvem Vztah filozofie Ernsta Cassirera k osvícenectví a moderně. Přednášel filozofii antickou a zejména německého osvícenství. Dále rozpracoval a publikoval některé odborné studie. V nich si všímal hlavně role fenomenologie v diskusi o mezích tradičního vědeckého poznání. Za vhodné vodítko považoval především analýzy přirozeného světa a lidské existence v díle Jana Patočky, jehož osobnost se pokoušel zasadit do souvislosti naší národní filozofie a filozofie dějin, zejména v konfrontaci s Tomášem G. Masarykem a Josefem Ludvíkem Fischerem a s jejich úvahami o krizi Evropy a osvícenského racionalismu. Napsal i několik slovníkových hesel Filosofického slovníku (1995).

D: SČF, s. 59n. (kde neúplný soupis B. díla); výběr: Logika na gymnáziích, in: Matematika a fyzika ve škole 9, 1978/79, s. 737n.; Patočkův pojem existence, in: P. Marek (ed.), O Edmundu Husserlovi, 1991, s. 106n.; Úvod do řeckého metafyzického myšlení, 1992; Některé aspekty filosofie osvícenství, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 1, 1993, s. 37n.; Pokus o českou národní filosofii a jeho ztroskotání, 1993; Einige Worte zur Faustproblematik, Ellwangen 1993; In margine filosofie J. L. Fischera, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Philosophica 2, 1994, s. 13n.; Der Versuch einer tschechischen Nationalphilosophie und sein Scheitern, in: J. Bloss a kol. (ed.), Intentionalität – Werte – Kunst (Husserl, Ingarden, Patočka). Beiträge zur gleichnamigen Prager Konferenz vom Mai 1992, 1995, s. 133n.; (překlad z němčiny s J. Horákem) F. Nietzsche, Filosofi e v tragickém období Řeků, 1994 (kde B. studie Úvod do řeckého metafysického myšlení, s. 93n.); fl u.cas.cz/newweb/prehled/brezina.htm.

L: SČF, s. 59n.

P: Archiv Univerzity Palackého v Olomouci, fond Rektorát, osobní spis J. B., sign. 360/7189, habilitační spis J. B., sign. 9/125.

Ivan Blecha, Gustav Novotný