BŘEZINA Přemysl 11.9.1910-16.9.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 16.9.1997
 
| datum úmrtí = 16.9.1997
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
+
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />6- Botanik
6- Botanik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 258-259
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 9. 10. 2019, 16:38

Přemysl BŘEZINA
Narození 11.9.1910
Místo narození Blovice u Plzně
Úmrtí 16.9.1997
Místo úmrtí Praha
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 258-259

BŘEZINA, Přemysl, * 11. 9. 1910 Blovice u Plzně, † 16. 9. 1997 Praha, lesník, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny učitele obecné školy. 1921–28 studoval na reálce v Plzni a 1928–32 na odboru lesního inženýrství Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze. 1933 složil druhou státní zkoušku a byl promován inženýrem. Pak se stal lesním hospodářem a lesmistrem města Domažlice (1933–46) a krátce lesmistrem na velkostatku Zbiroh (1946–48). V době svého domažlického působení složil 1935 zkoušku jak pro samostatné lesní hospodáře, tak pro úředně autorizované civilní inženýry pro lesnictví (1941). Službu vrcholného úředníka ve vyšších soukromých službách opustil a až do odchodu do výslužby 1970 pracoval v jihočeské pobočce důležité celostátní organizace pro hospodářskou úpravu lesů (nesla názvy nejprve Československé státní lesy, n. p., Závod pro úpravu lesního hospodářství pro kraj České Budějovice se sídlem v Hluboké nad Vltavou, zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, sekce Třeboň, později Lesoprojekt Zvolen a Lesprojekt, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice). Postupně zastával funkce vedoucího taxační sekce, dále vedoucího pracovní sekce stanovištního průzkumu a nakonec samostatného inženýra specialisty typologického průzkumu lesů. Typologické šetření, součást nových lesních hospodářských plánů, prováděl hlavně v oblasti Třeboňské pánve, Středočeské pahorkatiny a Českomoravské vrchoviny, a to v areálu osmi tehdejších lesních závodů (Třeboň, Nové Hrady, Chlum u Třeboně, Kardašova Řečice, Jindřichův Hradec, Planá nad Lužnicí, Bechyně, Hluboká nad Vltavou, 1953–70). Jako znalec jehličnatých lesů se zúčastnil s prof. E. Hadačem, geobotanikem a ekologem, výzkumů alpínské a subalpínské vegetace ve Vysokých Tatrách. Po odchodu do výslužby spolu s D. Dykyjovou, výzkumnicí v oboru ekologie jihočeských a jihomoravských mokřadů, se S. Přibilem a s prof. J. Jeníkem se od počátku sedmdesátých let podílel na zpracování návrhu na vyhlášení Třeboňska biosférickou rezervací UNESCO a chráněnou krajinnou oblastí. To se podařilo 1977 a 1979. Svou monografií Lesní společenstva Třeboňské pánve (1975) upozornil nejen na mimořádnou hodnotu druhového bohatství a prvků třeboňské krajiny a přírody, ale i na své znalosti typologie, geobotaniky a fytocenologie. Přijal předsednictví v komisi pro ochranu přírody a životní prostřední při tehdejším Městském úřadě Třeboň, byl okresním konzervátorem, spolupracoval s Botanickým ústavem ČSAV a s rybáři při zalesňování a estetických úpravách břehů rybníků. Zahynul při dopravní nehodě.

D: Třídění a metody výzkumu našich blat, 1953 (s E. Hadačem a kol.); Přirozené porosty blatky (Pinus mugo subsp. uncinata, var. rotundata, f. pyramidata Hartig) na blatech v Třeboňské pánvi, in: Ochrana přírody 11, 1956, s. 44n.; Stanovištní typy na rašeliništích v Třeboňské pánvi (zámecké polesí Třeboně), in: Sborník ČSAZV-Lesnictví 30, 1957, s. 821n.; Stanovištně typologický přehled lesních společenstev v Povltaví, in: tamtéž 33, 1960, s. 313n.; Vegetationseinheiten der Nadelwälder, in: E. Hadač, Übersicht der höheren Vegetationseinheiten des Tatragebirges, in: Vegetation [Haag] 11, 1962, s. 46n. (s E. Hadačem); Poznámky o vegetaci Třeboňských blat, in: Sborník Pedagogického institutu Plzeň. Zemědělství a příroda 4, 1963, s. 207n. (s E. Hadačem, V. Ježkem a J. Kubičkou); Lesní společenstva Třeboňských blat a ztráty vzniklé jejich vytěžením, in: Lesnický časopis 10, 1964, s. 401n.; Rostlinná společenstva Trojrohého plesa ve Vysokých Tatrách, in: Zbornik TANAP [Martin] 11, 1969, s. 481n. (s E. Hadačem a V. Ježkem); Die Pflanzengesellschaften des Tales „Dolina Siedmich prameňov“ in der Belaer Tatra, in: Vegetácia ČSSR B 2, 1969, s. 1n. (s E. Hadačem); Třeboňsko – chráněná krajinná oblast, in: Třeboňský kulturní zpravodaj 1, 1974, č. 4, s. 5n.; Lesní společenstva Třeboňské pánve, 1975; Demonstrační objekt Novohradské hvozdy. Vzorové hospodaření v horském lese, 1997 (s J. Mášou).

L: J. Jeník, Ing. P. B. – 65 let, in: Preslia. Časopis Československé botanické společnosti 47, 1975, s. 283n.; Tomeš 1, s. 150; http://www.trebon.net/ download.php?id=61.

P: Archiv ČVUT, odbor lesního inženýrství Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství ČVUT, 1933, protokoly druhé státní zkoušky, č. 532 (P. B.); Archiv Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, pobočka České Budějovice, kopie osobních spisů, P. B.

Gustav Novotný