Biografický slovník
BŘEZINA Václav 15.9.1862-9.9.1906: Porovnání verzí
(BŘEZINA_Václav_15.9.1862-9.9.1906) |
|||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BŘEZINA, Václav,''' ''* 15. 9. 1862 Pátek nad Ohří, † 9. 9. 1906 Jindřichův Hradec, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem ředitele školy a podle otcova přání se měl stát učitelem. | ||
| + | Na pražskou Akademii (AVU) směl vstoupit až po absolvování | ||
| + | akademického gymnázia. 1880–82 navštěvoval | ||
| + | elementární školu a přípravku Františka Čermáka. Po třech | ||
| + | semestrech – nespokojen s výukou založenou na kopírování | ||
| + | daných předloh – přešel do soukromé krajinářské školy | ||
| + | L. Stephana (1883) a po roce do Vídně k Janu V. Kautskému, | ||
| + | rodákovi z Prahy, který ve Vídni působil jako dvorní | ||
| + | malíř divadelních dekorací a krajinář a otevřel si tam soukromou | ||
| + | krajinářskou školu. Tu navštěvovali i čeští adepti krajinomalby | ||
| + | v době, kdy nebyla na pražské Akademii krajinářská | ||
| + | výuka (1866–87). Seznámil se tam s J. Mařákem, který | ||
| + | s Kautským spolupracoval. 1885 se z otcova rozhodnutí B. | ||
| + | vrátil domů, vstoupil na Stavební průmyslovou školu v Plzni | ||
| + | a připravoval se na dráhu stavitele. Když byl J. Mařák 1887 | ||
| + | povolán z Vídně na pražskou Akademii jako profesor nově | ||
| + | otevřené krajinářské školy, stal se B. jedním z jeho prvních | ||
| + | žáků. Po ukončení studií žil v Lenešicích v rodném Poohří, | ||
| + | odkud pravidelně obesílal výroční výstavy Krasoumné jednoty | ||
| + | (KJ) v Praze, jejímž členem byl od 1899. Prahu navštěvoval | ||
| + | zřídka, 1896–99 však vyhověl žádosti už těžce nemocného | ||
| + | Mařáka a společně s B. Dvořákem a P. Mařákovou mu | ||
| + | pomáhal s prací na výzdobě ochozu a schodiště Národního | ||
| + | muzea. 1899–1902 žil v Náchodě, odkud se přestěhoval | ||
| + | do Mladé Boleslavi. Tam si otevřel soukromou krajinářskou | ||
| + | školu. V letních měsících často pobýval v Jindřichově | ||
| + | Hradci, kde také nečekaně zemřel. Pohřben byl v Lázních | ||
| + | Bělohrad. B. patřil k těm Mařákovým žákům, kteří nejvíce | ||
| + | vycházeli z příkladu učitelova lyrického romantismu. Podobně | ||
| + | jako on v uhlokresbách a olejích obměňoval neustále | ||
| + | pohledy na lesní cesty, okraje lesa a březové háje v ranním | ||
| + | slunci i podvečerním stmívání. Záběry na lesní skály, potoky | ||
| + | bažiny, vřesoviště, louky, pastviny a meze v proměnách ročních | ||
| + | období, v barvách jara, léta, podzimu i zimy byly jeho | ||
| + | oblíbenými motivy, za kterými vycházel nejčastěji do okolí | ||
| + | Mladé Boleslavi, Ratibořic na Náchodsku (cyklus ''Babiččino údolí''), v posledních letech je vyhledával především v jižních | ||
| + | Čechách (''Počátek jara'', 1853; ''Skály'', 1896; ''Podzim v bukovém'' | ||
| + | lese, 1900; všechny NG v Praze). K nejznámějším B. dílům | ||
| + | patří rozměrný olej ''Tragédie lesa na Brance'', znázorňující důsledky | ||
| + | větrné smrště 9. 4. 1902 (NG v Praze). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' samostatné výstavy: Náchod, 1902; Jindřichův Hradec, 1903 a 1906; | ||
| + | Mladá Boleslav, 1905; kolektivní výstavy: KJ Praha, 1889–1900; Lázně Bělohrad | ||
| + | (s J. Kalvodou), 1905; Jubilejní výstava KJ, Praha, 1908; Julius Mařák | ||
| + | a jeho škola, Jednota umělců výtvarných (JUV), Praha, 1929; Hradec Králové, | ||
| + | 1934; Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze, 1999; jeho obrazy vlastní | ||
| + | NG v Praze, regionální galerie, soukromí sběratelé. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Kovárna, J. Mařák a jeho škola, 1929–30, s. 33; N. Blažíčková-Horová | ||
| + | (ed.), J. Mařák a jeho žáci (katalog výstavy NG v Praze), 1999, s. 128, 177, | ||
| + | s. 249n.; Toman 1, s. 110; OSN 28, s. 135; NEČVU D, s. 126. | ||
| + | |||
| + | Naděžda Blažíčková-Horová | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1862]] | [[Kategorie:1862]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Pátek nad Ohří]] |
[[Kategorie:1906]] | [[Kategorie:1906]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Jindřichův Hradec]] |
Verze z 22. 1. 2017, 12:04
| Václav BŘEZINA | |
 | |
| Narození | 15.9.1862 |
|---|---|
| Místo narození | Pátek nad Ohří |
| Úmrtí | 9.9.1906 |
| Místo úmrtí | Jindřichův Hradec |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43034 |
BŘEZINA, Václav, * 15. 9. 1862 Pátek nad Ohří, † 9. 9. 1906 Jindřichův Hradec, malíř
Byl synem ředitele školy a podle otcova přání se měl stát učitelem. Na pražskou Akademii (AVU) směl vstoupit až po absolvování akademického gymnázia. 1880–82 navštěvoval elementární školu a přípravku Františka Čermáka. Po třech semestrech – nespokojen s výukou založenou na kopírování daných předloh – přešel do soukromé krajinářské školy L. Stephana (1883) a po roce do Vídně k Janu V. Kautskému, rodákovi z Prahy, který ve Vídni působil jako dvorní malíř divadelních dekorací a krajinář a otevřel si tam soukromou krajinářskou školu. Tu navštěvovali i čeští adepti krajinomalby v době, kdy nebyla na pražské Akademii krajinářská výuka (1866–87). Seznámil se tam s J. Mařákem, který s Kautským spolupracoval. 1885 se z otcova rozhodnutí B. vrátil domů, vstoupil na Stavební průmyslovou školu v Plzni a připravoval se na dráhu stavitele. Když byl J. Mařák 1887 povolán z Vídně na pražskou Akademii jako profesor nově otevřené krajinářské školy, stal se B. jedním z jeho prvních žáků. Po ukončení studií žil v Lenešicích v rodném Poohří, odkud pravidelně obesílal výroční výstavy Krasoumné jednoty (KJ) v Praze, jejímž členem byl od 1899. Prahu navštěvoval zřídka, 1896–99 však vyhověl žádosti už těžce nemocného Mařáka a společně s B. Dvořákem a P. Mařákovou mu pomáhal s prací na výzdobě ochozu a schodiště Národního muzea. 1899–1902 žil v Náchodě, odkud se přestěhoval do Mladé Boleslavi. Tam si otevřel soukromou krajinářskou školu. V letních měsících často pobýval v Jindřichově Hradci, kde také nečekaně zemřel. Pohřben byl v Lázních Bělohrad. B. patřil k těm Mařákovým žákům, kteří nejvíce vycházeli z příkladu učitelova lyrického romantismu. Podobně jako on v uhlokresbách a olejích obměňoval neustále pohledy na lesní cesty, okraje lesa a březové háje v ranním slunci i podvečerním stmívání. Záběry na lesní skály, potoky bažiny, vřesoviště, louky, pastviny a meze v proměnách ročních období, v barvách jara, léta, podzimu i zimy byly jeho oblíbenými motivy, za kterými vycházel nejčastěji do okolí Mladé Boleslavi, Ratibořic na Náchodsku (cyklus Babiččino údolí), v posledních letech je vyhledával především v jižních Čechách (Počátek jara, 1853; Skály, 1896; Podzim v bukovém lese, 1900; všechny NG v Praze). K nejznámějším B. dílům patří rozměrný olej Tragédie lesa na Brance, znázorňující důsledky větrné smrště 9. 4. 1902 (NG v Praze).
D: samostatné výstavy: Náchod, 1902; Jindřichův Hradec, 1903 a 1906; Mladá Boleslav, 1905; kolektivní výstavy: KJ Praha, 1889–1900; Lázně Bělohrad (s J. Kalvodou), 1905; Jubilejní výstava KJ, Praha, 1908; Julius Mařák a jeho škola, Jednota umělců výtvarných (JUV), Praha, 1929; Hradec Králové, 1934; Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze, 1999; jeho obrazy vlastní NG v Praze, regionální galerie, soukromí sběratelé.
L: F. Kovárna, J. Mařák a jeho škola, 1929–30, s. 33; N. Blažíčková-Horová (ed.), J. Mařák a jeho žáci (katalog výstavy NG v Praze), 1999, s. 128, 177, s. 249n.; Toman 1, s. 110; OSN 28, s. 135; NEČVU D, s. 126.
Naděžda Blažíčková-Horová
