BŘEZNOVSKÝ Václav 10.8.1843-19.10.1918: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku BŘEZNOVSKÝ Václav 10.8.1843-1918 na BŘEZNOVSKÝ Václav 10.8.1843-19.10.1918 bez založení přesměrování)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Václav BŘEZNOVSKÝ
 
| jméno = Václav BŘEZNOVSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Breznovsky Vaclav portret.png
 
| datum narození = 10.8.1843
 
| datum narození = 10.8.1843
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 57: Řádka 57:
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Breznovsky Vaclav hrob.jpg|Hrob Václava Březnovského na Olšanských hřbitovech v Praze
 +
</gallery>

Verze z 7. 7. 2019, 18:16

Václav BŘEZNOVSKÝ
Narození 10.8.1843
Místo narození Praha
Úmrtí 19.10.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BŘEZNOVSKÝ, Václav, * 10. 8. 1843 Praha, † 19. 10. 1918 Praha, politik, podnikatel v kožedělném oboru

Pocházel z rodiny pražských rukavičkářů, v oboru se sám vyučil a složil mistrovské zkoušky. Během praxe po evropských rukavičkářských závodech se účastnil polského povstání 1863, organizoval české dobrovolníky v Krakově a strávil půl roku ve vazbě. V 60. letech cestoval po Německu, Francii, Belgii, Itálii, Švýcarsku, Uhrách a jihoslovanských zemích. 1868–75 byl předním představitelem hnutí pražského dělnictva, které od počátku 70. let organizovali budoucí mladočeši (zejména J. Barák a K. Sabina). 1874 přispěl k organizačnímu osamostatnění Národní strany svobodomyslné. Jako dělnický funkcionář, táborový řečník a bojovný agitátor se B. uplatnil v samosprávě tovaryšských spolků. Spolu s J. Bavorským, A. Pellantem- Mělnickým, K. Šíbou či J. N. Pelcem zakládal první odborové organizace. Koncem 70. let, kdy převzal rodinný podnik, se postupně stal reprezentantem maloburžoazního nacionálního radikalismu. Byl starostou Společenstva českých rukavičkářů, členem OŽK v Praze, zřizovatelem kuratoria večerní a nedělní školy pro mladočeské stoupence z řad dělníků a řemeslníků. Působil ve sboru pražských obecních starších (1884–1918), jako říšský poslanec (1893–1918) – od 1893 za příbramskou, od 1897 pražskou městskou skupinu – a jako zemský poslanec (1895–1907). Na zemském sněmu i ve sboru obecních starších, např. v období hilsneriády, neoficiálně vedl antisemitskou frakci. Kapitálově stál za humoristicko-satirickým mladočeským časopisem Šípy, který byl také protižidovsky zaměřen. Často se dostával do sporu s pokrokářskými stranami, jimž programově zčásti konkuroval, a se sociálními demokraty. Do tzv. páté kurie 1897 kandidoval s podporou klerikálů proti sociálnímu demokratu K. Dědicovi. Po 1905 jeho vliv slábl, literárně produktivní nebyl. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

L: OSND 1/2, s. 737; MSN 1, s. 660; M. Navrátil, Nový český sněm (1901– 1907), 1902, s. 225; týž, Almanach říšské rady (1901–1906), 1901, s. 169; Národní album, s. 18; Národní listy 21. 10. 1918.

Martin Kučera