Biografický slovník
BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914: Porovnání verzí
(BŘEZOVSKÝ_Lumír_1897-11.12.1914) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Lumír BŘEZOVSKÝ | | jméno = Lumír BŘEZOVSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1897 | + | | datum narození = 24.10.1897 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 11.12.1914 | | datum úmrtí = 11.12.1914 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''BŘEZOVSKÝ, Lumír,''' ''* 24. 10. 1898 Praha, † 11. 12. 1914 u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie), účastník 1. odboje'' | ||
| + | |||
| + | Otec byl číšníkem. B. žil od mládí ve Francii a vyučil se otcovu | ||
| + | povolání u K. Zelenky, nájemce české restaurace v pařížské | ||
| + | ulici d’Argenteuil. Stal se členem pařížského Sokola | ||
| + | a navštěvoval schůze sociálně demokratického spolku Rovnost. | ||
| + | Po vypuknutí války se pod ideovým vlivem pařížských | ||
| + | slavjanofilů přihlásil do francouzské armády a po mítinku | ||
| + | v Palais Royal do Cizinecké legie. Při náboru zfalšoval datum | ||
| + | svého narození. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl zařazen | ||
| + | jako vojín do 2. čety české dobrovolnické roty Nazdar | ||
| + | a stal se jejím nejmladším příslušníkem. Spřátelil se s praporečníkem | ||
| + | K. Bezdíčkem, náčelníkem pařížského Sokola | ||
| + | J. Pultrem, F. Jacklem a B. Marešem. Platil za jednoho z nejspolehlivějších | ||
| + | vojáků. Během noční strážní služby v lesíku | ||
| + | u Les Marquises v departementu Champagne byl předsunutou | ||
| + | německou hlídkou zastřelen. Po válce mu československý | ||
| + | stát uspořádal státní pohřeb jako první oběti branného odboje | ||
| + | a za účasti prezidenta byla urna s jeho popelem uložena | ||
| + | v Panteonu Památníku osvobození. | ||
| + | |||
| + | Od 1930 je po něm pojmenována ulice v Praze-Bubenči. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 1/2, s. 737; V. Roubal – J. Kubička, L. B. – mladistvý hrdina, | ||
| + | 1934; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914– | ||
| + | 1916, 1938. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1914]] | [[Kategorie:1914]] | ||
| + | [[Kategorie:Les Marquises Ferme]] | ||
Verze z 23. 1. 2017, 16:00
| Lumír BŘEZOVSKÝ | |
 | |
| Narození | 24.10.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 11.12.1914 |
| Místo úmrtí | u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43044 |
BŘEZOVSKÝ, Lumír, * 24. 10. 1898 Praha, † 11. 12. 1914 u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie), účastník 1. odboje
Otec byl číšníkem. B. žil od mládí ve Francii a vyučil se otcovu povolání u K. Zelenky, nájemce české restaurace v pařížské ulici d’Argenteuil. Stal se členem pařížského Sokola a navštěvoval schůze sociálně demokratického spolku Rovnost. Po vypuknutí války se pod ideovým vlivem pařížských slavjanofilů přihlásil do francouzské armády a po mítinku v Palais Royal do Cizinecké legie. Při náboru zfalšoval datum svého narození. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl zařazen jako vojín do 2. čety české dobrovolnické roty Nazdar a stal se jejím nejmladším příslušníkem. Spřátelil se s praporečníkem K. Bezdíčkem, náčelníkem pařížského Sokola J. Pultrem, F. Jacklem a B. Marešem. Platil za jednoho z nejspolehlivějších vojáků. Během noční strážní služby v lesíku u Les Marquises v departementu Champagne byl předsunutou německou hlídkou zastřelen. Po válce mu československý stát uspořádal státní pohřeb jako první oběti branného odboje a za účasti prezidenta byla urna s jeho popelem uložena v Panteonu Památníku osvobození.
Od 1930 je po něm pojmenována ulice v Praze-Bubenči.
L: OSND 1/2, s. 737; V. Roubal – J. Kubička, L. B. – mladistvý hrdina, 1934; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914– 1916, 1938.
Martin Kučera
