BŘEZOVSKÝ Lumír 24.10.1898-11.12.1914: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Lumír BŘEZOVSKÝ
 
| jméno = Lumír BŘEZOVSKÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.10.1897
+
| datum narození = 24.10.1898
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 11.12.1914
 
| datum úmrtí = 11.12.1914
Řádka 42: Řádka 42:
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1897]]
+
[[Kategorie:1898]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]

Verze z 23. 5. 2017, 10:20

Lumír BŘEZOVSKÝ
Narození 24.10.1898
Místo narození Praha
Úmrtí 11.12.1914
Místo úmrtí u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43044

BŘEZOVSKÝ, Lumír, * 24. 10. 1898 Praha, † 11. 12. 1914 u Les Marquises Ferme nedaleko Remeše (Francie), účastník 1. odboje

Otec byl číšníkem. B. žil od mládí ve Francii a vyučil se otcovu povolání u K. Zelenky, nájemce české restaurace v pařížské ulici d’Argenteuil. Stal se členem pařížského Sokola a navštěvoval schůze sociálně demokratického spolku Rovnost. Po vypuknutí války se pod ideovým vlivem pařížských slavjanofilů přihlásil do francouzské armády a po mítinku v Palais Royal do Cizinecké legie. Při náboru zfalšoval datum svého narození. Ve výcvikovém táboře v Bayonne byl zařazen jako vojín do 2. čety české dobrovolnické roty Nazdar a stal se jejím nejmladším příslušníkem. Spřátelil se s praporečníkem K. Bezdíčkem, náčelníkem pařížského Sokola J. Pultrem, F. Jacklem a B. Marešem. Platil za jednoho z nejspolehlivějších vojáků. Během noční strážní služby v lesíku u Les Marquises v departementu Champagne byl předsunutou německou hlídkou zastřelen. Po válce mu československý stát uspořádal státní pohřeb jako první oběti branného odboje a za účasti prezidenta byla urna s jeho popelem uložena v Panteonu Památníku osvobození.

Od 1930 je po něm pojmenována ulice v Praze-Bubenči.

L: OSND 1/2, s. 737; V. Roubal – J. Kubička, L. B. – mladistvý hrdina, 1934; J. Boháč, Kronika československé legie ve Francii. Rota Nazdar 1914– 1916, 1938.

Martin Kučera