BŮŽEK Čestmír 24.1.1933-1.11.1992: Porovnání verzí
(BŮŽEK_Čestmír_1933-1.11.1992) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Čestmír BŮŽEK | | jméno = Čestmír BŮŽEK | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1933 | + | | datum narození = 24.1.1933 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vilémov u Kadaně |
| datum úmrtí = 1.11.1992 | | datum úmrtí = 1.11.1992 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = ?Praha |
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 362-363 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''BŮŽEK, Čestmír,''' ''* 24. 1. 1933 Vilémov u Kadaně, † 1. 11. 1992 Praha ?, paleobotanik'' | ||
+ | |||
+ | Vyrůstal v malé obci Naší na Chomutovsku (později zanikla | ||
+ | kvůli těžbě uhlí). Učitelé na střední škole, blízkost hnědouhelných | ||
+ | dolů a sbírání fosilií na nedalekém vrchu Hradiště | ||
+ | u Černovic (594 m n. m.) – to vše mu poskytlo dobrý základ | ||
+ | přírodovědných znalostí. 1953–58 studoval na Geologickogeografické (pozdější Přírodovědecké) fakultě Karlovy univerzity. | ||
+ | Absolvoval diplomovou prací o listech olší z terciéru | ||
+ | severozápadních Čech (terciér/třetihory – stáří 65 až 2 miliony | ||
+ | let). 1958–92 pracoval v Ústředním ústavu geologickém | ||
+ | v Praze. 1961–69 na fakultě absolvoval u prof. Františka Němejce | ||
+ | externí aspiranturu (1969 RNDr., 1971 CSc.). Podílel | ||
+ | se také na geologickém mapování území ČSSR v měřítku | ||
+ | 1:25 000 (list Chomutov). | ||
+ | |||
+ | B. studoval fosilní rostliny terciéru podkrušnohorských pánví | ||
+ | (pánev chebská, sokolovská, severočeská/mostecká), přilehlých | ||
+ | vulkanických oblastí Doupovských hor a Českého středohoří | ||
+ | a české části žitavské pánve (u Hrádku nad Nisou), | ||
+ | zejména ze souvrství spodního vyznačujícího se hojným výskytem | ||
+ | pozůstatků fosilních flór. Zpočátku navázal na práce | ||
+ | tragicky zesnulého (1956) Miloše Procházky v pětipeské oblasti | ||
+ | severočeské pánve, především v zátopovém území v té | ||
+ | době budované vodní nádrže na Ohři u Nechranic (souhrn | ||
+ | publikován 1971). Spolupracoval s průzkumnými a těžebními | ||
+ | organizacemi; přes vážný fyzický handicap věnoval velké | ||
+ | úsilí namáhavému získávání studijního materiálu v lomech | ||
+ | a z vrtných jader. Byl typickým týmovým badatelem, spolupracoval | ||
+ | zvláště s Františkem Holým a Zlatko Kvačkem (nyní | ||
+ | profesor na Přírodovědecké fakultě UK). Sám se specializoval | ||
+ | na výzkum nálezů listů, plodů, semen a megaspor, Holý | ||
+ | na plody a semena, Kvaček na listy a listové kutikuly. Zpracovávali | ||
+ | jednotlivé lokality, poté celá souvrství, což umožnilo | ||
+ | vypracovat stratigrafické korelační studie. Dále se zabývali | ||
+ | systematikou vybraných čeledí, rodů a druhů fosilní flóry: | ||
+ | spolu s H. Waltherem (Drážďany), S. R. Manchesterem | ||
+ | (Bloomington, USA) a dalšími zahraničními paleobotaniky | ||
+ | B. uveřejnil srovnávací studie o rozšíření některých flór v terciéru | ||
+ | Eurasie a Severní Ameriky. Okrajově se zabýval flórou | ||
+ | terciéru jižního Slovenska (Hajnáčka, Pinciná) a kvartéru, | ||
+ | např. ze zaniklého Komořanského jezera u Mostu. Podílel | ||
+ | se na vydání syntézy ''Geologie severočeské hnědouhelné pánve'' | ||
+ | ''a jejího okolí'' (M. Malkovský a kol., 1985). V posledních letech | ||
+ | zpracovával nálezy z nových otvírek v rámci Dolů Bílina, | ||
+ | řešil mj. širší otázky paleoekologie a klimatu v době ukládání | ||
+ | sedimentů bílinské delty. 1986 se zasloužil o vyhlášení ochrany | ||
+ | geologické a paleontologické lokality Hradiště u Černovic | ||
+ | (kra spodního miocénu, vyzdvižená krušnohorským zlomem | ||
+ | vysoko nad úroveň pánevních sedimentů). Autorsky se podílel | ||
+ | na edici ''Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR'' | ||
+ | ''1:25 000'' (listy Most, Havraň, Jirkov, Chomutov, Litvínov, | ||
+ | Bílina a Jílové u Děčína, 1988–1990). | ||
+ | |||
+ | B. patřil k čelným představitelům mezinárodně uznávané | ||
+ | české školy terciérní paleobotaniky. V USA byl na jeho počest | ||
+ | pojmenován nový druh terciérní jednoděložné rostliny | ||
+ | Typhoides buzekii. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Zpráva o paleobotanickém výzkumu Chomutovské a Pětipeské pánve, | ||
+ | in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1957, 1959, s. 18n.; Die Gattung | ||
+ | Doliostrobus Marion und ihr Vorkommen im nordböhmischen Tertiär, | ||
+ | in: Palaeontographica (Stuttgart) B, 123, 1968, s. 153n. (s F. Holým | ||
+ | a Z. Kvačkem); Třetihorní květena v zátopném území Nechranické přehrady | ||
+ | na Ohři u Chomutova, 1968; Tertiary flora from the northern part of the | ||
+ | Pětipsy Area (North-Bohemian basin), in: Rozpravy Ústředního ústavu geologického, | ||
+ | 1971, č. 36; Maple leaves from the Tertiary of North Bohemia, | ||
+ | 1975 (s M. Procházkou); Návrh na ochranu lokality Hradiště u Černovic | ||
+ | na Chomutovsku, in: Památky, Příroda, Život (Chomutov) 16, 1984, 2, | ||
+ | s. 49n.; Late Pliocene palaeoenvironment and correlation of the Vildštejn | ||
+ | floristic complex within Central Europe, in: Rozpravy ČSAV 95, 1985, 7 | ||
+ | (se Z. Kvačkem a F. Holým); Sapindaceous affinites of the Pteleaecarpum | ||
+ | fruits from the Tertiary of Eurasia and North America, in: Botanical Gazette | ||
+ | (Chicago) 150, 1989, s. 477n. (se Z. Kvačkem a S. R. Manchesterem); | ||
+ | Tertiary vegetation and depositional environment of the „Bílina delta“ on | ||
+ | the North-Bohemian brown-coal basin, in: Čas. Mineral. Geol. 37, 1992, | ||
+ | s. 117n. (se Z. Dvořákem, Z. Kvačkem a M. Prokšem); Flóra kučlínských | ||
+ | diatomitů, její složení, charakter a vztahy, in: Zprávy o geologických výzkumech | ||
+ | v roce 1991, 1993, s. 21n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' E. Knobloch, K nedožitým šedesátinám RNDr. Č. B., CSc., in: Věstník | ||
+ | Českého geologického ústavu 68, 1993, s. 5n.; Z. Kvaček a kol., Třetihorní | ||
+ | rostliny severočeské hnědouhelné pánve, 2004, passim. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
+ | [[Kategorie:Vilémov]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 10. 10. 2019, 15:57
Čestmír BŮŽEK | |
Narození | 24.1.1933 |
---|---|
Místo narození | Vilémov u Kadaně |
Úmrtí | 1.11.1992 |
Místo úmrtí | ?Praha |
Povolání | 6- Botanik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 362-363 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134604 |
BŮŽEK, Čestmír, * 24. 1. 1933 Vilémov u Kadaně, † 1. 11. 1992 Praha ?, paleobotanik
Vyrůstal v malé obci Naší na Chomutovsku (později zanikla kvůli těžbě uhlí). Učitelé na střední škole, blízkost hnědouhelných dolů a sbírání fosilií na nedalekém vrchu Hradiště u Černovic (594 m n. m.) – to vše mu poskytlo dobrý základ přírodovědných znalostí. 1953–58 studoval na Geologickogeografické (pozdější Přírodovědecké) fakultě Karlovy univerzity. Absolvoval diplomovou prací o listech olší z terciéru severozápadních Čech (terciér/třetihory – stáří 65 až 2 miliony let). 1958–92 pracoval v Ústředním ústavu geologickém v Praze. 1961–69 na fakultě absolvoval u prof. Františka Němejce externí aspiranturu (1969 RNDr., 1971 CSc.). Podílel se také na geologickém mapování území ČSSR v měřítku 1:25 000 (list Chomutov).
B. studoval fosilní rostliny terciéru podkrušnohorských pánví (pánev chebská, sokolovská, severočeská/mostecká), přilehlých vulkanických oblastí Doupovských hor a Českého středohoří a české části žitavské pánve (u Hrádku nad Nisou), zejména ze souvrství spodního vyznačujícího se hojným výskytem pozůstatků fosilních flór. Zpočátku navázal na práce tragicky zesnulého (1956) Miloše Procházky v pětipeské oblasti severočeské pánve, především v zátopovém území v té době budované vodní nádrže na Ohři u Nechranic (souhrn publikován 1971). Spolupracoval s průzkumnými a těžebními organizacemi; přes vážný fyzický handicap věnoval velké úsilí namáhavému získávání studijního materiálu v lomech a z vrtných jader. Byl typickým týmovým badatelem, spolupracoval zvláště s Františkem Holým a Zlatko Kvačkem (nyní profesor na Přírodovědecké fakultě UK). Sám se specializoval na výzkum nálezů listů, plodů, semen a megaspor, Holý na plody a semena, Kvaček na listy a listové kutikuly. Zpracovávali jednotlivé lokality, poté celá souvrství, což umožnilo vypracovat stratigrafické korelační studie. Dále se zabývali systematikou vybraných čeledí, rodů a druhů fosilní flóry: spolu s H. Waltherem (Drážďany), S. R. Manchesterem (Bloomington, USA) a dalšími zahraničními paleobotaniky B. uveřejnil srovnávací studie o rozšíření některých flór v terciéru Eurasie a Severní Ameriky. Okrajově se zabýval flórou terciéru jižního Slovenska (Hajnáčka, Pinciná) a kvartéru, např. ze zaniklého Komořanského jezera u Mostu. Podílel se na vydání syntézy Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí (M. Malkovský a kol., 1985). V posledních letech zpracovával nálezy z nových otvírek v rámci Dolů Bílina, řešil mj. širší otázky paleoekologie a klimatu v době ukládání sedimentů bílinské delty. 1986 se zasloužil o vyhlášení ochrany geologické a paleontologické lokality Hradiště u Černovic (kra spodního miocénu, vyzdvižená krušnohorským zlomem vysoko nad úroveň pánevních sedimentů). Autorsky se podílel na edici Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000 (listy Most, Havraň, Jirkov, Chomutov, Litvínov, Bílina a Jílové u Děčína, 1988–1990).
B. patřil k čelným představitelům mezinárodně uznávané české školy terciérní paleobotaniky. V USA byl na jeho počest pojmenován nový druh terciérní jednoděložné rostliny Typhoides buzekii.
D: Zpráva o paleobotanickém výzkumu Chomutovské a Pětipeské pánve, in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1957, 1959, s. 18n.; Die Gattung Doliostrobus Marion und ihr Vorkommen im nordböhmischen Tertiär, in: Palaeontographica (Stuttgart) B, 123, 1968, s. 153n. (s F. Holým a Z. Kvačkem); Třetihorní květena v zátopném území Nechranické přehrady na Ohři u Chomutova, 1968; Tertiary flora from the northern part of the Pětipsy Area (North-Bohemian basin), in: Rozpravy Ústředního ústavu geologického, 1971, č. 36; Maple leaves from the Tertiary of North Bohemia, 1975 (s M. Procházkou); Návrh na ochranu lokality Hradiště u Černovic na Chomutovsku, in: Památky, Příroda, Život (Chomutov) 16, 1984, 2, s. 49n.; Late Pliocene palaeoenvironment and correlation of the Vildštejn floristic complex within Central Europe, in: Rozpravy ČSAV 95, 1985, 7 (se Z. Kvačkem a F. Holým); Sapindaceous affinites of the Pteleaecarpum fruits from the Tertiary of Eurasia and North America, in: Botanical Gazette (Chicago) 150, 1989, s. 477n. (se Z. Kvačkem a S. R. Manchesterem); Tertiary vegetation and depositional environment of the „Bílina delta“ on the North-Bohemian brown-coal basin, in: Čas. Mineral. Geol. 37, 1992, s. 117n. (se Z. Dvořákem, Z. Kvačkem a M. Prokšem); Flóra kučlínských diatomitů, její složení, charakter a vztahy, in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1991, 1993, s. 21n.
L: E. Knobloch, K nedožitým šedesátinám RNDr. Č. B., CSc., in: Věstník Českého geologického ústavu 68, 1993, s. 5n.; Z. Kvaček a kol., Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve, 2004, passim.
Pavel Vlašímský