Verze z 27. 2. 2017, 17:03, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku BŮŽEK Čestmír 1933-1.11.1992 na BŮŽEK Čestmír 24.1.1933-1.11.1992 bez založení přesměrování)

BŮŽEK Čestmír 24.1.1933-1.11.1992

Z Personal
Čestmír BŮŽEK
Narození 24.1.1933
Místo narození Vilémov u Kadaně
Úmrtí 1.11.1992
Místo úmrtí ?Praha
Povolání 6- Botanik

BŮŽEK, Čestmír, * 24. 1. 1933 Vilémov u Kadaně, † 1. 11. 1992 Praha ?, paleobotanik

Vyrůstal v malé obci Naší na Chomutovsku (později zanikla kvůli těžbě uhlí). Učitelé na střední škole, blízkost hnědouhelných dolů a sbírání fosilií na nedalekém vrchu Hradiště u Černovic (594 m n. m.) – to vše mu poskytlo dobrý základ přírodovědných znalostí. 1953–58 studoval na Geologickogeografické (pozdější Přírodovědecké) fakultě Karlovy univerzity. Absolvoval diplomovou prací o listech olší z terciéru severozápadních Čech (terciér/třetihory – stáří 65 až 2 miliony let). 1958–92 pracoval v Ústředním ústavu geologickém v Praze. 1961–69 na fakultě absolvoval u prof. Františka Němejce externí aspiranturu (1969 RNDr., 1971 CSc.). Podílel se také na geologickém mapování území ČSSR v měřítku 1:25 000 (list Chomutov).

B. studoval fosilní rostliny terciéru podkrušnohorských pánví (pánev chebská, sokolovská, severočeská/mostecká), přilehlých vulkanických oblastí Doupovských hor a Českého středohoří a české části žitavské pánve (u Hrádku nad Nisou), zejména ze souvrství spodního vyznačujícího se hojným výskytem pozůstatků fosilních flór. Zpočátku navázal na práce tragicky zesnulého (1956) Miloše Procházky v pětipeské oblasti severočeské pánve, především v zátopovém území v té době budované vodní nádrže na Ohři u Nechranic (souhrn publikován 1971). Spolupracoval s průzkumnými a těžebními organizacemi; přes vážný fyzický handicap věnoval velké úsilí namáhavému získávání studijního materiálu v lomech a z vrtných jader. Byl typickým týmovým badatelem, spolupracoval zvláště s Františkem Holým a Zlatko Kvačkem (nyní profesor na Přírodovědecké fakultě UK). Sám se specializoval na výzkum nálezů listů, plodů, semen a megaspor, Holý na plody a semena, Kvaček na listy a listové kutikuly. Zpracovávali jednotlivé lokality, poté celá souvrství, což umožnilo vypracovat stratigrafické korelační studie. Dále se zabývali systematikou vybraných čeledí, rodů a druhů fosilní flóry: spolu s H. Waltherem (Drážďany), S. R. Manchesterem (Bloomington, USA) a dalšími zahraničními paleobotaniky B. uveřejnil srovnávací studie o rozšíření některých flór v terciéru Eurasie a Severní Ameriky. Okrajově se zabýval flórou terciéru jižního Slovenska (Hajnáčka, Pinciná) a kvartéru, např. ze zaniklého Komořanského jezera u Mostu. Podílel se na vydání syntézy Geologie severočeské hnědouhelné pánve a jejího okolí (M. Malkovský a kol., 1985). V posledních letech zpracovával nálezy z nových otvírek v rámci Dolů Bílina, řešil mj. širší otázky paleoekologie a klimatu v době ukládání sedimentů bílinské delty. 1986 se zasloužil o vyhlášení ochrany geologické a paleontologické lokality Hradiště u Černovic (kra spodního miocénu, vyzdvižená krušnohorským zlomem vysoko nad úroveň pánevních sedimentů). Autorsky se podílel na edici Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1:25 000 (listy Most, Havraň, Jirkov, Chomutov, Litvínov, Bílina a Jílové u Děčína, 1988–1990).

B. patřil k čelným představitelům mezinárodně uznávané české školy terciérní paleobotaniky. V USA byl na jeho počest pojmenován nový druh terciérní jednoděložné rostliny Typhoides buzekii.

D: Zpráva o paleobotanickém výzkumu Chomutovské a Pětipeské pánve, in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1957, 1959, s. 18n.; Die Gattung Doliostrobus Marion und ihr Vorkommen im nordböhmischen Tertiär, in: Palaeontographica (Stuttgart) B, 123, 1968, s. 153n. (s F. Holým a Z. Kvačkem); Třetihorní květena v zátopném území Nechranické přehrady na Ohři u Chomutova, 1968; Tertiary flora from the northern part of the Pětipsy Area (North-Bohemian basin), in: Rozpravy Ústředního ústavu geologického, 1971, č. 36; Maple leaves from the Tertiary of North Bohemia, 1975 (s M. Procházkou); Návrh na ochranu lokality Hradiště u Černovic na Chomutovsku, in: Památky, Příroda, Život (Chomutov) 16, 1984, 2, s. 49n.; Late Pliocene palaeoenvironment and correlation of the Vildštejn floristic complex within Central Europe, in: Rozpravy ČSAV 95, 1985, 7 (se Z. Kvačkem a F. Holým); Sapindaceous affinites of the Pteleaecarpum fruits from the Tertiary of Eurasia and North America, in: Botanical Gazette (Chicago) 150, 1989, s. 477n. (se Z. Kvačkem a S. R. Manchesterem); Tertiary vegetation and depositional environment of the „Bílina delta“ on the North-Bohemian brown-coal basin, in: Čas. Mineral. Geol. 37, 1992, s. 117n. (se Z. Dvořákem, Z. Kvačkem a M. Prokšem); Flóra kučlínských diatomitů, její složení, charakter a vztahy, in: Zprávy o geologických výzkumech v roce 1991, 1993, s. 21n.

L: E. Knobloch, K nedožitým šedesátinám RNDr. Č. B., CSc., in: Věstník Českého geologického ústavu 68, 1993, s. 5n.; Z. Kvaček a kol., Třetihorní rostliny severočeské hnědouhelné pánve, 2004, passim.

Pavel Vlašímský